Hraje se „o přežití republikánské pravice“, uvedla Pécresseová podle agentury AFP. Straně na uhrazení nákladů na kampaň před volbami chybí podle Pécresseové sedm milionů eur (171 milionů korun). Sama kandidátka se podle svých slov zadlužila pěti miliony eur (122 milionů korun).
„Nutně potřebuji vaši pomoc, abych do 15. května vyrovnala financování této prezidentské kampaně. Jde o přežití Republikánů a ještě o víc, o přežití republikánské pravice,“ řekla Pécresseová.
Macron v prvním kole voleb získal 27,84 procenta hlasů, Le Penová 23,15 procenta. S velmi těsným odstupem za ní a 21,95 procenta na třetím místě skončil krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon. Jeho odstup od druhého místa byl přitom během večera v jeden okamžik i pouhých 0,8 procenta hlasů. Podle oficiálních výsledků dělí zatím Le Penovou a Mélenchona zhruba půl milionu hlasů. K urnám v neděli přišlo asi 35 milionů voličů, a účast tak byla o něco vyšší, než se předpokládalo.
Není rozhodnuto, ví Macron. Ve druhém kole se čeká těsný duel s Le Penovou |
Deník Le Monde možná jako jediný pro svou pondělní titulní stranu nezvolil fotografii politiků, ale snímek z válečné Ukrajiny; volbám přesto patří hlavní titulek. „Emmanuel Macron a Marine Le Penová ve druhém kole, Jean-Luc Mélenchon jako rozhodčí a za nimi politický chaos,“ píše deník na svých internetových stránkách.
Tři nejúspěšnější kandidáti „posbírali tři čtvrtiny hlasů a smetli tradiční republikánské síly“, píše Le Monde a připomíná, že je to přesně 20 let od chvíle, kdy otec Le Penové Jean-Marie Le Pen zaskočil celou Francii svým postupem do druhého kola prezidentských voleb.
Francouzské prezidentské volby 2022 |
Šéfredaktor deníku Le Figaro Alexis Brézet konstatuje, že „překvapení je, že není žádné překvapení“. Na pozoru by se podle Brézeta měl prezident mít před Mélenchonovými stoupenci, kteří by mohli vytvořit protestní blok, který nesmí vláda podcenit. Poučení by si při postupu proti krajní levici mohl Macron vzít ze svého evidentně nepříliš úspěšného tažení proti krajní pravici, domnívá se šéfredaktor Le Figaro.
„Odvetný zápas, výhodu má Macron,“ stojí na titulní straně deníku Le Parisien.
Francouzské prezidentské volby - speciál iDNES.cz |
„Remake roku 2017 se opravdu bude konat,“ píše televizní stanice France24. Macron během svého mandátu spolupracoval s pravicovými politiky a přebíral jejich teze tak úspěšně, až „vysál“ voličskou základnu republikánské kandidátky Valérie Pécresseové, všímá si France24.
Pécresseová nepřekročila pětiprocentní hranici, zatímco před pěti lety její republikánský spolustraník François Fillon získal 20 procent hlasů a skončil třetí.
První strana deníku L’Humanité je černá s jediným sdělením „Pas elle“ (Ne ona), který odkazuje na Le Penovou. Písmena „l“ přitom mají podobu plamenů, jaké jsou v logu strany Národní sdružení (RN), za kterou Le Penová kandidovala. „Hrozba, že by se kandidátka krajní pravice dostala k moci, ještě nikdy nebylo tak velká,“ stojí v podtitulku.
Libération ve své analýze Macronovi vyčítá, že se během svého mandátu prezentoval jako „hráz proti krajní pravici“, což částečně přispělo k její banalizaci. Le Penová toho podle Libération využila k „uhlazení své image a zamaskování radikality“.
Stanice BFM TV na rozdíl od ostatních médií zdůrazňuje, že letošní druhé kolo se výrazně liší od toho před pěti lety. Postoupili sice stejní kandidáti, ale Le Penová výrazně proměnila svůj obraz na veřejnosti a zdržuje se radikálních prohlášení. Přestala také hlasitě volat po odchodu z Evropské unie a eurozóny.
Putinovo vítězství může nastat v Paříži, bojí se USA postupu Le Penové |
Skupina voličů, kteří by si ji ve druhém kole mohli vybrat, je širší, než byla před pěti lety. Nováčkem letošních voleb byl krajně pravicový novinář Éric Zemmour, který po překvapivém podzimním vzestupu nakonec získal sedm procent hlasů. Podle průzkumu Elabe by se 86 procent jeho voličů mohlo v druhém kole přiklonit k Le Penové.
Pondělím také začíná kampaň před druhým kolem. Zatímco před kolem prvním byl Macron v kampani prakticky nepřítomný, na nadcházejících 14 dní si naplánoval několik cest po celé Francii – v nejbližších dnech zavítá do Štrasburku na východě a přístavního města Le Havre na západě země.
Velká televizní debata dvou kandidátů se odehraje ve středu 20. dubna od 21 hodin ve vysílání stanice France 2. Před pěti lety debata značně uškodila Le Penové, letos ale můžeme očekávat výrazně profesionálnější a tím i přesvědčivější výkon, shodují se média.
Úřad vyšetřuje Zemmourovy SMS židům
Úřad CNIL, který ve Francii dohlíží na ochranu osobních údajů, se mezitím zabýcá skutečností, že desetitisíce lidí dostaly v pátek, tedy dva dny před prezidentskými volbami ve Francii, na mobilní telefon krátkou textovou zprávu podepsanou jménem krajně pravicového kandidáta Érika Zemmoura. Odkaz v ní vedl na text na jeho internetových stránkách. SMS přitom obdrželi zejména členové židovských obcí.
„Budeme žít ve Francii v míru ještě dlouho? Vaše děti na vás spoléhají! EZemmour,“ stálo v SMS. Po klepnutí na odkaz se zobrazila stránka spravovaná podle BFM TV Zemmourovým týmem. Na ní byl text s nadpisem „Zpráva Érika Zemmoura Francouzům židovského vyznání“. Text již není dostupný.
Rasismus, nenávist a manipulace. Novinář se infiltroval do Zemmourovy kampaně |
Poměrně rozsáhlý článek pojednával zejména o antisemitismu ve Francii, o „problémových“ občanech, kteří „otravují život“ židům nebo islamistickém terorismu, uvedla stanice.
Tým pro získání kontaktů využil služeb zprostředkovatele, který poskytl kontakty na vybrané skupiny obyvatel, řekl BFM TV jeden z autorů Zemmourovy kampaně. Seznam adresátů bral v potaz lidi, kteří se přihlásili k odběru newsletterů s židovskou tematikou nebo často vyhledávali klíčová slova spojená s obavami z antisemitismu. Podle týmu bylo vše legální.
Francouzské právo zakazuje používat v politické kampani seznamy osob, které by vznikly na základě jejich náboženského přesvědčení. Kandidátovi za porušení tohoto zákona hrozí pokuta až 300 000 eur (7,3 milionu korun) a pět let vězení.
Zemmour je potomkem alžírských Židů s berberskými kořeny. Názor židovské komunity na Zemmoura je přinejmenším nejednoznačný. Část z nich oslovil program na obnovení bezpečnosti ve Francii a radikální postoj vůči islámu. Naopak mezi extremisty ho zařadila Rada židovských institucí ve Francii (CRIF), která ho odmítla pozvat do předvolební diskuze, stejně jako další krajně pravicovou političku Marine Le Penovou.