„Jako uhlí,“ líčí podobu ostatků šéf Národního forenzního centra v Tel Avivu Chen Kugel. Do zdejší márnice i měsíc po útoku Hamásu stále proudí těla jeho obětí. Většinou jsou to jen jejich části. „Nyní dostáváme ty nejobtížnější k identifikaci,“ řekl Kugel listu The Washington Post.
Pátrací a záchranné skupiny pročesávají pole, domy a kasárna, které se staly cílem Hamásu, a hledají jakékoliv známky lidských ostatků. Další těla získávají izraelští vojáci během operací v Gaze. Některá z nich ozbrojenci táhli za sebou, když prchali přes hraniční plot, jiná vyhodili z dodávek.
Nevěříte? Ukážeme vám to, řekl Izrael. Umučení rozplakali i forenzní experty |
Forenzní experti ve dnech po útoku používali k identifikaci mrtvých zejména otisky prstů, zubní záznamy, tetování, DNA či implantáty.
Příčiny smrti ve spisech obětí jsou hrůzné. „Střelná rána do tváře ze 3 až 5 centimetrů,“ stojí v jednom z nich. Některé oběti měly ruce propíchnuté čepelemi či prostřelené kulkami, což nasvědčuje soubojům s jejich vrahy.
Kugel a jeho kolegové ohledávali také mnoho těl s uřezanými hlavami, včetně těhotných žen a dětí. Pozor je třeba dávat i na nastražené výbušniny.
Počet těch, které teroristé zavraždili, se denně mění v závislosti na práci forenzních specialistů a archeologů, již jim pomáhají s kosterními pozůstatky. Izrael kromě 1400 mrtvých eviduje na 230 unesených.
Kontejnery plné těl
Určení jmen obětí je s postupem času stále těžší. Mnoho z nich utrpělo tak těžké popáleniny, že extrahování DNA z jejich těl je v podstatě nemožné. V dalších případech ozbrojenci vyvraždili celé rodiny, takže je obtížné najít přeživší, kteří by poskytli genetický vzorek.
„Všechno je ztíženo tím, že ti, kteří byli mučeni, byli často svázáni k sobě. V jednom pytli tak mohou být dvě nebo tři těla,“ řekla agentuře AFP Nurit Boublilová, vedoucí oddělení genetické identifikace.
„A co zabíjení lidí ve spánku?“ Mluvčí Hamásu po otázce naštvaně odešel |
„Tuto práci dělám jednatřicet let a nikdy jsem neviděl takové barbarství, takovou krutost, takovou neúprosnost. Jsou to kontejnery a kontejnery plné těl, jako někde v přístavu,“ popsal Kugel.
Na ztotožnění mrtvých pracují kromě Národního forenzního centra také tři další velké márnice. Jednou z nich je armádní základna Shura, která byla rozdělena na vojenskou a civilní sekci. Zaměstnancům márnic jsou denně k dispozici psychologové, jimž se mohou kdykoli svěřit.
„Ne všechny se podaří identifikovat“
Podle Kugela je někdy těžké vyřknout finální ortel. „Najdeme kost lebky a lidé se mě ptají: ,Je mrtvý? Možná je zraněný někde v Gaze.’ Je na 99,9 procenta jisté, že je mrtvý, protože i kdyby přežil, je nepravděpodobné, že by v Gaze podstoupil neurochirurgickou operaci. Ale podepsat mu úmrtní list? Třese se mi u toho ruka,“ řekl listu Haarec.
V pondělí se expertům právě pomocí úlomku kosti podařilo identifikovat německo-izraelskou občanku Shani Loukovou, kterou její blízcí i izraelské úřady považovali za unesenou. Ačkoli se nepodařilo najít ženino tělo, jedna z pátracích skupin objevila kousek její lebky.
Unesenou dívku ukazoval Hamás nahou v ulicích. Je mrtvá, sdělila armáda |
Záchranářka Simcha Graimanová v jednom z domů v kibucu Holit spáleném na popel našla tento týden zub, pomocí kterého experti identifikovali další oběť. „Zbývá tak málo. Každý kousek popela může pomoci,“ uvedla pro The Washington Post.
Všechna nalezená těla se podle expertů zřejmě identifikovat nepodaří. Jisté dosud není ani to, kolik lidí se celkem pohřešuje.
„Je možné, že je nikdo nenahlásil. Mohou mezi nimi být zahraniční pracovníci, kteří se ještě nepřihlásili úřadům, turisté, kteří přijeli na party. Lidé, kteří mohli skončit v Gaze, ale nevíme, jestli jsou tam naživu, nebo mrtví. I když se tělo najde v konkrétním domě, není jisté, jestli jde o majitele domu, jeho rodinu nebo návštěvu,“ konstatoval Kugel.