Status Gazy vyřešíme po válce globálně, na stole je vše, říká izraelská armáda

„Máme na stole všechny možnosti, jak by to mohlo skončit,“ odpověděl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari na dotaz, co bude po pozemní operaci izraelské armády do Gazy. „Vláda rovněž jedná o tom, jak by to mohlo vypadat. Je to také globální téma, záleží i na tom, jak bude vypadat situace v regionu,“ dodal Hagari.

Izrael připravuje pozemní operaci do Pásma Gazy, aby zničil palestinské radikálně islamistické hnutí Hamás, které EU, Izrael, USA i některé další země považují za teroristickou organizaci. Důvodem je bezprecedentní rozsáhlý pozemní a vzdušný útok, který Hamás vůči Izraeli provedl 7. října.

Od té doby izraelská armáda Pásmo Gazy už masivně bombarduje a uvalila na něj totální blokádu. Útok Hamásu si vyžádal přes 1300 obětí, většinou civilistů, a na 200 lidí při něm Hamás unesl do Pásma Gazy jako rukojmí. Izraelské bombardování má už přes 2 800 obětí.

Jiný mluvčí izraelské armády, Richard Hecht, nicméně sdělil, že další fází války s Hamásem nemusí být pozemní ofenziva, Bližší podrobnosti k možnostem, jak by tato akce mohla vypadat, neuvedl.

„Připravujeme se na další fáze války. Neřekli jsme, jak budou vypadat. Každý mluví o pozemní ofenzivě. Mohlo by to být něco jiného,“ řekl podle Reuters na pravidelném brífinku s novináři Hecht, který má oficiálně funkci „mezinárodní mluvčí“ izraelské armády.

Hamás zveřejnil první video s rukojmím. Přijďte pro nás do Gazy, prosí dívka

Pásmo Gazy, které je menší než Praha a nyní v něm žije na 2,3 milionu lidí, Izrael obsadil po šestidenní válce v roce 1967 spolu s jordánským Západním břehem a východním Jeruzalémem a syrskými Golanskými výšinami.

Z Pásma Gazy se Izrael zcela stáhl na základě mírových dohod v roce 2005, kdy evakuoval dvacítku židovských osad. V roce 2007 oblast ovládlo hnutí Hamás, které předtím v roce 2006 porazilo v parlamentních volbách umírněné palestinské hnutí Fatah, jehož předsedou je šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás.

Izrael ve válce 400 fotografií

V současné izraelské vládě Benjamina Netanjahua jsou od loňského prosince i ultraortodoxní a krajně pravicové strany, jejichž představitelé, včetně několika ministrů, přilévali letos olej do ohně v izraelsko-palestinském konfliktu podporou rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu.

Co zmůže diplomacie? Blinken se vrátil od Arabů do Izraele, angažuje se i Putin

Letos v květnu také šéf krajně pravicové vládní strany Náboženský sionismus Bezalel Smotrič v rozhovoru s izraelskou televizí řekl, že Izrael byl měl nejspíš Pásmo Gazy zpět obsadit, protože by se tak vyřešil „chronický problém“, jímž jsou střety s palestinskými teroristickými skupinami z tohoto území.

„Pravděpodobně přijde čas na návrat Gazy, rozpuštění Hamásu a demilitarizaci Gazy,“ prohlásil Smotrič, který je i ministrem financí. V tomto rozhovoru v květnu Smotrič zdůraznil, že kabinet o takovém tématu nejedná. Podobně se v polovině května vyjádřila i ministryně Orit Strooková, členka Smotričovy strany, která označila za „chybu“, že se Izrael z Pásma Gazy v roce 2005 stáhl.