Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl, že nesplnění dřívějších cílů Bernu v oblasti snižování emisí skleníkových plynů porušilo některá jejich lidská práva. Skupina Švýcarek si konkrétně stěžovala, že jejich vláda vyvíjí „žalostně nedostatečné“ úsilí v boji proti globálnímu oteplování.
Švýcarský verdikt, proti němuž se nelze odvolat, by mohl přimět vládu, aby přijala větší opatření ke snížení emisí, včetně revize svých cílů snížení emisí do roku 2030, aby se dostala do souladu s cílem Pařížské dohody omezit oteplování na 1,5 stupně Celsia.
Rozhodnutí evropského soudu v této kauze by mohlo mít dopad na celou Evropu i mimo ni a vytvořit závazný precedens pro to, jak se některé soudy vypořádají s rostoucí vlnou klimatických sporů, které jsou vedeny na základě porušování lidských práv.
„Rozhodnutí soudu nemohlo přijít v lepší chvíli. Česko nyní aktualizuje své plány na ochranu klimatu a transformaci energetiky a řeší, jakým způsobem skončí s využíváním uhlí. Je jasné, že by plány měly být co nejambicióznější,“ okomentoval rozsudek Jaroslav Bican, energetický analytik Greenpeace ČR.
Česko za klima zažalovat nejde, cíle platí pro EU, smetl soud podnět aktivistů |
Naopak žalobu šesti portugalských studentů na 32 zemí včetně ČR kvůli údajnému neplnění klimatických závazků ESLP zamítl. Podle žalujících země selhávají ve snaze odvrátit katastrofální klimatickou změnu, která ohrožuje jejich právo na život a zdravé životní prostředí.
Mladí Portugalci se na soud obrátili v roce 2020. Prvotní motivací pro podání stížnosti pro ně byly mohutné požáry v roce 2017, kdy v Portugalsku v regionu Leiria shořelo přes 200 kilometrů čtverečních lesa a zemřela více než stovka lidí. Úterní žaloba ale první, do které se zapojilo tolik států najednou, informovala agentura DPA.
Soud zamítl také žalobu bývalého starosty severofrancouzské obce Grande-Synthe Damiena Carêmeho na francouzský stát, který podle něj odmítá ambicióznější klimatická opatření, čímž vystavuje jeho město na pobřeží Severního moře hrozbě potopení.
Historická klimatická žaloba. Vedra nás vězní doma, stěžují si seniorky |
Obdobné žaloby jsou řešeny v řadě evropských zemí. V Česku je to především takzvaná klimatická žaloba, o níž by měl na jaře rozhodnout Nejvyšší správní soud. Stěžovatelé dali najevo, že v případě zamítnutí se obrátí na Ústavní soud. Dá se očekávat, že případ také skončí ve Štrasburku.
„Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva je důležitým krokem na cestě k řešení klimatické krize. Švýcarské seniorky se zasadily o precedens, který podpoří právní argumentaci dalších iniciativ včetně české klimatické žaloby. Je báječné, že se obyvatelé a obyvatelky učí používat pro ochranu klimatu právní nástroje,“ řekla právní poradkyně z Greenpeace ČR Michaela Nedvědová.
Nejteplejší březen v historii měření
Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě.
Zjištění u některých expertů vyvolalo obavy, že by se svět mohl dostat do nové fáze ještě rychlejší změny klimatu. Za nedávnými vlnami veder kromě globálního oteplování způsobeného lidskou činností zčásti stojí i meteorologický jev El Niño, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.
Teploty by se měly po odeznění fenoménu v nadcházejících měsících dočasně snížit, část vědců se ale obává, že se tak nestane. „Pokud budeme na konci léta stále pozorovat rekordní teploty v severním Atlantiku nebo jinde, pak jsme se skutečně dostali na neprobádané území,“ řekl Schmidt.
Jev El Niño nevysvětluje vše
Březnový rekord byl očekávaný. Jev El Niño, který začal loni v červnu a svého vrcholu dosáhl v prosinci, přidal další žár k teplu, které již do atmosféry vnáší spalování fosilních paliv, hlavní hnací síla vysokých teplot.
Teploty však začaly lámat rekordy s obzvláště velkým náskokem zhruba v září loňského roku a tehdy se El Niño ještě vyvíjelo, takže fenomén nemůže vysvětlit všechno dodatečné teplo. Schmidt se obává, co to znamená pro předpovědi do budoucna.
„Naše předpovědi pro specifika roku 2023 poměrně dramaticky selhaly, a pokud předchozí statistiky nefungují, pak je mnohem těžší říci, co se stane v budoucnu,“ řekl Schmidt.
„Stále se snažíme pochopit, proč se situace v polovině loňského roku tak dramaticky změnila a jak dlouho bude tato situace pokračovat, zda jde o fázový posun, nebo zda jde o výkyv v dlouhodobých klimatických trendech,“ dodala zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.