Začátkem týdne Zábranský na Twitteru reagoval na první zveřejněné výsledky loňského sčítání lidu. Ty uvádí, že k římskokatolické církvi se v Česku hlásí 741 tisíc obyvatel, přičemž při posledním sčítání v roce 2011 jejich počet přesahoval jeden milion. „To není špatná zpráva,“ chválil si úbytek katolíků pražský zastupitel Zábranský.
Zábranského tweet vyvolal ve vlákně vlnu reakcí. Proti Pirátovi se nejsilněji ohradil režisér a herec Jiří Strach, který se aktivně hlásí ke katolickému vyznání a snaží se bránit dle svého mínění tradiční hodnoty. Ten za použití slovní hříčky Piráty považuje za komunisty.
Piláti byli, jsou a budou komunisti.
„Jasný a v neděli to bude zase volání po lásce a láskyplných tweetech…,“ komentoval Strachovu reakci senátor Václav Láska. Tradičně po svém se ozval starosta pražských Řeporyjí. „Co ty jsi za pitomce...,“ komentoval Pirátův status Pavel Novotný.
Jeho spolustranička a pražská politička Alexandra Udženija k tomu poznamenala: „Komunisté víru vždycky nesnášeli. Hlavně proto, protože se jí báli. Morální a etické zásady, jasné rozlišení dobra a zla, milosrdenství a nenásilí se jim nikdy nehodilo do krámu. Očividně se toho moc nezměnilo.“
Zábranský má však i podporu. Třeba mezi spolustraníky. „Pražský radní vyvolal kontroverze tím, že vyjádřil pozitivní emoci nad poklesem počtu křesťanů podle sčítání lidu domů a bytů. Tak bych ho chtěl podpořit a vyjádřit pozitivní pocity nad poklesem věřících obecně,“ reagoval bývalý poslanec Vojtěch Pikal.
„Věřím, že až nebudou v novinách horoskopy, s odvoláním na boží slovo vypalovány olivové háje a většina občanů státu s největší armádou věřit na anděly, bude lépe,“ dodal.
Komunismus a Piráti
Spojování České pirátské strany s komunistickým režimem není v poslední době výjimkou. Nedávno se ke komunismu veřejně přihlásila i neúspěšná kandidátka na předsedkyni strany Jana Michailidu, která pak svůj postoj mírnila poukazem na demokratické prvky v jeho prvotním stádiu.
Za komunisty byli Piráti označováni i v minulosti například v souvislosti s prosazováním zdanění prázdných investičních bytů.
První výsledky sčítání lidu z minulého roku mimo jiné potvrdily dlouhodobý trend, který uvádí, že českých obyvatel hlásících se k náboženskému vyznání masivně ubývá. K největší církvi v zemi se ještě v roce 1991 hlásily 4 miliony obyvatel, v roce 2001 2,7 milionu, v roce 2011 už jen milion a nyní přes 740 tisíc.
Za posledních 10 let v Česku klesl počet lidí hlásících se k římskokatolické církvi o třetinu, tedy o 340 tisíc. To není špatná zpráva.
Poslední sčítání také ukázalo, že oproti období před deseti lety přibylo ze 700 tisíc na 960 tisíc lidí, kteří se označují za věřící, ale už se k žádné církvi nehlásí.
Více než 5 milionů lidí aktivně v roce 2021 uvedlo, že jsou bez náboženské víry. Více než 3 milionům nestálo ani za to, aby políčko k náboženské víře vůbec nějak vyplňovali.