„Ano, Hamás byl financován izraelskou vládou ve snaze oslabit Palestinskou samosprávu vedenou hnutím Fatah,“ řekl Borrell na univerzitě ve španělském Valladolidu. Neupřesnil, na čem takové tvrzení staví. Hnutí Fatah vedené prezidentem Mahmúdem Abbásem spravuje Západní břeh Jordánu a stojí v čele Organizace pro osvobození Palestiny.
Šéf evropské diplomacie zdůraznil, že EU podle něj věří pouze v dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael se k takovému řešení staví skepticky, odmítá návratu Fatahu do Pásma Gazy, kde vládne Hamás od roku 2007 poté, co svého mocenského konkurenta odsud po krvavém převratu vyhnal.
Vznik palestinského státu s Palestinskou samosprávou v čele podporuje řada arabských států, příznivě se na něj dívají i USA. Washington podle zákulisních informací silně frustruje, že Jeruzalém nemá plán, co s Pásmem Gazy po případném vyhnání Hamásu. Americký prezident Joe Biden si i veřejně povzdechl, že krajně pravicové elementy v současné izraelské vládě se cíleně staví proti dvou státnímu řešení.
Netanjahuova strategie kupování si Hamásu
Kritici izraelského premiéra dlouhodobě uvádějí, že Netanjahu praktikuje strategii „tichého kupování“ si Hamásu. Podle premiéra je jakákoliv idea, že by vědomě umožňoval posilování palestinské teroristické skupiny, „směšná“.
Netanjahu odmítl plán Washingtonu směřující ke vzniku palestinského státu |
Ve svém textu pro list The Times of Israel novinářka Tal Schneiderová obviňuje Netanjahua, že jeho politika „rozděl a panuj“, která pomohla Hamásu, vybuchla Izraeli do tváře během teroristického útoku 7. října. Podle ní jeho vláda cíleně umožnila posílání katarských peněz Hamásu, aby skupina příliš neoslabila a naopak Palestinská samospráva se nestala příliš silnou, nezískala opět kontrolu nad Pásmem Gazy a neměla lepší pozici pro požadování zřízení vlastního státu.
List The New York Times s odvoláním na zdroje obeznámené se zákulisními jednáními též píše, že izraelští činitelé přímo podporovali Katar, aby zasílali peníze palestinskému teroristického hnutí a dokonce doprovázeli katarské představitele při cestách s balíky peněz do Gazy. Činili tak za předpokladu, že Hamás nemá schopnosti Izrael napadnout a ani nebude díky materiálnímu polštáři chtít tak učinit. Izraelci se nyní domnívají, že tyto prostředky využil Hamás k uskutečnění své krvavé akce.
Schneiderová připomíná schůzku Netanjahuovy strany Likud v roce 2019, kde premiér prohlásil, že ti, kdo jsou proti palestinskému státu, by měli podpořit přesun finančních prostředků do Gazy, protože zachování rozdělení mezi Palestinskou samosprávou na Západním břehu a Hamásem v Gaze by zabránilo vzniku palestinského státu.
Prominentní izraelský novinář Dan Margalit tvrdí, že již v prosinci 2012 mu Netanjahu říkal o silném Hamásu jako protiváze Palestinské samosprávě. Podle Margalita se premiér domníval, že vzájemné rozepře mezi těmito hráči sníží tlak na něj, aby vyjednával o palestinském státu. Netanjahu popírá, že by něco takového řekl.
Pusťme vůdce intifády, nabádá exlídr Šin bet. Vidí to jako cestu k míru |
O rozdělení palestinských frakcí otevřeně mluvili někteří další izraelští představitelé. „Palestinská samospráva je přítěží. Hamás je přínosem,“ prohlásil izraelský krajně pravicový politik Becalel Smotrič krajně pravicový politik, který je nyní ministrem financí, po zvolení do parlamentu v roce 2015. „Jedním efektivním způsobem, jakým zabránit dvoustátnímu řešení, je rozdělit Gazu a Západní břeh,“ uvedl izraelský generál ve výslužbě a bývalý zástupce izraelského poradce pro národní bezpečnost Šlomo Brom.
Někdejší šéf izraelské kontrarozvědky Šin bet Ami Ajalon nedávno prohlásil, že Izrael nebude v bezpečí, dokud Palestinci nebudou mít vlastní stát. Podle něho by izraelská vláda měla propustit vězněného vůdce druhé intifády Marvána Barghútího, aby mohl řídit jednání o jeho vytvoření. Ajalon se domnívá, že je zničení Hamásu pro izraelskou armádu nemožným cílem a současná vojenská operace v Gaze představuje riziko posílení podpory tohoto hnutí.