„Tento stát čtyřiatřicet let nebyl schopen vidět, co se mu děje v oblasti sociální a zdravotní. Lidé přicházejí a potřebují péči,“ řekl novinářům ministr práce a sociální péče Marian Jurečka.
„Vidíme, jaká péče nám chybí a na základě těchto dat můžeme efektivně plánovat rozvoj infrastruktury služeb a personálu,“ dodal. Nově vytvořený systém bude podle něj obsahovat desítky milionů dat o pacientech.
Revoluce v péči. Česko plánuje propojení sociálních a zdravotních služeb |
Data budou podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka přísně podléhat ochraně osobních údajů, zároveň by ale měla být otevřená jak pro ministerstvo a úřady, tak pro lékaře a poskytovatele sociálních služeb.
„Pokud má někdo alzheimera a my budeme mít například k dispozici nový lék, tak potřebujeme vědět, kde pacienty najdeme. Někteří jsou v nemocnicích, na psychiatrii, jiní v sociální péči nebo doma. Pokud jim máme efektivně pomoct, musíme vědět, kde je hledat,“ uvedl
Tento krok umožní podle resortů poskytování komplexní péče v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech pro seniory a centrech duševního zdraví. Doposud museli pacienti problémy s jednotlivými systémy řešit odděleně.
„Spolupráce mezi našimi ministerstvy dlouhé roky stála na mrtvém bodě a nejvíce za to platili občané, kteří se ocitli na hranici zdravotní a sociální péče. To jsme společně vyřešili a výsledkem je kvalitní zákon, který právě pomůže nejen pacientům, ale i poskytovatelům péče, kteří doteď byli v nejistotě a museli složitě řešit, že ministerstva nebyla schopna se dohodnout na jednotném postupu,“ vysvětlil Válek.
Navýšení i více než 7 tisíc. Jurečka představil změny u příspěvků na péči |
Vzniknou nová sociálně-zdravotní lůžka
Od příštího roku by také díky novému zákonu měla vznikat nová zdravotně-sociální lůžka pro lidi, kteří potřebují ošetřování i sociální služby. Mohla by být v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) či domovech pro seniory.
Po změnách by se měl omezit počet lidí, kteří v léčebnách dlouhodobě nemocných či jiných zdravotnických zařízeních zůstávají ze sociálních důvodů. Ministerstvo práce v podkladech k první verzi zákona uvedlo, že podle kontrol zdravotních pojišťoven je to 15 až 20 procent pacientů.
Podle návrhu by po třech měsících měl revizní lékař zdravotní pojišťovny přezkoumat, zda pacient dál potřebuje dlouhodobou zdravotní péči. Pokud by ji mít nemusel, měl by se přesunout do vhodnějšího zařízení či domácí péče. „Dlouhodobá lůžková péče je hrazenou službou nejvýše po dobu 90 dnů, s výjimkou dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče,“ stálo v první verzi zákona.
Jurečkův vyšší příspěvek postiženým radost nedělá. Moc nepomůže, vzkazují |
Experti poukazují na to, že domovy či terénní služby chybí a lidé se nemají kam přesunout. Podle zástupců ministerstev se počítá do roku 2029 s přechodným obdobím, kdy by se kapacita sociálních zařízení měla posílit. „Každý poskytovatel by měl od začátku hospitalizace počítat s tím, že bude muset pacienta někam propustit. Měl by se zabývat tím, jestli ho bude mít kam propustit. Těch 90 dnů má na to,“ uvedla Venuše Škampová z ministerstva zdravotnictví.
Sociálně-zdravotní služby by mohly poskytovat domovy i zdravotnická zařízení. Musely by k tomu mít registrace a oprávnění. Část svých lůžek by mohly přeměnit na nová sociálně-zdravotní lůžka. Zdravotní péči by hradily zdravotní pojišťovny a sociální služby by si lidé pokrývali z příspěvku na péči. Klienti by si také platili za ubytování a stravu, tedy stejně jako dnes v seniorských domovech či stacionářích, přiblížili zástupci resortů.