Sledovanost Zemanovy televizní promluvy zaznamenala oproti loňské hodnotě 1,3 milionu diváků pokles, proslov ale i tak viděl milion lidí, z toho naprostá většina v České televizi. Portál iDNES.cz ověřil výroky, které prezident 26. prosince pronesl.
Z celého proslovu (najdete jej zde) jsme analyzovali tvrzení, která bylo možné fakticky ověřit a uvést případné zdroje informací.
O růstu mezd a HDP:
„Poměrně dobře šlape naše ekonomika, i když hospodářský růst se proti minulému roku poněkud zpomalil. Ale k čemu by nám byl hospodářský růst, kdyby se nepromítal do růstu životní úrovně. A proto jsem velice rád, že v tomto roce vzrostla průměrná mzda o více než tisíc korun měsíčně.“
- Pravda. Dodejme, že průměrná měsíční mzda roste v zásadě každý rok, v posledních letech o zhruba 700 korun. Roste také medián průměrné mzdy. Růst HDP je, jak říká prezident, o něco pomalejší než v roce 2015, který byl co do růstu HDP šestým nejúspěšnějším rokem od roku 1989.
O nezaměstnanosti a chudobě:
„Velmi dobrou zprávou je i to, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Nu a chtěl bych dodat, že také je zde nejnižší podíl relativní, zdůrazňuji relativní chudoby v Evropské unii.“
- Pravda. Jak v míře nezaměstnanosti, tak v míře relativní příjmové chudoby je na tom Česká republika mezi zeměmi EU nejlépe. Eurostat eviduje ještě jiná kritéria, například materiální deprivaci (definice zde na straně 4), ale i v té je situace v ČR výrazně lepší než unijní průměr.
O investicích, stavebnictví a solárních dotacích:
„Objem veřejných investic je o polovinu nižší, než byl v minulém roce, a přitom právě investice zakládají naši budoucnost, naši ekonomickou výkonnost, a tedy i budoucí životní úroveň. (...) Naše stavebnictví klesá, i když by mělo být ukazatelem konjunktury. Naše ekonomika, tedy i náš rozpočet, je stále zatížena nesmyslnými dotacemi zejména na solární elektrárny (...) Tuto chybu způsobily v roce 2005 minulé vlády a minulé parlamenty.“
- Pravda i zkreslení. Meziročně klesly výdaje státního rozpočtu, zejména kvůli výraznému propadu výdajů na financování společných projektů EU a ČR. Ty se k listopadu skutečně snížily na polovinu, jejich dopad je dle ministerstva financí hlavně v kapitálových výdajích (v roce 2015 176 miliard, v roce 2016 79 miliard, v rozpočtu na rok 2017 je schváleno 104 miliard). Klesá také segment stavebnictví, kterému kromě dočerpání dotací na inženýrské stavby činila problémy i regulace EIA (vyhodnocení dopadů velkých staveb na životní prostředí). Platí i poznámka o zatížení rozpočtu dotacemi na solární elektrárny - takzvaní solární baroni skutečně vydělali na politiky nezvládnutém boomu fotovoltaiky (přílepek poslankyně Ivy Šedivé za ČSSD výrazně omezil možnost snižovat výkupní ceny dotované elektřiny, následně klesly vstupní náklady pro budování elektráren a politici včas nezareagovali). Zeman však neřekl podstatnou věc - stát už opatření pro zmírnění ztrát učinil. Zrychlil snižování garantovaných výkupních cen elektřiny, zpětně zdanil velké fotovoltaické elektrárny a od roku 2014 jim podporu zastavil úplně.
O nezaměstnaných:
„Nechápu, když zde máme téměř 400 000 nezaměstnaných a 150 000 volných pracovních míst, proč bychom měli pomocí sociálních dávek podporovat i lidi, kteří odmítají nabízenou práci a vysmívají se těm, kteří každý den poctivě chodí do práce. I toto je nikoli zanedbatelný zdroj rozpočtových úspor.“
- Zkreslení. Není to tak, že by v ČR 400 tisíc lidí nechtělo práci a bralo dávky. Aktuální čísla říkají, že volných pracovních míst je 135 tisíc, nezaměstnaných 363 tisíc. Lidí, kteří jsou víc než rok bez práce, je mezi nezaměstnanými přibližně polovina, celkem podporu v nezaměstnanosti pobírá 90 000 lidí. Stát má nástroje, jak čelit lidem, kteří odmítají nabízenou práci - může je vyřadit z evidence, jejímž prostřednictvím nezaměstnaným ročně vyplácí zhruba osm miliard korun. Statistici uznávají, že v dlouhodobé nezaměstnanosti má ČR rezervy.
O zrušeném ÚOOZ:
„Poněkud se přeceňoval význam a úspěšnost jednoho policejního útvaru, který sice sliboval, že odhalí mafiány, ale nakonec z toho odhalení byly pouze nezdaněné kabelky Jany Nagyové.“
- Zkreslení. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu samozřejmě nebyl útvarem, který by se zabýval pouze případem kolem Jany Nagyové (dnes Nečasové), během své činnosti zaznamenal i řadu úspěchů (z větších a známých případů například lihovou aféru). Prezident patrně nemohl vědět, že krátce předtím, než použil repliku s nezdaněnými kabelkami, soud v neveřejném řízení zrušil osvobozující rozsudek nad Janou Nečasovou (psali jsme zde).
O průzkumech veřejného mínění:
„Chtěl bych blahopřát těm, kdo v krajských volbách zvítězili, mimochodem v rozporu s průzkumy veřejného mínění, což opět dokazuje, že tyto průzkumy stojí za starou belu.“
- Nepravda. Agentura Median ve spolupráci se STEM/MARK analyzovala pro ČT volební potenciál stran a ve 12 ze 13 krajů přisoudila největší potenciál straně, která pak volby vyhrála (v Jihomoravském kraji na první místo s ANO zařadila i ČSSD, která skončila třetí, ve Zlínském kraji jí potenciál ANO vyšel vyšší než potenciál KDU-ČSL, výsledky na prvních dvou místech byly obráceně). Zářijový průzkum Phoenix Research správně „trefil“ vítěze v osmi krajích, SANEP v červenci ve čtyřech podle volebního potenciálu, respektive v pěti podle rozhodnutých voličů - ale to do voleb bylo ještě daleko. Prezidentova slova lze číst i tak, že ukázal, které průzkumy podle něj stojí za „starou belu“.
O Číně:
„Náš nejúspěšnější podnik Škoda Auto vyváží nejvíc svých automobilů do Číny, ale je méně známé, že Čína je největším zahraničním investorem v sousedním Německu, a bylo by hloupé, abychom i my nevyužívali obdobných příležitostí.“
- Zkreslení a nepravda. Stručně řečená teze o vývozu nejvíce aut do Číny může zakládat domněnku, že mnoho Čechů má práci díky montování aut pro čínské zákazníky, nicméně úspěšná automobilka svá vozidla v Číně přímo vyrábí. A to licenčně, takže získává pouze licenční poplatky, loni 2,4 miliardy korun. Pravdou však je, že Čína je největším zájemcem o škodovky - loni se jich tam prodalo 282 tisíc. Ohledně největšího investora v Německu prezident pravdu nemluvil - 56 % investic v Německu pochází ze zemí EU, 21 % ze severní Ameriky a jen 10 % z celé Asie (dále viz zde). Čína tedy není největším přímým investorem v Německu, přestože Německo je největším příjemcem čínských investic. Berlín zároveň řeší, jak se čínským investicím (či přesněji akvizicím) bránit.
O terorismu a migraci:
„Velmi podstatným rysem uplynulého roku byl mezinárodní terorismus. (...) Dnes už téměř nikdo nepochybuje o souvislosti mezi migrační vlnou a teroristickými útoky. Právě proto jsem odpůrcem názoru, že by bylo vhodné v příštích dvou letech na naše území umístit zhruba 6 200 migrantů na bázi takzvané dobrovolnosti, což je ovšem téměř totéž jako povinné kvóty, a že by bylo vhodné pro tyto účely vynaložit přibližně 600 milionů korun. (...) Umístit muslimské těžko slučitelné migranty na naše území by znamenalo vytvořit podhoubí pro případné teroristické útoky a před tím bych chtěl znovu a s plnou vážností varovat.“
- Zkreslení. Zeman používá slovo migrant, přitom jde o žadatele o azyl a uprchlíky, v jejichž případě ČR k pomoci váže ženevská konvence o uprchlících. Pokud jde o Zemanem zmíněná čísla (výrazně vyšší než zhruba 2 700 uprchlíků z Blízkého východu, o nichž se hovoří), prezident patrně vychází z vyhlášené tříleté zakázky na integraci cizinců, kde se hovoří o ročním teoretickém stropu 2 000 lidí a celkovém objemu zakázky 520 milionů korun, o niž nakonec nebyl zájem (více zde).
Je pravda, že mechanismy kvót se v EU neosvědčily a v rámci migrační a uprchlické vlny vrcholící v roce 2015 přišli do Evropy i jedinci, kteří zde později spáchali útoky. Výrazná většina útočníků ale v Evropě žila delší dobu, mnozí byli občany zemí EU a útoky obvykle vyvolala propaganda džihádistů. Nikoliv příchod cizinců, kteří před nimi často prchali.
O „cenzuře“:
„V souvislosti s mezinárodním napětím se občas objevují pokusy cenzurovat internet. Jsem zásadně proti cenzuře (...), a proto bych si nepřál, aby naše ministerstvo vnitra bylo jakýmsi novodobým Koniášem a nepřál bych si, aby jakýsi pornoherec už dnes sestavoval seznamy nepohodlných, nebo dokonce zakázáníhodných internetových serverů. Nepotřebujeme cenzuru, nepotřebujeme ideovou policii, nepotřebujeme nový úřad pro tisk a informace, pokud máme i nadále žít ve svobodné a demokratické společnosti.
- Nepravda. Vznikající Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám nebude moci „vypnout“ internet, odstraňovat obsah z médií, provádět výslechy ani vést jakákoliv řízení s občany (čili jakkoliv omezovat obsah, což je definicí cenzury). Činností centra budou analýzy a monitoring například v oblasti terorismu či migrace, upozorňování na dezinformace ve veřejném prostoru, publikace odborných stanovisek, vyhodnocování problémů a návrhy řešení. Nejvíc to zřejmě vadí mluvčímu Hradu Jiřímu Ovčáčkovi, který na adresu vznikajícího centra vypálil už deset útočných tweetů.
Ani think-tank Evropské hodnoty nevydal žádný seznam zakázaných webů, takovou pravomoc ostatně nemá. Ve svém materiálu pouze píše, které weby pokládá za „prokremelské“ a proč. Nikomu nezakazuje je číst ani si v nich platit inzerci, to je rozhodnutím inzerentů samotných.
Vágně definovanou pravomoc blokovat weby mimochodem už získal kvůli regulaci hazardu zcela jiný úřad - ministerstvo financí ovládané Andrejem Babišem (více zde).