Státní podnik ČPP Transgas v letech 2016 až 2020 dosáhl dle prověrky hospodaření ztráty celkově 22,8 milionu korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Nejvyššího kontrolního úřadu uvedlo jako jediný důvod existence Transgasu nevypořádanou pohledávku 4,6 miliardy korun z takzvaných jamburgských dohod. Jde o pohledávku spojenou s Dohodou mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování jamburgského naleziště plynu z roku 1985.
„Tu ale Transgas vede v účetnictví neoprávněně. Podle zákona pohledávka náleží ministerstvu financí, což stálo nejen ve vládním materiálu z roku 2015, ale i v právní analýze z roku 2014, kterou si nechal sám podnik vypracovat. Transgas má mít v této věci pouze roli vedlejšího účastníka, asistovat a dodávat podklady věřiteli, tedy státu zastupovanému ministerstvem financí,“ uvedli kontroloři. Doplnili, že pohledávka tvoří 91 procent aktiv podniku, a výrazně tak zkresluje jeho účetnictví.
„S ohledem na to, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu a jediným důvodem jeho existence je pohledávka, kterou ale podnik vede v účetnictví neoprávněně, NKÚ doporučuje MPO označit Transgas jako zbytný státní podnik a v souladu se ‚Strategií vlastnické politiky státu‘ ho zrušit,“ napsal kontrolní úřad.
Setrvání Transgasu je nezbytné, uvedl resort
Ministerstvo v reakci sdělilo, že pohledávka je více než 20 let vedena v účetnictví ČPP Transgas na základě rozhodnutí ministerstva financí. Zveřejněnými závěry kontrolní akce se MPO bude zabývat.
„S některými závěry ale MPO nesouhlasí, protože není možné zrušit státní podnik, který spravuje nemovitý majetek v hodnotě stovek milionů korun a stále plní nezbytné úkoly v rámci aktivit státu i samotného ministerstva,“ sdělil mluvčí úřadu Vojtěch Srnka.
ČPP Transgas má podle ministerstva kromě správy majetku na starosti úkoly, které se pozitivně projevují v činnosti jiných státních podniků. Podnik například zrekonstruoval areál v Brně Zábrdovicích, ve kterém nyní působí státní Textilní zkušební ústav. Zhodnocován je podle MPO i objekt v Praze Holešovicích a areál v Brně Černovicích.
Ztrátu vyrovnává hodnota majetku
Podle NKÚ ke ztrátovému hospodaření přispívá fakt, že Transgas sídlí v pronajatých prostorách. Za ty v letech 2017 až 2020 zaplatil téměř šest milionů korun. Předloni měl Transgas osm zaměstnanců, mzdové náklady podniku činily tehdy pět milionů korun. Vzrostla i výše prostředků na zaměstnanecké benefity, a to na 70 500 korun ročně na jednoho zaměstnance.
Podle ministerstva se ztráta v posledních letech přibližuje k tzv. „černé nule“, je pouze účetní a nezohledňuje trvalý nárůst tržní hodnoty spravovaného nemovitého majetku a jeho budoucí potenciál.
NKÚ: Počet zaměstnanců státu zatěžuje rozpočet, výkonnost přitom klesá |
„Jinými slovy, jakmile podnik dokončí aktuální investice, projeví se tato skutečnost v kladném hospodářském výsledku,“ uvedl mluvčí. Náměstek pro správu majetkových podílů na MPO Jan Dejl doplnil, že díky aktivitám a spolupráci ČPP Transgas s dalšími státními podniky došlo jen v posledních několika letech k milionovým úsporám.
Historie Transgasu sahá do roku 1971, kdy byl založen národní podnik Tranzitní plynovod jako součást Českých plynárenských podniků. Z původního národního podniku se po založení státního podniku Český plynárenský podnik (ČPP) stal v lednu 1989 odštěpný závod Tranzitní plynovod. Název Transgas se poprvé objevil v názvu závodu v lednu 1994. V dubnu 1995 pak česká vláda rozhodla o založení státního podniku Transgas.
Do obchodního rejstříku byl zapsán Transgas jako státní podnik v lednu 1998. O prodeji českého plynárenství, tedy Transgasu a distribučních společností, začala jednat vláda Miloše Zemana (ČSSD), která Transgas prodala německé společnosti RWE za 4,1 miliard eur (tehdy asi 125 miliard korun).
Státní podnik byl po založení akciové společnosti Transgas, a.s zachován jako samostatný právní subjekt ve formě tzv. zbytkového státního podniku, který byl ke dni 20. 6. 2001 přejmenován na ČPP Transgas. V majetku ČPP Transgas zůstaly některé jednotlivé nemovité věci, především pozemky a nemovitosti i s nevyjasněným způsobem nabytí majetku státem a dále pohledávky a závazky podniku vyplývající ze zahraničních aktivit ČSSR, resp. České republiky, konkrétně při spolupráci na výstavbě dálkového plynovodu Jamburg.