Třiapadesátiletý Édouard Philippe si během pár let prošel proměnou, jakou si mnozí politici nezažijí za celou kariéru. Od nástupu do funkce francouzského premiéra v roce 2017 přes kritiku a rezignaci o tři roky později až po návrat do funkce starosty ve svém milovaném Le Havru. Většině jeho soupeřů by to v očích veřejnosti zničilo pověst, Philippe je však přesným opakem a stále patří k nejoblíbenějším politikům ve Francii.
Dlouhodobě se o něm hovoří jako o jednom z favoritů v prezidentských volbách v roce 2027. Před pár dny však dostal další nečekanou ránu. Na radnici v Le Havru vtrhla policie, která Philippa podezírá ze zneužití pravomocí, zpronevěry veřejných prostředků, zvýhodňování a psychického obtěžování podřízených. Kancelář starosty v prohlášení uvedla, že on a jeho tým jsou prokurátorům „plně k dispozici“, aby poskytli veškeré pro vyšetřování potřebné podklady.
Evropská krajní pravice vládne TikToku. Velí jí mladičký nástupce Le Penové |
Francouzská média se nyní ptají, zda ho aktuální kauza může politicky zdiskreditovat. Philippe však v minulosti opakovaně dokázal, že podobné propady dokáže překonat. Do politiky vstoupil statný muž s vždy upraveným plnovousem v roce 2001, kdy se stal náměstkem starosty Le Havre Antoinea Rufenachta. O devět let později usedl do křesla starosty, později se stal poslancem Národního shromáždění.
Politické úspěchy a zdravotní trable
Sportovně založený Philippe, který se rád chlubí svou zálibou v boxu, si rychle vydobyl uznání v nejvyšších politických kruzích Francie. Jeho spolupracovníci ho vždy popisovali jako intelektuála, jehož povaha nemusí sednout každému. Mnohdy působil odměřeně až arogantně. „Inteligentní, živý a občas trochu bláznivý,“ popsal ho jeden z nich pro agenturu AFP. Se svými kolegy prý mnohdy jedná „ostře“.
Asi nejkritičtěji ho charakterizovala autorka knihy o Alainovi Juppém Gaël Tchakaloffová, která Philippa označila za „arogantního, přehnaně sebevědomého a s ambicemi, které překračují všechny míry“.
Bez toho by se však jen těžko stal v květnu 2017 francouzským premiérem, kterým ho jmenoval tehdy čerstvě zvolený prezident Emmanuel Macron (kvůli jeho podpoře Philippe před volbami odešel od Republikánů). Přišel s plánem na radikální škrty ve státních výdajích, tlačil na rychlejší vyřizování žádostí o azyl a deportování čistě ekonomických migrantů. Třetího června 2020 na svou pozici rezignoval a krátce nato se po úspěšných volbách vrátil do čela města Le Havre.
Psychické vypětí zanechalo na Philippovi na první pohled viditelné šrámy. Ještě v roli premiéra se nechal slyšet, že trpí takzvaným vitiligem, onemocněním, které způsobuje nápadné skvrny na kůži, vousech a vlasech. Od roku 2023 bojuje s alopecií, kvůli které přišel o všechny vlasy i vousy, a je takřka k nepoznání.
Všechny zdravotní i politické útrapy ho však podle jeho slov spíše motivují. Oficiálně kandidaturu na prezidenta, podobně jako většina případných soupeřů, neoznámil. Z jeho vyjádření je však zřejmé, že o Elysejský palác v roce 2027 bojovat bude. „Politici, kteří vám tvrdí, že o prezidentských volbách zatím vůbec nepřemýšlí, lžou,“ prozradil loni na podzim v rozhovoru pro televizi TF1.
S novým vzhledem do prezidentského boje?
Krátce po odchodu z premiérské funkce si založil vlastní stranu Horizons, jejímž cílem bylo získat dostatečnou podporu pro Macrona v prezidentských volbách v roce 2022. Strana od té doby získala slušnou podporu, má zhruba dvacet tisíc členů, z toho 450 z nich vykonává funkci starostů po celé Francii. Nyní už bojuje sám za sebe a vlastní partaj mu v tom může pomoct.
