Stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z ANO řekl, že opoziční hnutí chce zabránit tomu, aby se do zákoníku dostala možnost výpovědi bez důchodu. „Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn,“ řekl Juchelka. Nelíbí se mu ani to, aby se zaměstnanci o výpovědi mohli dozvědět e-mailem.
Možnost propuštění bez důvodu odmítá i druhé opoziční hnutí SPD. Jak Juchelka z ANO, tak Lucie Šafránková neúspěšně navrhovali vrácení návrhu změny zákona práce vládě k přepracování. Návrh tak prošel prvním čtením a nyní se jím bude zabývat výbor pro sociální politiku.
Jurečka argumentoval, že to, proti čemu opoziční politici protestují, vládní návrh vůbec neobsahuje.
„Ustojíte to? Zatím vás vždy převálcovali,“ řekla mu šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Na výpovědi bez důvodu shoda koalice není, ODS ale avizovala, že ji do novely navrhne
Ministr Jurečka do vládního návrhu možnost výpovědi bez udání důvodu nedal. Tvrdí, že s takovou možností nesouhlasí.
Občanští demokraté ale dali najevo jak na nedávném kongresu v Ostravě, tak po něm, že budou chtít tuto věc prosadit.
Nová místopředsedkyně ODS Eva Decroix řekla, že její strana bude ve usilovat o to, aby se do zákoníku práce dostala možnost okamžité výpovědi bez udání důvodu, například s osmiměsíčním odstupným.
„Předpokládám, že na tom kolegové budou trvat, ale že to nebudeme schopni prosadit koaličně,“ uvedla Decroix při setkání s novináři.
Minimální mzda má postupně růst ke 47 procentům průměrné mzdy
Předložená novela zákoníku práce předpokládá růst minimální mzdy do roku 2029 tak, že by měla odpovídat 47 procentům průměrné mzdy.
Předsedovi SPD Tomio Okamurovi vadí vládou navržené omezení zaručené mzdy. Zaručené mzdy mají podle vládního návrh od roku 2025 platit jen pro veřejný sektor, ne pro firmy.
To kritizují odbory i SOCDEM. „Nemůžeme souhlasit se zrušením zaručených mezd v soukromém sektoru. Pro mnoho zaměstnanců v odvětvích, jako jsou například doprava či sociální služby, by zrušení zaručených mezd mělo negativní dopad,“ reagovala na návrh vlády místopředsedkyně odborové centrály ČMKOS Radka Sokolová.
„Odehrálo se něco, co skutečně životy lidí ovlivní,“ řekl místopředseda strany SOCDEM Lubomír Zaorálek. Jako příklady těch, kdo na omezení zaručené mzdy doplatí, jmenoval řidiče autobusů i kamionů, stavební dělníky i číšníky.
Na mimořádné schůzi, kterou svolaly koaliční strany,poslanci v prvním čtení projednali i změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, která mají být dvoustupňová.bÚčastníci tedy mají získat možnost odvolání.
Nová pravidla pro lobbování
Poslanci v prvním čtení projednali i vládní návrh nového zákona o lobbování.
Změnit ho chtějí ve Sněmovně Piráti. „Chtěli bychom širší úpravu lobbování, aby se vztahovala i na společnost ČEZ. Zákony by neměly být psány pro jednu firmu,“ řekl dříve předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
V registru mají být evidováni jak lobbisté, tak lobbovaní. Zákon se má vztahovat i na prezidenta či asistenty zákonodárců. Lobbisté budou mít povinnost svou činnost hlásit ministerstvu spravedlnosti.
Iniciativa Rekonstrukce státu uvítala, že vláda vypustila výjimky pro prezidenta či asistenty zákonodárců. Umožnit obcházení zákona však podle organizace může fakt, že předpis mezi lobbisty neřadí zástupce polostátních firem.
Živě jednání Sněmovny