Podle premiérky se za zavřenými dveřmi musí probírat všechny možnosti ohledně pomoci Ukrajině. „Jde též o signály vysílané do Ruska, že nevylučujeme různé věci,“ řekla portálu Politico.
„Protože všechny země chápou, že musíme udělat vše pro to, aby Ukrajina tuto válku vyhrála a Rusko prohrálo,“ dodala.
I litevský ministr zahraničí zdůrazňuje, že probrat se musí všechny možnosti. Macronovi poděkoval, že otevřel tuto diskuzi.
„Velmi vítám a podporuji diskusi, která začala, protože situace, ve které se nyní nacházíme, (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi jen prospívá,“ uvedl Landsbergis. „Ustanovili jsme si všechny možné červené linie. Vůbec ale nejednáme o vytvoření jakýchkoliv strategických dilemat pro ruskou armádu.“
Vysláním vojáků na Ukrajinu riskujete jaderný konflikt, pohrozil Putin Západu |
USA, Německo, Itálie, Polsko, Česko a další země NATO odmítly, že by hodlaly poslat na ukrajinskou frontu své vojáky. Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas uvedl, že vojáci NATO by mohli být posláni do napadené země trénovat Ukrajince, nikoliv se účastnit bojových operací. Též francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné tvrdí, že Francie by na Ukrajinu neposlala vojáky do boje.
Rusko na Macronova slova reagovalo velmi hněvivě. Ruští představitelé jej označili za Napoleona Bonaparte a připomněli mu, že vojenská kampaň francouzského císaře do Ruska skončila neslavně. Sám Putin varoval Západ, že vysláním svých vojsk do napadené země riskuje jaderný konflikt.
Jsme země NATO druhého řádu? ptá se Kallasová
Pobaltské státy patří mezi nejhlasitější zastánce Ukrajiny a odpůrce Ruska. V minulosti byly terčem imperiálních ambicí Moskvy, opakovaně tak varují, že Rusko bude v případě vítězství na Ukrajině usilovat o další expanzi. Vyzývají proto ostatní státy, aby co nejvíce vojensky pomohly Ukrajině a věnovaly na obranu dvě procenta HDP, i více.
Kallasová uvádí, že nástupce současného generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga by měl pocházet ze země, která požadovaná dvě procenta HDP na obranu dává. Favoritem je dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte.
Rutte už má nakročeno do čela NATO, podpořila ho Británie i Biden |
Kriticky se ale vůči němu vyjádřili někteří američtí senátoři s tím, že jeho země opakovaně obranný závazek NATO nesplnila, uvedl portál Politico. Příznivě se vyjádřili ke Kallasové, jejíž jméno v souvislosti s pozicí šéfa Severoatlantické aliance také často zaznívá.
Sama Kallasová poznamenala, že Rutte má „pozitivní kvality“, byl by to nicméně už čtvrtý generální tajemník NATO z Nizozemska. „Je otázka, zda v NATO existují země prvního a druhého řádu,“ uvedla. „Jsme si rovni, nebo si nejsme rovni? Tyto otázky stále zůstávají.“