„Tělesné tresty jako výchovný prostředek přitom v České republice podle aktuálního výzkumu používá více než polovina rodičů, to je alarmující zjištění. Předávají se jako štafeta z generace na generaci. Ti, kdo byli od rodičů biti, většinou rovněž bijí. Přitom dnes již díky výzkumům víme, že tělesné tresty nefungují a neprospívají duševnímu zdraví dětí,“ uvedla předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová.
Plácnutí přes ruce je nepřijatelné pro každého osmého rodiče a přes zadek pro necelou pětinu rodičů. Pohlavky považuje ve výchově za neakceptovatelné 26 procent dotázaných matek a otců, odstrčení, fackování či třesení potomkem necelá polovina a bití páskem či vařečkou pak tři pětiny.
Každý třetí rodič bije svoje děti, ukázal výzkum. Nejvíce trestají mladší rodiče |
Zhruba stejný podíl rodičů zmiňuje nepřijatelnost studené sprchy a vyhrožování či vydírání dítěte jako trest, víc než dvě třetiny izolování a zákaz komunikace. Sedm z deseti rodičů by neakceptovalo klečení. Nejméně přijatelné je pro otce a matky vyhrožování umístěním do dětského domova a ostříháním vlasů, uvedly to téměř tři čtvrtiny dotázaných.
Používáte při výchově dětí fyzické tresty?
Při problémech s výchovou rodiče nejčastěji chtějí rady od rodiny či přátel. Následuje hledání informací na internetu. Necelá pětina by se případně obrátila na odborníky. Za nejdůvěryhodnější považují rodiče školu, učitele a školní psychology či pediatry a zdravotnické instituce.
„Většina trestů je méně přijatelná pro matky, rodiče do 44 let, rodiče s VŠ vzděláním, rodiče žijící ve velkoměstech a rodiče, kteří zaznamenali přípravu novely o tělesných trestech,“ doplňuje Darja Bergman z agentury STEM/MARK.
Podle občanského zákoníku lze používat výchovné prostředky jen v takové podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte a nedotýká se jeho lidské důstojnosti. Do navrhované novely kodexu se přidává, že tělesné trestání se důstojnosti dotýká. Se sankcemi zákon nepočítá.
Ředitelka Centra Locika Petra Wünschová míní, že deklaratorní tlak na chování bývá účinnější než represe. „Ke skutečné změně výchovných stereotypů ale rodiče potřebují i informace, jak děti vychovávat bez použití síly a nátlaku pozitivním způsobem,“ uvedla.
Přispět k tomu má připravovaná osvětová kampaň. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by stát měl rodinám zajistit podpůrné služby, a to třeba linky pomoci, odborné poradenství či terénní chůvy.
Bít děti se nemá, má říkat zákon. Kriminalizovat rodiče stát však nechce |
Zákonný zákaz platí podle mezinárodního serveru na podporu ukončení fyzického trestání v 66 státech, dalších 27 zemí ho připravuje. Česku ho opakovaně doporučoval výbor OSN pro práva dítěte. S návrhem přišla zhruba před 14 lety tehdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, ale neuspěla.
Předloni ministr práce a šéf vládních lidovců Marian Jurečka naopak serveru Aktuálně.cz řekl, že není správné uzákonit, že rodič nemůže ve výjimečné situaci ve výchově dát pohlavek či „lepnout jednu na zadek“. Zásadní je podle něj odlišovat nepřiměřené násilí od vymezení mantinelů, o kontextu mají rozhodovat soudy. Jurečka zmínil, že je svým rodičům vděčný za facku v pravý okamžik. Vysloužil si za svůj postoj kritiku.