V úterním rozsudku soudu stojí, že pokud jedna z členských zemí uznává rodičovské vazby mezi partnery a dětmi, každý další členský stát musí garantovat práva dítěte s tím spojená.
Jak vysvětluje tuzemská iniciativa Jsme fér, to prozatím neznamená, že stejnopohlavní rodičovství musí být uznáno ve všech zemích Evropské unie – ale musí být uznáno pro případ, aby dítě mohlo využívat práva ze společných evropských norem, především právo volného pohybu.
„Jsme tedy zase o kousek blíž k tomu, aby se rodičovství dvou maminek nebo dvou tatínků plně uznávalo. A my dáváme palec nahoru, že Soudní dvůr udělal tento důležitý krok správným směrem,“ uvedli Jsme fér.
Rozsudek padl v případu Bulharky Kaliny Ivanovové a její partnerky Britky Jane Jonesové. Ty jsou obě uvedeny v rodném listě jako matky Sáry, která se narodila ve Španělsku v roce 2019.
Jste pro narovnání práv homosexuálních a heterosexuálních párů ke svým dětem?
Ani jedna z žen nemá španělské občanství a dcera nemůže získat britské občanství své matky vzhledem k tomu, že se narodila v jiné zemi než v Británii. Bulharské úřady, které občanství garantují pro děti svých občanů narozených i mimo území země, však odmítly vystavit Sáře rodný list s tím, že dítě nemůže mít dvě matky. Ženy totiž neupřesnily, která z nich dítě porodila.
Sára tak zůstala bez možnosti získat občanství, a tedy bez dokladů, bez nároku na zdravotní péči, vzdělání a sociální zajištění. Stejně tak nemohla opustit Španělsko, zemi, kde rodina žije.
Z rozsudku soudu vyplývá, že členské státy musí tento rodičovský vztah uznávat a dítěti umožnit, aby s každým ze svých rodičů využívalo svého práva na volný pohyb.
Ten z dvojice, který není v rodném listu zapsán jako rodič, například bez plné moci nemůže vyzvedávat děti ze školy, lékaři mu nemohou poskytovat informace o jejich zdravotním stavu. Kdyby se zákonnému zástupci něco stalo, nemůže mít druhý rodič jistotu, že děti nepřipadnou jinému příbuznému či neskončí v dětském domově.
Oba rodiče také musí mít k dispozici doklad, který je bude opravňovat s tímto dítětem cestovat. „Nejlepší předpoklady pro vystavení takového dokladu, jímž může být rodný list, mají orgány hostitelského členského státu; ostatní členské státy jsou přitom povinny tento doklad uznávat,“ stojí v rozsudku.
Rozsudek je označovaný jako přelomový a může se dotknout desítek tisíc dětí po celé Evropské unii. „(Rozsudek) je skutečným důkazem rovnosti. Těšíme se na to, že duhové rodiny budou využívat své právo na svobodu pohybu a další základní práva na stejné úrovni jako kdokoli jiný. Je důležité, aby byl rozsudek okamžitě vykonán, nejen pro miminko Sáru a její rodinu, ale i pro další rodiny, které čelí podobným bojům v celé EU,“ uvedla advokátka Arpi Avetisyanová, která mimo jiné působí v organizaci ILGA Europe, která se právům LGBT+ menšiny věnuje.
Když dvě mámy mají dítě. Největším úskalím je pro duhové rodiny české právo |
V zahraničí máma, v Česku cizí osoba
Stejnopohlavní páry, které si v České republice pořídí či spolu vychovávají děti, čelí neustálé nejistotě a legislativním překážkám. Jako zákonný zástupce dítěte může být na rozdíl od heterosexuálních početí uveden jen jeden z partnerů.
Ten z dvojice, který není v rodném listu zapsán jako rodič, například bez plné moci nemůže vyzvedávat děti ze školy, lékaři mu nemohou poskytovat informace o jejich zdravotním stavu. Kdyby se zákonnému zástupci něco stalo, nemůže mít druhý rodič jistotu, že děti nepřipadnou jinému příbuznému či neskončí v dětském domově.
Právnička: Když se LGBT lidé ozvou o svá práva, jsou politici v šoku |
Senátní Výbor pro sociální politiku již projednával návrh zákona senátora Václava Lásky, který by umožnil, aby v ČR byly uznávány zahraniční adopce párů stejného pohlaví, ale i nesezdaných heterosexuálních párů. Jak podotýká iniciativa Jsme fér, dosud totiž není možné, aby české soudy takové adopce uznávaly. Brání jim v tom zákon o mezinárodním právu soukromém, kterého se právě novela týká.
Tento návrh bude projednávat Senát 15. prosince, a to se dvěma stanovisky ze dvou výborů. Pozitivní je právě z Výboru pro sociální politiku a zamítavé z Ústavně-právního výboru.
„Schválení novely by mělo velký a pozitivní dopad především pro rodiny s dětmi, kde jedním z rodičů je Čech nebo Češka a druhým je cizinec či cizinka,“ dodávají Jsme fér s tím, že by se to týkalo třeba české olympioničky a snowboardistky Šárky Pančochové.
Ta při příjezdu do Česka se svou manželkou a dcerou přestává být oficiálně maminkou, ke své dceři ztrácí jakákoliv práva a stává se pro ni cizí osobou. „Třeba bych malou nemohla vyzvedávat ze školy, protože nejsem její biologická máma. Nebo kdyby se jí něco stalo, bylo by to velmi komplikované,“ popsala každodenní realitu duhových rodin.
Slzy a zoufalství. Dva tátové vychovávají syna s láskou, rodina však nejsou |
Nerovné postavení škodí především dětem
Jak uvádí Petra Kutálková v publikaci Duhové rodiny ve stínu státu, nerovné postavení vytváří situace, které ohrožují nejen rodiče, ale především zájmy dětí. Že duhové rodiny poskytují normální, láskyplné a naprosto dostačující prostředí pro výchovu dětí, dokládají nejrůznější výzkumy.
Průzkumy ukazují, že Češi sňatkům homosexuálů přejí. Podle agentury Median by manželství gayů a leseb podpořilo 67 procent lidí. Většinovou politickou podporu manželství pro všechny ale nemá. Piráti, STAN a ČSSD jsou jediní, kdo chtějí gayům a lesbám povolit manželství včetně adopce. Pro sňatky homosexuálů by byla také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, ale poslanci její strany názor nesdílejí.
Například designovaný premiér se vyjádřil ve své knize Petr Fiala od A do Z přímo proti manželství pro všechny. „Jsem přesvědčen, že jedině svazek muže a ženy je manželstvím. Nebráním nikomu, aby žil, s kým chce a jak chce. Ale po mně nikdo nemůže chtít, abych věřil, že lidé stejného pohlaví mají vytvářet manželství a rodinu, která se rovná té přirozené. Odporuje to mé víře, mému rozumu, mému poznání. Tak to prosím taky respektujte,“ napsal Fiala v kapitole Rodina. Podobně názory má také předseda lidovců Marian Jurečka.
Sňatky stejnopohlavních párů, a tedy práva pro jejich děti z toho vyplývající, přitom umožňují i některé silně katolické země, například Španělsko či Irsko. Manželství pro všechny uzákonilo celkem přes třicet států po celém světě. Od roku 2019 také Rakousko, Tchaj-wan a naposledy například Ekvádor.