„Věnovali jsme pozornost antihistorickým poznámkám ministra zahraničí Yaira Lapida, které z velké části vysvětlují rozhodnutí současné vlády podpořit neonacistický režim v Kyjevě,“ uvedlo podle listu The Times of Israel ruské ministerstvo zahraničí. Ministerstvo se odkazuje na údajné případy „kooperace mezi Židy a nacisty“ jako například takzvané židovské rady (Judenrate), které z příkazů Němců dohlížely na pořádek v židovských ghettech.
Moskva dále obvinila ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se „skrývá“ za svým židovským původem, zatímco se stýká s „duchovními a pokrevními dědici katů svého lidu“. Zatímco během holokaustu byli mnozí Židé nedobrovolně přinuceni „podílet se na zločinech“, Zelenskyj tak činí „docela vědomě a docela dobrovolně“, vysvětluje ruské ministerstvo zahraničí.
Podle historiků byly židovské rady sice pověřeny kontrolou obětí masového pronásledování, samy však neměly skutečnou zodpovědnost. Ta zůstávala v rukou nacistů. Příslušníci židovské rady s nacisty spolupracovali někdy v naivní víře, že tím ochrání své soukmenovce od nejhoršího. Nacisté na ně vyvíjeli nátlak, že tak ochrání své nejbližší, avšak většinou šlo o falešné sliby.
V ruském osočení Ukrajiny jako státu „s nejvíce extrémním rasismem“ zaznívají dřívější výroky šéfa ruské diplomacie. V rozhovoru s italskou televizí Lavrov prohlásil, že nacistický vůdce Adolf Hitler „měl také židovskou krev“ a „někteří nejhorší antisemité jsou Židé“. Lavrov se tímto způsobem pravděpodobně snažil čelit námitkám, že Rusové se pokouší o „denacifikaci“ země, která si ve svobodných volbách zvolila prezidenta židovského původu.
Zelenskyj či Hitler, Židé jsou největší antisemité, řekl Lavrov. Izrael zuří |
Lavrov svými tvrzeními vzbudil pobouření na Ukrajině i v samotném Izraeli. Lapid označil Lavrovovy výroky za „neodpustitelné, šokující a historicky chybné“. „Říci, že Hitler byl Žid, je totéž, jako říci, že Židé zabíjeli sami sebe. Židy pronásledovali nacisté, pouze nacisté prováděli systematické vyhlazování židovského národa,“ řekl s tím, že si předvolává ruského velvyslance a bude požadovat omluvu.
Šéf izraelské diplomacie později svému ruskému protějšku doporučil, aby četl „historické knihy“ namísto šíření falešných „antisemitských fám“. Nevyloučil, že Lavrov reagoval na Lapidova osočení Ruska z válečných zločinů v ukrajinském městě Buča.
Změna kurzu
Podle listu The Times of Israel vyjádření ruského ministerstva zahraničí naznačuje, že Moskva namísto omluvy hodlá ještě eskalovat rétoriku mezi oběma národy a dále prohloubit propast v stále napjatějších vztazích.
Izrael se po začátku invaze snažil vystupovat diplomaticky. Znepřáteleným stranám nabízel pomoc při mírových jednáních. V poslední době se však začíná k hněvu Moskvy více přiklánět na stranu Ukrajiny. Rusko například rozčílilo přidání izraelského podpisu k rezoluci OSN odsuzující ruský vpád na Ukrajinu.
Izrael se přes prvotní váhání rozhodl na Ukrajinu poslat polní nemocnici a 100 tun humanitárního materiálu včetně systému na čištění vody, zdravotnického vybavení, přikrývek a plášťů. Ministr obrany Benny Ganc schválil dodávku ochranných vest a helem.
Podle izraelského tisku je stále více izraelských politiků a vojenských představitelů nakloněno myšlence zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině. Debata o způsobu a množství podpory Ruskem napadeného státu se očekává v nejbližších dnech. List Haarec podotýká, že ve světle ruských ukrutností na Ukrajině je trvání Jeruzaléma na neutralitě stále méně udržitelné.
Kauza protiraketového systému jako bič na Izrael. Ukrajinu by zachránit nemohl |
Podle listu je mnoho představitelů toho názoru, že mezi helmami a protiraketovým systémem Iron Dome je velké množství materiálu, který lze Ukrajině poskytnout. Zatím panuje postoj, že Izrael nebude ukrajinské armádě poskytovat systémy protivzdušné obrany, moderní zbraně a útočné systémy. Možné je ovšem zaslat materiál poskytující ochranu vojáků, bojové vybavení a systémy varování.
List The Washington Post podotýká, že změnu izraelského kurzu už naznačila návštěva izraelského zástupce na letecké základně Ramstein v Německu, kde se probírala vojenská pomoc Ukrajině. Předseda konference, americký ministr obrany Lloyd Austin, těsně před setkáním prohlásil, že cílem USA je oslabit Rusko, aby už nemohlo útočit jinde. Účelem summitu nepochybně bylo k této iniciativě přizvat vícero aktérů.
Izrael ovšem otevřeným přidáním se na stranu „nepřátelských států“, kam Rusko řadí kromě Ukrajiny a USA i například i celou EU či Jižní Koreu, hodně riskuje. Ruští vojáci jsou v blízkosti izraelských hranic v Sýrii. Jeruzalém hraje s Moskvou velmi opatrnou hru, aby zabránil Íránu a libanonskému Hizballáhu, svým úhlavním nepřátelům na Blízkém východě, využívat Sýrii k útokům na Izrael.
Jako v Izraeli. Válka může trvat i desetiletí, míní poradce Zelenského |
Na Izrael ale zároveň tlačí USA a EU, aby se rozhodl, na jaké straně konfliktu opravdu stojí. Podle Haarecu se izraelský vojenský průmysl obává, že země používající jeho bezpečnostní systémy, což jsou právě většinou evropské země, by se mohly začít znepokojovat, že Izrael začne od zbrojních dodávek odstupovat z politických důvodů.
Izraelské vojenské systémy prostřednictvím evropských kupců mohou skončit na Ukrajině. Estonsko už uvedlo, že Jeruzalém námitku proti dodání zakoupených izraelských zbraní válčící zemi nevznesl.