„Zaplatit si kluka na eskort je v téhle zemi levnější než mít normální vztah,“ říká muž, který je sám gay. S redaktorkou iDNES.cz se otevřeně bavil o tom, jak tento byznys funguje. Jeho přání, abychom nezveřejňovali jeho identitu, respektujeme. V článku bude vystupovat pod smyšleným jménem Jiří.
Na rozdíl od ženské prostituce není ta homosexuální na první pohled tak vidět pro veřejnost. Muže, kteří by za peníze nabízeli své tělo, prostě na ulici nenajdete. Výjimkou jsou jen ti, kteří se dostali sociálně až na dno a zdržují se kolem pražského hlavního nádraží. Jinak se ale gay prostituce orientuje na kluby a na internet. „V Praze najdete tři kluby, které něco takového nabízejí,“ tvrdí Jiří.
Asi nejznámějším místem je Escape v Praze 1. Na Žižkově dlouho fungoval klub Pinocciho, dnes se jmenuje Temple Club a podle recenzí na internetu se zaměřuje na věkově starší klientelu.
I v některých dalších barech a jiných podnicích, které vyhledávají gayové, se konají občas různé akce nebo taneční vystoupení, na kterých není problém si vyhlédnout někoho, kdo je ochotný k poskytnutí placeného sexu. Jak uvádí Jiří, muži, kteří si tímhle způsobem vydělávají, se za to nestydí. Na dotaz, zda mají zájem o „byznys“, se neurazí, ale cítí se potěšeni. „Myslím, že jim to spíš dělá dobře. Pocit, že jsou žádaní a že někdo je ochoten za noc s nimi platit, jim zvedá sebevědomí,“ přemýšlí Jiří nad rozdíly mezi mužskou a ženskou prostitucí.
Zatímco ženy, které si vydělávají sexem, se za svůj zdroj obživy často stydí a nepřiznávají ho ani před svými nejbližšími (více čtěte zde), mužští prostituti mají jiný pohled na věc. Výjimkou nejsou případy, kdy mají partnerky, které o jejich přivýdělku dobře vědí. „Myslím, že jsou to často ženy, které vyžadují po svých partnerech určitý životní standard, a vnímají to jako způsob, jak jim ho partneři zabezpečují,“ myslí si Jiří. Sám se zná s několika přítelkyněmi mužů, kteří si přivydělávají eskortními službami, a nevadí jim to.
Tváře nejsou tabu ani na internetu
Zákazníci se můžou kromě přímého kontaktu také obrátit na internet. Tam si hledají klienty také ženy nabízející sex, je tu ale jeden významný rozdíl. Profily mužů bývají detailnější a nechybí na nich fotografie včetně obličeje. Souvisí to s tím, že prostituci neberou jako společenské stigma. „Asi osmdesát procent kluků má na fotce i obličej. V téhle oblasti se každý zná s každým, takže lidi, které vidíte na internetu, často znáte osobně z klubů,“ říká Jiří. I proto je podle něj homosexuální prostituce založená na nadstandardní důvěře a otevřenosti.
Sexbyznys v ČeskuREPORTÁŽ:Zlaté časy prostituce skončily ZÁKONY: Legalizovat nebo zakázat? ROZHOVOR: Česko je centrem evropské pornografie PENÍZE: V obchodu se sexem proteče šest miliard POLICIE: Na priváty je policie krátká SEXUOLOG: Prostituce už není tak riziková |
Každý z mužů, kteří si přivydělávají eskortními službami, má jasné hranice, co poskytuje, kam až je ochoten zajít. Někdo například není ochoten plnit při styku pasivní roli, jinému to nevadí. Pravidla bezpečného sexu se prý ale dodržují vždy. Za sex se platí kolem 2 500 až 3 000 korun, služby bez samotného styku přijdou zhruba na 1 500 korun. Bývá obvyklé, že zákazník se navíc postará o pití a večeři. Na rozdíl od žen nemají mužští prostituti pasáka nebo zprostředkovatele, který by je vozil za klienty. Všechno si zařizují sami.
Možná je to menším výběrem, možná samotnou povahou vztahu mezi dvěma muži, ale Jiří si po svých zkušenostech myslí, že mezi klientem a klukem na eskort vzniká velmi často blízký vztah. On sám prý takto navázal řadu vztahů, z nichž některé hodnotí dokonce jako blízké přátelství. „Samozřejmě někdo toho zneužívá a píše třeba textovky, že potřebuje peníze, protože má mámu v nemocnici nebo se mu zablokovala kreditka,“ uvádí Jiří, s čím se také setkal. Většina eskortních pracovníků je ale podle něj čestná.
Kromě klubů a eskortních služeb existují také priváty, které si pronajímají dva nebo tři kluci a kam se dá přijít za placeným sexem. Často jsou to studenti, kteří si vydělávají na studium a život v hlavním městě. „Řekl bych, že existují čtyři skupiny mužů, kteří s něčím takovým začnou. První jsou ti, pro které je to zajímavá zkušenost, životní epizoda, která jim třeba i povzbudí sebevědomí. Další jsou lidé, kteří potřebují peníze na nějaký konkrétní účel – třeba na zaplacení školy nebo nájmu,“ myslí si Jiří.
