Jsou hluší. Nebo roztrhaní minami. Na Ukrajině trpí i koně, viděli reportéři

„Žije tu 111 koní, tedy zhruba stejně jako před válkou. Naše stáje jsou velmi známé. Máme špičkový odchov závodních koní. To vše ale válka změnila. Když se podíváte na budovy, jsou poničené od výbuchů. Dvě haly jsou úplně zničené. Všechny koně u nás jsou hluší a podobně to je u většiny koní v naší zemi,“ říká Jevgenij, který je správcem stájí ve Vyšneve.

Stojí před budovou, která byla opakovaně zasažena bombardováním. Obrovský kráter a stěny poseté šrapnely naznačují, jak dopadla zvířata, která se zde nacházela.

Kontrast v odvodech v Kyjevě a venku je neskutečný, říkají reportéři iDNES.cz

O štěstí mohlo hovořit několik zaměstnanců. „Tři lidé, kteří zde pracovali v době dopadu bomby, přežili. Zázrakem se jim skoro nic nestalo, až na šok, otřes mozku a poškozený sluch. Zachránila je tlustá stěna a také těla koní,“ dodává a ukazuje na zkroucenou konstrukci střechy.

Nic zde nezbylo. Další kráter je zasypán senem a je uprostřed areálu. Zhruba pětimetrová díra připomíná válečné běsnění, které odnášejí i nevinná zvířata.

11 fotografií

Rusko po zásahu stájí několik měsíců počkalo, než se chod vrátil do starých kolejí a udeřilo podruhé. Tentokrát jen pár metrů od místa prvního útoku. V té době zde ale žádný kůň nebyl a těm pasoucím se ve venkovním výběhu exploze neublížila. Ne fyzicky.

„Někteří koně se bojí, jsou vyděšení, jiní jsou apatičtí. Válka jim nevzala jen sluch, ale i radost z pohybu a ze života. Proto se snažíme je odsud přesunout. Už se to u pár koní podařilo, ale náklady jsou vysoké. Musíte sem dostat transport, koně naložit a odvézt do relativního bezpečí. Například Karpaty jsou na to vhodné. Je tam krásná příroda a válka tam příliš nedolehla,“ dodává správce stájí.

Zemědělský závod ve Vyšneve se zabýval chovem dostihových koní. Podnik zasáhlo několik raket a bomb. Koně po útocích ohluchli. Podnik by je chtěl přemístit a zajistit jim dožití. U trosek jedné ze stájí stojí Jevgenij, správce, který zůstal i přes nebezpečí a opakované bombardování.

Roční náklady na péči o jednoho koně činí v přepočtu desetitisíce korun. Přitom šance na prodej je téměř nulová. Hluchý kůň pro závody vhodný není. Přesto tu o ně i nadále pečují. I když státní podpora je minimální – peníze jsou třeba jinde – a příjem stáje nyní prakticky nemají.

Před válkou je přitom živil velmi úspěšný odchov, ale také hipoterapie, akce pro děti či jezdecká škola. Denní provoz zaměstnával veterináře, údržbáře, ošetřovatele, jezdce, ale i administrativu. Nyní o vše pečuje sám správce s jedním pomocníkem.

Živé masové konzervy

Koně z Vyšneve ovšem i přes nelehký úděl patří k těm šťastnějším. Na další čekal mnohem horší osud. „Když lidé utíkali před válečnou vřavou, řada z nich zapomněla koně uvázané. Byla to pro ně pomalá a bolestivá smrt. Některé pak roztrhala dělostřelecká palba, ale i miny. Z některých se stala živoucí masová konzerva,“ přibližuje tragické osudy Jevgenij, který zasvětil celý svůj život koním a péči o ně.

Ruská armáda vypálila hřebčinec, mrtví koně se stali potravou pro psy

Ukrajinští dobrovolníci se snaží organizovat přesuny zvířat za pomocí charitativních organizací. Pomoci se dostane ale jen zlomku koní. Přesun by byl podle tamních odborníků potřeba pro zhruba sto tisíc koní. V pomoci se zapojují i Češi a další země. Válečné běsnění ale pokračuje, fronta se posouvá a je pravděpodobné, že přežije jen část.

Vyšneve

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz