Bek označil páteční debatu k návrhu za barvitou. „Bylo zřejmé, že rada bude potřebovat nejméně několik dalších kol diskuse, než dospěje ke společnému postoji,“ podotkl. Před další debatou chtějí některé země absolvovat i vnitrostátní kolo diskusí.
Státy podle Beka rozděluje například zavedení tzv. spitzenkandidátů, které chce EP prosadit dlouhodobě. „Omezovalo by roli Evropské rady při obsazování čela Evropské komise,“ uvedl. Některé země podle Beka vyjádřily pochybnosti o tom, zda jsou určité části návrhu v souladu s evropskými smlouvami. „V některých případech zdůrazňovaly, že změny by znamenaly obrovský zásah do místních zvyklostí,“ uvedl.
Návrh reformy evropských voleb schválil Evropský parlament v květnu. Cílem je sjednotit způsob výběru europoslanců v jednotlivých členských státech, zavést celoevropský volební obvod či dát občanům možnost mluvit do výběru šéfa Evropské komise.
EU na sedmém balíku protiruských sankcí nepracuje
Podle Šefčoviče EK a EU v současné době nepracují přímo na sedmém sankčním balíku proti Rusku. Aktuálně se řeší dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU podle Šefčoviče dostat sankce do souladu se závěry zemí G7. EK by měla možná opatření představit v pátek.
Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí podle závěrů z červnového summitu udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Ve vzájemném souladu chtějí dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie. To, že v EU je tématem uplatnění sankčního režimu na zlato, zmínil Šefčovič při ranním příchodu na jednání.
Budeme nadále snižovat ruské příjmy, slibují země G7. Chtějí další sankce |
Šefčovič v pátek ministry pro evropské záležitosti zemí EU informoval také o tom, že komise příští týden předloží návrh, jak se koordinovaně připravit na možné přerušení dodávek ruského plynu. Cílem má být zaručit solidaritu mezi členskými zeměmi a zároveň ochránit fungování jednotného trhu.
Už ráno místopředseda EK hovořil o platformě na koordinaci pomoci Ukrajině, kterou by mohly řídit ukrajinská vláda společně s komisí. Vedlo by to podle něj k maximální efektivitě a zároveň by bylo možné dohlížet na správné využití prostředků. Na tiskové konferenci Šefčovič řekl, že jasnější podoba platformy by se měla představit v září.
Země EU dostanou od Česka dotazník
Unijní země podle Bek po páteční debatě dostanou v následujících dnech dotazník, podle kterého se zjistí, na čem je shoda. „Považujeme za úkol předsednictví pokusit se debatu moderovat a udělat předběžný průzkum ochoty,“ vysvětlil Bek.
Výsledkem diskusí, které navazují na závěry tzv. Konference o budoucnosti Evropy, podle něj těžko bude shoda na tom, že se vyhradí pro hlasování kvalifikovanou většinou celá oblast. Za reálnější považuje, že by se to týkalo jednotlivostí, jako příklad uvedl hlasování o sankčních seznamech lidí.
„Mezi závěry konference zaznívá velmi silné doporučení směrem k opuštění jednomyslnosti. Všichni víme, že je to věc velice sporná a konfliktní, na druhou stranu možná se otevírá prostor pro některé posuny. Debatu chceme vést ve velmi konkrétní rovině,“ uvedl.
⭐ #GAC | Dnes se v Praze potkávají ministři pro evropské záležitosti.
definovala jako hlavní priority:
Diskuze o prioritách českého předsednictví
Posílení odolnosti demokratických institucí
Realizace závěrů Konference o budoucnosti Evropy https://t.co/076mRPbhz5
Státy by v dotazníku měly uvést konkrétní případy, kdy by si dokázaly hlasování kvalifikovanou většinou představit. „Jako hypotetický příklad uvedu třeba hlasování o sankčních seznamech osob,“ zmínil Bek. Není totiž podle něj pravděpodobné, že by výsledkem mohlo být například rozhodnutí vyhradit k většinovému hlasování určitou celou agendu, jako je například bezpečnostní a zahraniční politika.
Možný vstup Ukrajiny do Evropské unie se podle českého ministra na pátečním zasedání GAC neřešil. „Debata dnes probíhala v kontextu představení českých priorit,“ vysvětlil ministr.
Slovenský státní tajemník ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí Martin Klus považuje téma odolnosti demokratických institucí za zásadní. „Na Slovensku čelíme mnoha kritickým situacím, co se týče podpory části společnosti totalitnímu režimu. Jsou velmi ovlivněni propagandou, zejména ruskou,“ poznamenal.
Za důležité považuje Klus najít způsoby, jak učinit instituce po celé Evropě silnější a odolnější. Téma je podle něj velmi spojené se svobodou médií. Za velmi důležitou pro Slovensko pokládá také ochranu novinářů.
Místopředsedkyně komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová ocenila, že mezi priority českého předsednictví patří poválečná obnova Ukrajiny a pomoc této zemi, která čelí ruské agresi. Jednání se v pátek účastní i ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová.
Jourová zmínila, že s ní intenzivně spolupracuje. Ukrajina podala žádost o přijetí do EU v březnu krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. „Ujistila mě, že i v extrémních válečných podmínkách experti ukrajinské vlády pracují na jednotlivých kapitolách,“ uvedla Jourová.
Koncerty, výstavy i jednání v Praze. Co vše se uskuteční během předsednictví |
Jourová je Ukrajině připravena pomáhat s potřebnými reformami v oblasti justice, protikorupčního boje či střetu zájmů. Ukrajina podle Jourové stojí o to, aby při nejbližším prosincovém hodnocení Evropské komise vykázala pokrok. „Je naší povinností Ukrajině pomáhat v reformách, které by vedly k dřívějšímu vstupu do unie, ale i s přípravou rekonstrukce Ukrajiny,“ dodala.