Zatímco tyto dvě skupiny jsou podle něj „v pohodě“, z té třetí se nejčastěji rekrutují lidé, kteří se v budoucnu dostanou do problémů. Jsou to ti, pro které jsou to snadné výdělky, a kteří nic neumí. „Tihle lidé se pak před čtyřicítkou dostávají do situace, kdy už je nikdo nechce, nemají vzdělání ani žádnou pracovní zkušenost. Končívají často dost tragicky,“ tvrdí Jiří. Čtvrtým důvodem, proč se někdo k homosexuální prostituci odhodlá, je podle něj touha najít si někoho pro stálý partnerský vztah nebo aspoň někoho, kdo je schopen druhého zabezpečit. Některým z nich se to prý i povede.
Zvláštnosti se cení, nejvíc vydělávají trans
Zajímavou kapitolou v oblasti placeného sexu jsou transsexuálové. Právě ti jsou podle Jiřího velmi žádaní. Jako nedostatkové zboží jsou také velmi dobře placení, cenu za schůzku s takovým prostitutem odhaduje Jiří nejméně na 10 tisíc korun. „Jsou to transsexuálové před operací. Mnohdy si tak vydělávají právě na operaci, která na rozdíl od Česka není zdaleka všude placená ze zdravotního pojištění,“ vysvětluje Jiří.
I na českém internetu je možné najít inzeráty žen, které se narodily víceméně s mužským tělem. Někdy mají, například v přechodném období při hormonální léčbě, kromě mužských pohlavních znaků například i ženská prsa. Právě tito transsexuálové jsou podle Jiřího nejžádanější, možná prý proto, že se někteří muži stydí přiznat si svou homosexualitu. Ukázat se na veřejnosti s ženou, která až do pasu vypadá jako žena, je pro ně přijatelnější než být viděni v doprovodu muže.
Transsexuálové, kteří si vydělávají na splnění životního snu poskytováním placeného sexu, pak jezdí doslova na „turné“ po různých státech. Na svém internetovém profilu otevřeně vyhlásí, v jakou dobu budou k mání v Berlíně, kdy dorazí do Prahy a kdy zákazníci budou moci využít jejich služeb třeba ve Varšavě.
Odvrácená strana homosexuálního byznysu
O některých zařízeních, která vydělávají na sexu gayů, ví pražská policie (o problematice prostituce a legislativy čtěte více zde). Varuje v této souvislosti hlavně před zdravotními riziky, která by si měli zvážit potenciální zákazníci.
V tomto případě ale nejde o prostituci, ale o úplně jinou formu výdělku na sexu. Některé podniky, kam gayové míří, nabízejí speciální kabinky pro sledování pornovideí opatřené otvory pro vzájemné uspokojování lidí v sousedních kabinkách. Tyto takzvané „glory holes“, česky také nazývané méně vznosně „černé díry“, nabízely zájemcům zcela anonymní sex. Obdobné kluby samozřejmě existují i pro heterosexuály a platí se zpravidla za pronájem prostor, případně za vstupné.
Odvrácenou stránku byznysu s homosexuální prostitucí nabízí pražské hlavní nádraží nebo pohled do některých lokalit v Praze 5. Mimořádně důkladně to zmapovala před zhruba 10 lety organizace Člověk v tísni. Její pracovník Daniel Hůle tvrdí, že dodnes se podle něj nic zásadního nezměnilo.“Realita je stejná, podmínky jsou stejné. Rozdíl může být v tom, že dnes už ti kluci nechodí shánět zákazníky do Carrefouru, ale třeba jinam,“ tvrdí Hůle.
Sám zjistil, jak funguje tento „byznys“, vlastně náhodou. Celé roky se zabýval dětmi z problémových lokalit, a teprve když si k němu vybudovaly důvěru, začaly se s ním bavit o tom, jak si vydělávají. Člověk v tísni poté zpracoval podrobnou zprávu pro ministerstvo vnitra, která popisuje homosexuální prostituci mladistvých i nezletilých dětí.
Ta má podle Hůleho řadu podob, od “dělání společnosti” třeba při večeři, přes pozorování masturbace až k orálnímu a posléze análnímu sexu. „Existuje několik vyhlášených míst, kde se byznys v Praze provozuje, jako například areál plaveckého bazénu v Podolí, hlavní nádraží, bývaly to kluby Pinocchio či Slunečnice,“ popisuje Hůle. Případné priváty jsou často poblíž těchto míst.
Přestože dětští prostituti se v Praze rekrutují z romské komunity, o jejich zákaznících to neplatí. „To jsou často cizinci, Nizozemci, Italové, ale jsou to i Češi. Bílí,” uvádí Hůle.
Nezletilé děti si od jednoho zákazníka přijdou na několik tisícovek. Před deseti lety to bylo kolem 1 500 korun za masáž, 2 500 za orální sex a kolem 4 000 za anální styk. Tuto formu sexu ale poskytuje jen několik chlapců a ostatní se na ně dívají jako na plebs. Často tak podle Hůleho končí kluci, kteří kvůli svému věku přestali být žádaní, a přitom nutně potřebují peníze na obživu nebo drogy.
Poslední štací těchto prostitutů je hlavní nádraží. To je však zóna, kterou běžný zákazník homosexuální prostituce nepovažuje za bezpečnou. „Tam skončí jenom ti, které nepustí do klubu, a kteří nemají přístup na internet,“ shrnul znalec poměrů v mužské prostituci v Praze.