Novelu má tento měsíc projednat vláda. Zásadní posun k horšímu od minulého návrhu se týká rozsahu, čeho se mohou oznámení týkat. Místo toho, aby bylo možné oznámit jakýkoliv trestný čin nebo přestupek, bude věcný rozsah zákona tak komplikovaný, že bude velice náročné ho vysvětlit, natož aplikovat v praxi,“ sdělil právník TI Jan Dupák.
„Nedokáži si představit, že tato pravidla budou bez právníka jasná jak oznamovatelům, tak zaměstnavatelům,“ dodal.
Organizace připomněly, že vláda Petra Fialy mohla po loňských sněmovních volbách předložit původní podobu zákona, která vznikla za bývalé ministryně spravedlnosti Marie Benešové za ANO. Podle organizací byla tato verze kvalitnější než současná a představovala kompromis po mnoha jednáních ministerských úředníků, zástupců protikorupčních organizací a dalších expertů.
Whistleblowerka neuspěla u soudu, její vyhazov byl podle něj v pořádku |
Dalším podstatným nedostatkem je podle kritiků omezení ochrany u anonymních oznámení, která často vedou k odhalení té nejzávažnější trestné činnosti. Protikorupčním organizacím vadí také „nová administrativní zátěž bez zásadních pozitiv“.
„Zákon je po meziresortním připomínkovém řízení. Obecně platí, že zákony, které ministerstvo spravedlnosti posílá do legislativního procesu, respektive do vlády, jsou schvalovány všemi předsedy koaličních poslaneckých klubů. Bylo tomu tak i v případě zákona o ochraně oznamovatelů. Zákon byl tedy posvěcen předsedy všech koaličních klubů, nyní půjde do komisí,“ reagoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, která vypršela 17. prosince 2021. „ČR tak už více než devět měsíců mešká s přijetím českého zákona. To způsobuje v praxi komplikace úřadům, které musí po uplynutí transpoziční lhůty oznámení přijímat, není však příliš jasné, jak s nimi mají naložit,“ upozornily protikorupční organizace.
Připomněly, že vláda Petra Fialy mohla po loňských sněmovních volbách předložit původní podobu zákona, která vznikla za bývalé ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Podle organizací byla tato verze kvalitnější než současná a představovala kompromis po mnoha jednáních ministerských úředníků, zástupců protikorupčních organizací a dalších expertů.
Expert: Kvalitní zákon blokují Blažek a Benda
Protikorupční organizace míní, že přijetí kvalitního zákona brání současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek a také předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, který „aktivně blokuje jakékoliv zlepšení a nekomunikuje s protikorupčními experty“.
„Nečtu protikorupční organizace, jelikož jejich výplody považuji mnohdy za mimo realitu jdoucí. Zákon má být někdy předložen vládou, zatím k tomu nic nemáme. Souvisí to však s našimi závazky směrem k EU a bude předložen tak, aby jim nepochybně vyhovoval. Až ho vláda tedy předloží, tak se o tom můžeme bavit, ale vláda ho zatím nepředložila,“ řekl na dotaz iDNES.cz Benda.
Nový zákon má ochránit oznamovatele korupce. Podle Pirátů nebude fungovat |
„Naopak je třeba vyzdvihnout roli Pirátů a hnutí STAN, kteří mají snahu zákon posunout k lepšímu, a práci úředníků na ministerstvu spravedlnosti, kteří se snaží reflektovat navrhované úpravy od protikorupčních organizací, ale vždy pak narazí na politickou nevoli,“ podotkl právník Rekonstrukce státu Věnek Bonuš.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Oznamovatelé mají v ČR zranitelnou pozici i proto, že vůči nim přetrvává spíše negativní postoj.