Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů.
Fotogalerie |
Tvůrce projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka při pohledu na mapy sucha v Česku od roku 2000 uvedl, že od té doby nebylo v republice území, kterému by se sucho za tu dobu vyhnulo.
„Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje,“ řekl Trnka. Modely ukazují, že to tak bude dál a vědci odhadují, že příští rok by mohla být globální teplota tak vysoká jako v roce 2016, který byl dosud nejteplejší v historii.
„Křivka produkce oxidu uhličitého posledních 150 let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst i teplota. Už nikdo nepochybuje, že se nás změna klimatu týká,“ řekl Trnka.
Zemědělce letos nepostihlo sucho jen v Česku, ale prakticky v celé západní a střední Evropě. V Polsku se škody v tomto roce odhadují na 11 miliard korun, v Belgii na 6,75 miliardy, v Německu na 17 miliard.
Sucho kam se podíváš, odchylka od obvyklého stavu pro 25.11. je na většině území ČR skutečně výjimečná. Zvláště v hlubších vrstvách půdy. A předpověď srážek na další týden? Dominuje slovo „ojediněle….“ https://t.co/LfdxaeAU1R
„V Rakousku úhrn škod neznáme, ale výrazně byl zasažen sever a západ Rakouska. Přitom Rakousko je nám dáváno za příklad správného hospodaření a péče o krajinu, ale také musí vyplácet kompenzace,“ řekl další z tvůrců InterSucha Petr Hlavinka.
Kompenzace dostanou i čeští zemědělci. Další z tvůrců InterSucha Zdeněk Žalud však zemědělce varoval, že brzy na kompenzace pravděpodobně nedosáhnou, protože limitem je propad alespoň o 30 procent proti tříletému průměru a ten se vlivem stále častějšího sucha snižuje.
„Evropa platí kompenzace za postižení náhodnými jevy. Sucho se však stává pravidlem. A kompenzace sucho nevyřeší. Řešením je pouze adaptace hospodaření a krajiny, aby dokázala zadržet více vody. Sucho bude, to je jisté,“ řekl Žalud.
Teploty v ČR rostou, srážky od roku 2015 ne
Vědci zabývající se změnou klimatu v Česku dlouhodobě předpovídají, že zatímco průměrné teploty porostou, což se v posledních letech potvrzuje, má se mírně zvyšovat roční úhrn srážek. Tato prognóza se však od roku 2015 nepotvrzuje a úhrny jsou podprůměrně. Pro klimatology jde však zatím o tak krátké období, že je nemožné říct, zda jde o trend, nebo jen o suchou epizodu, jakých zná minulost více.
„Deficit srážek narůstá víceméně od roku 2011 a velmi se zvýraznil v roce 2015 a letos. Bude dlouho trvat, než se stav vod vrátí k normálu a je k tomu potřeba především zima bohatá na sníh,“ řekl klimatolog Pavel Zahradníček.
Sezonní předpovědi pro letošní zimy však nejsou příliš příznivé. V loňské zimě chyběl sníh výrazně, napadlo ho jen 67 procent průměru a v oblastech, kde bylo ve vegetační sezoně sucho nejvýraznější, ho bylo třeba jen 35 procent průměru. „Čím dál častěji se kloníme k názoru, že podoba zimy ovlivňuje sezonu sucha v dalších měsících,“ řekl Zahradníček.
Zatímco po loňské zimě začaly být problémy se suchem v květnu a červnu, letos mohou při slabé sněhové pokrývce přijít ještě dřív, což by bylo pro zemědělce velmi problematické.
Modely vývoje klimatu v Česku do roku 2100 předpokládají růst teplot a mírné zvyšování ročního úhrnu srážek. „Sice se předpokládá, že se prodlouží suchá období během roku, ale srážky by měly přijít v intenzivnějších deštích a bouřkách. To se však čtyři roky nedělo. Narostl počet bezdešťových dnů a klesl i počet dnů s intenzivními srážkami. Proto mapa sucha vypadá tak děsivě,“ uvedl Zahradníček.
Zmínil také, že i pesimistické modely pro vývoj klimatu v Česku pro konec století už se srovnávají s aktuálním klimatem. „Optimistické modely hovoří o 20 tropických dnech za rok v roce 2100. Pesimistické o 40. Letos jich přitom bylo přes 30, více než v roce 2015. Letošek bude pravděpodobně nejteplejší v historii měření v ČR, tedy za více než 200 let. A vysoké teploty krajinu dále vysušují,“ řekl Zahradníček.