Ellsbergovu smrt oznámila jeho rodina, jako příčinu uvedla rakovinu slinivky břišní. Ellsberg podle médií před třemi měsíci rozeslal prohlášení, v němž uvedl, že mu lékaři vzhledem k „neoperovatelné“ rakovině předpovídali maximálně šest měsíců života.
Rodák z Chicaga se proslavil poté, co v roce 1971 poskytl médiím kopie 7000 stránek studie ministerstva obrany o amerických operacích v Indočíně. Spojené státy byly v té době několik let zapojené do války ve Vietnamu a uniklé dokumenty ukázaly sérii lží a pochybností po sobě jdoucích amerických administrativ spojených s tímto konfliktem. Mimo jiné odhalily porušení dohody z roku 1954 zakazující přítomnost cizích jednotek ve Vietamu nebo tajné rozhodnutí USA o zásazích v Laosu či Kambodži.
Deník The Washington Post (WP) napsal, že Ellsberg byl poměrně nepravděpodobným kandidátem na to stát se aktivistou za ukončení války. Po univerzitním studiu byl příslušníkem námořní pěchoty, načež se stal analytikem Pentagonu a výzkumného ústavu Rand Corporation.
Pochybnosti o válce ve Vietnamu v něm začaly narůstat poté, co jej do asijské země poslalo americké ministerstvo zahraničí, aby pozoroval práci s civilním obyvatelstvem. Pochybnosti přerostly v deziluzi a Ellsberg se po neúspěšných kontaktech se členy Kongresu rozhodl vynést utajované informace na veřejnost.
Ztratit se dá i atomovka. Americké bomby mizely v moři i bahně |
Obsah Pentagon Papers nejdříve otiskl deník The New York Times (NYT), následně také list WP, agentura AP a další. Administrativa tehdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona se zveřejňování informací snažila zabránit a spor nakonec skončil u nejvyššího soudu, který dal za pravdu médiím.
Samotný Ellsberg mezitím čelil nelegálním odvetným opatřením, kterými se jej vláda snažila zdiskreditovat, uvádí The New York Times (NYT). Whistleblower byl obžalován ze špionáže nebo zločinného spiknutí, ovšem soudce v předvečer jednání poroty celý případ ukončil s odkazem na nekalé postupy vlády včetně nelegálních odposlechů. Vývoj byl podle médií jakousi předehrou skandálu Watergate, který vedl k Nixonově rezignaci v roce 1974.
Ellsberg se poté stal aktivistou a po desetiletí prosazoval svobodu médií a jaderné odzbrojování, píše WP. Mimo jiné vystupoval na obhajobu dalších oznamovatelů jako byli pracovník Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden a další vojenská analytička Chelsea Manningová. V roce 2019 dostal cenu Olofa Palmeho za zásluhy o ochranu lidských práv, o mír a bezpečnost.