List Le Monde uvádí, že se tím alespoň politicky vymezuje vůči Macronovi, se kterým ho však v soukromí pojí přátelství. „S prezidentem jsme kamarádi, ale nejsme pochopitelně úplně stejní. Ať už stylem, jakým vedeme politiku, tak v pohledu na určitá témata,“ nechal se slyšet Philippe. V následujících měsících ho tak čeká určitý schizofrenní boj.
Proč se stal z Macrona drsňák Rocky Balboa? Stojí za tím jeho žena Brigitte |
Rozhodně se však bude chtít vyhnout chybě svého mentora Alaina Juppého, který měl být v roce 2017 jasným kandidátem Republikánů. Nakonec ho však předstihl Francois Fillon, jehož ale potopila kauza pochybných plateb pro jeho manželku, kterou fiktivně zaměstnával coby poradkyni.
„Už mám poměrně jasnou představu, jak bych měl postupovat,“ prohlásil před pár týdny tajemně. Své setkávání s voliči zatím nepovažuje za kampaň, odborníci na politický marketing v tom však vidí jasnou strategii. Philippe se musí co nejvíce ukazovat na veřejnosti, jeho novou tvář, kterou poznamenaly zdravotní problémy, si Francouzi musí znovu zapamatovat.
„Jasně, pokud Francouzi budou tvrdit, že kandidáti do prezidentských voleb musí mít dlouhé vlasy, tak nemám šanci,“ sdělil pobaveně při jednom z nedávných rozhovorů. „Jinak je ale moje zdraví v naprostém pořádku. Pokud o tom někdo pochybuje, může přijít a dáme si pár kol v ringu,“ vyzývá.
Zároveň nemá problém přiznat, že se na zatím největší výzvu své kariéry pečlivě připravuje. „Proč bych měl být jediný, který to nedělá? Le Penová se také připravuje. Když víte, že jsou před vámi důležité milníky vašeho života, je pochopitelné, že se na ně připravíte,“ dodal. Kdy oficiálně oznámí kandidaturu, však zatím tají.
Třetí šance Le Penové
A příprava je podle všeho namístě, případné soupeření o prezidentský post nebude mít vůbec lehké, jak ukazují poslední průzkumy. Ty ukazují, že největší favoritkou je aktuálně právě Marine Le Penová. Už se do druhého kola prezidentských voleb probojovala dvakrát, v tom ji ale vždy porazil současný prezident Emmanuel Macron. Ten už však za tři roky nesmí usilovat o další mandát. Mezi nejčastěji zmiňované patří Gabriel Attal, který se stal v lednu premiérem, a právě starosta Le Havru Philippe.
Už předhání Macrona. Le Penová se zbavila dědictví otce a oslovuje mladé |
„Vítězství Marine Le Penové už není nemyslitelné; vzhledem k číslům nebyl tento scénář nikdy tak pravděpodobný. Rozmach Národního sdružení se potvrzuje a sílí s každým průzkumem,“ říká politolog a ředitel oddělení průzkumů Ifop Jérôme Fourquet. Preference Le Penové v poslední době strmě rostou. Pomohla tomu nespokojenost Francouzů s vládní penzijní reformou, celospolečenské nepokoje, vražda učitele v Arrasu i válka mezi Hamásem a Izraelem.
Aktuálně by Le Penová v prvním kole výrazně předstihla své oponenty Attala i Philippa, kteří by podle sondáže získali shodně 22 procent hlasů. V rozhodujícím druhém kole by Le Penová i Philippe měli shodně 50 procent hlasů, přičemž průzkum Ifop počítá s možností chyby 1,8 procentního bodu. Proti Attalovi by ve druhém kole dlouholetá vůdkyně krajní pravice získala 51 procent hlasů. Převahu by měla u voličů všech věkových kategorií vyjma těch nejstarších, lidé nad 65 let by jí dali jen 38 procent hlasů. Mezi levicovými politiky se v čele průzkumu drží politický veterán Jean-Luc Mélenchon, který by získal 14 procent hlasů. Výrazně tak utekl ostatním osobnostem levicového bloku.