Bývaly doby, kdy si Čchin Kang létal po světových metropolích a třásl rukou s Antony Blinkenem, Sergejem Lavrovem nebo Annalenou Baerbockovou. V sedmapadesáti letech byl na vrcholu kariéry, vždyť to od nástupu Si Ťin-pchinga do vedení komunistické strany raketovou rychlostí dotáhl od mluvčího čínské diplomacie přes velvyslance v USA až na ministra zahraničí.
Jenže ve funkci vydržel jen půl roku. Letos na konci června náhle zmizel a o měsíc později ho oficiálně odvolali. Do médií začaly prosakovat zprávy, že jeho pád způsobily pletky s půvabnou moderátorkou Fu Siao-tchien, která vystudovala v USA a ministrovi povila syna, jenž má americké občanství. Ležérní přístup cenzorů naznačuje, že tato verze událostí má podporu oficiálních míst.
Podle zdrojů portálu Politico ovšem pravda leží jinde. Čchin Kang byl naposledy viděn v Pekingu při setkání s protějšky ze Šrí Lanky a Vietnamu, na schůzku ale dorazil i náměstek ruského ministerstva zahraničí Andrej Ruděnko. Ten údajně při té příležitosti předal Si Ťin-pchingovi zprávu, že jeho ministr zahraničí a několik vysoce postavených představitelů Čínské lidové armády se zapletlo se západními rozvědkami.
Čína po záhadné absenci vyměnila ministra zahraničí. Vrací se Wang |
Údajně šlo o čínský jaderný program, který v posledních letech prochází prudkou expanzí. Ruděnko Čchin Kanga obvinil, že předává Američanům čínská jaderná tajemství, to samé podle něj dělali i příbuzní několika generálů. Zmizení Čchin Kanga se časově shoduje se zatčením velitele raketových sil Li Jü-čchaa a jeho několika podřízených. Nahradili je narychlo přeřazení důstojníci z letectva a námořnictva, což je v případě sil odpovědných za jaderné zbraně velmi nezvyklé.
Koncem léta zmizel i ministr obrany Li Šang-fu, který byl do funkce dosazen teprve v březnu. Státem kontrolovaná média o dva měsíce později informovala o jeho odstranění z funkce. Mluví se o podezření z korupce, ne všichni Číňané tomu ale věří. „Na tak vysoké úrovni nemůže jít jen o úplatky,“ cituje magazín The Economist jednoho z uživatelů sociální sítě Weibo.
Další čínský ministr zmizel. Mluví se o korupci a domácím vězení |
Úniky z pekingských kuloárů se nadají ověřit. Čínská vláda neprůhledné mechanismy svého vnitřního fungování nekomentuje, k personálním turbulencím se nevyjadřují ani západní tajné služby. Mnohé však napovídá, že v čínském vedení panuje sílící paranoia. Tu ostatně v létě přiživil šéf CIA William Burns, když prohlásil, že se jeho agentuře podařilo obnovit výzvědné sítě v Číně a může se tak opřít o „silné lidské zpravodajské kapacity“.
Zmizení dvou ministrů během posledního půl roku tak ukazuje, že v Číně nastává nové kolo čistek. Jenže zatímco Si v prvních letech po svém nástupu do funkce v rámci „protikorupčního tažení“ odstraňoval skutečné i domnělé rivaly, tisíce důstojníků a staré aparátčíky, tentokrát míří i na své loajální stoupence a chráněnce.
Infarkt v bazénu jako pád z okna v Rusku
Navíc se změnila atmosféra. Čínský hospodářský zázrak je u konce, ekonomika se stále nevzpamatovala z nekonečných lockdownů. Trh s bydlením prochází hlubokou krizí a obří developerské firmy balancují na hraně bankrotu, miliony absolventů nemohou najít práci a vládě se nedaří zvrátit demografický pokles způsobený politikou jednoho dítěte.
Čína odvrací demografickou katastrofu. Buďte doma a ploďte, naléhá na ženy |
Jaký je skutečný stav ekonomiky, nikdo pořádně neví. Jedna z největších investičních bank zakázala svým analytikům vydávat negativní makroekonomické komentáře a zapověděla jim „hedonistický životní styl“. Finančníci místo toho musejí hodiny a hodiny studovat příručku „Si Ťin-pchingovy myšlenky o socialismu s čínskými charakteristikami pro novou éru“.
Si Ťin-pching si před rokem zajistil třetí pětileté funkční období v čele komunistické strany. Díky změně ústavy může vládnout neomezeně dlouho a stal se z něj nejmocnější vládce od dob Mao Ce-tunga. Na loňském sjezdu navíc provedl čistku v nejužším vedení strany, ze kterého zmizel tehdejší premiér a zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang.
Bez rivalů a žen ve vedení. Si se stal nejmocnějším vůdcem Číny za desítky let |
Osmašedesátiletý pragmatik považovaný za protiklad Si Ťin-pchinga zemřel letos koncem října na náhlý infarkt při plavání v bazénu. Přesto, že se jako zasloužilý člen strany těšil té nejlepší zdravotní péči. Pozornost vzbudil i fakt, že jeho pohřeb proběhl v tichu a státní média o něm informovala jen skromně.
Spekulací o podivných úmrtích někdejších stranických špiček ostatně přibývá. V červenci zemřel Wang Šao-ťün, který dříve vedl Siovu osobní ochranku. Údajně na zanedbání lékařské péče. „Řada Číňanů si potichu myslí, že infarkt v bazénu má zhruba ten samý význam, jako když v Rusku vypadne z okna nějaký aparátčík, který se znelíbil Vladimiru Putinovi,“ dodává k těmto zprávám Politico.