„Těmito podněty se nadále zabýváme. I v této souvislosti jsme vyčkali na doručení opisu rozsudku a všech protokolů z hlavního líčení, které věrně zachycují průběh hlavního líčení a výpovědi jednotlivých svědků. Je logické, že případné vytěžení poznatků je též nutné opřít o podklady, ze kterých je možné podezření na spáchání trestného činu dovozovat,“ uvedl v pondělí mluvčí žalobců Aleš Cimbala Cimbala.
„Nyní dostane přednost zpracování odůvodnění odvolání, poté se státní zástupce zaměří na vyřízení těchto poznatků,“ doplnil mluvčí. Státní zástupce Jaroslav Šaroch podal proti rozsudku odvolání v polovině dubna. Kauzou se tak bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze.
Žalobce podal odvolání v kauze Čapí hnízdo, Babiše čeká další soud |
Šlingr u soudu popisoval svoje působení na Farmě Čapí hnízdo od roku 2010 do roku 2013. S jistotou podle soudu tvrdil, že Babiš do vedení společnosti nijak nezasahoval a že při jednání s marketingovými specialisty Jakubem Antošem a Terezou Svěrákovou byl Babiš pouze prostředníkem.
„Tato výpověď je však, právě pokud jde o jednání s paní S. a panem A. v období od podzimu 2012, podle soudu zjevně nepravdivá,“ píše soudce v odůvodnění svého rozhodnutí. Odkazuje přitom na výpovědi obou svědků i jejich e-mailovou komunikaci. Z té podle soudu vyplývá, že oba vnímali Babiše jako faktického šéfa.
Soudce v rozsudku zmiňuje, že ačkoli výpovědi Svěrákové a Antoše prokazují, že přinejmenším od podzimu 2012 Babiš aktivně vystupoval za Farmu Čapí hnízdo, nejde o rozhodnou skutečnost pro posouzení jeho jednání v období do července 2010, kdy byla čerpána padesátimilionová dotace pro malé a střední podniky, které se obžaloba týká. Podle soudu jde o indicii, která by mohla naznačovat Babišovo dlouhodobější aktivní působení a podíl na rozhodování, další svědecké výpovědi však tuto domněnku nepotvrdily.
Procházková ve své výpovědi před soudem mimo jiné popřela, že jednala o úvěru pro Farmu Čapí hnízdo. Uvedla, že působila při oslovení banky pouze jako zprostředkovatel pro Nagyovou. Její výpověď je ale podle Šotta v rozporu se svědeckou výpovědí bankéře Filipa Koutného, který v bance HSBC, jež Čapímu hnízdu úvěr poskytla, v dané době pracoval. Jeho tvrzení navíc podporují i vnitřní záznamy banky, uvedl soud. I v případě Procházkové by se tak vyšetřovatelé měli podle Šotta zabývat tím, zda žena vypovídala křivě.
Soud dále konstatuje, že Agrofert zajistil v roce 2008 pro Čapí hnízdo bankovní úvěr, což svědčí o propojenosti obou subjektů. „Nicméně, vzhledem ke vztahu obžalovaného Babiše k jeho rodině a k samotnému projektu farmy je takové počínání rozumně vysvětlitelné, lidsky zcela pochopitelné a logické, a především není nijak nezákonné, z hlediska oprávněnosti žádosti o dotaci navíc není samo o sobě nijak podstatné,“ uvedl Šott.
Soudce naznačil, kdo mohl lhát o Čapím hnízdě. Svůj verdikt dovysvětloval |
V odůvodnění také soudce vysvětluje, že podle doporučení v pravidlech dotačního řízení není faktická propojenost při posouzení malého podniku podstatná. Podnik propojený s jiným může podle dokumentu ztratit svou pozici „malého nezávislého podniku“ jen v případě, kdy by působil na stejném či sousedním trhu, jako podnik s ním propojený.
Soudce se v odůvodnění věnuje i tomu, zda další ze svědků, někdejší manažer Čapího hnízda Tomáš Rak, nemohl spáchat trestný čin vydírání. Rak při vyšetřování případu nejprve na policii uvedl, že o vlastníkovi Čapího hnízda nevěděl. Na dalším výslechu v září 2021 ale muž řekl, že se z různých náznaků mohl domnívat, že Čapí hnízdo vlastní Agrofert nebo Babiš. Předtím ale po Agrofertu požadoval 350.000 korun, které mu firma údajně dlužila, a výpověď změnil až poté, co peníze nedostal. U soudu Rak vypovídat odmítl.
„Za dané situace soud konstatuje, že svědek je natolik nedůvěryhodný a jeho druhá výpověď natolik obecná, že ji nelze hodnotit jako podstatný věrohodný důkaz,“ uvedl v odůvodnění Šott. Soudce doplnil, že policisté už řešili, zda Raka stíhat pro křivou výpověď, nevěděli však, která z jeho výpovědí je nepravdivá, případ proto odložili.