Před hlasováním o třech kandidátech do Ústavního soudu se senátoři tři hodiny hádali hlavně o Fremra, a to kvůli kauze, kterou soudil před listopadem 1989 a kde se na obžalobě podílela komunistická tajná policie.
V tajné volbě pak Fremr dostal 36 hlasů od 67 senátorů, což je jen o dva hlasy více, než kolik potřeboval.
Podporu Senátu, aby se staly ústavními soudkyněmi, dostaly i Veronika Křesťanová a Kateřina Ronovská.
Myslel jsem, že zůstanu u zdvořilostní gratulace - tj. souhlas @SenatCZ naprosto respektuji. Vzhledem k některým vyjádřením v médiích ale musím zopakovat, že Robert Fremr prokazatelně opakovaně říkal před senátory nepravdu. Následně to sváděl na paměť a mluvil o nepřesnosti. https://t.co/c8tlRPBSgy
Fremr ve středu odmítl, že by rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. „Nemám snad za sebou žádné nespravedlivé rozhodnutí,“ prohlásil před senátory.
Tvrdí, že se o zmanipulování obžaloby ze strany StB před 35 lety dozvěděl teprve před několika dny a že k odsouzení tří chlapců včetně Alexandra Ereta mimo jiné pro vandalismus za ničení pomníků sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech dospěl na základě jejich doznání a znaleckých posudků.
Vystrčil kritizoval Fremra kvůli tomu, jak soudil před rokem 1989, už ve středu před hlasováním senátorů. „Já se přiznám, že ten případ je poměrně komplikovaný. Přesto je to tak, že se ukazuje, že v některých případech, kdy jsme měli možnost slyšet pana doktora Fremra, aby nám řekl o své profesní minulosti, tak jsme se i případu Olšanské hřbitovy dotkli. A podle toho, co jsem od něj mohl slyšet, jsem nabyl dojmu, že nám nebyla řečena úplná pravda nebo že byly některé věci, které jsme se o něm dověděli, různým způsobem zkresleny,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Vystrčil.
„Například nám tvrdil, že obhájcem jednoho z obviněných, Alexandra Ereta, byl Otakar Motejl. Pak se ukázalo, že to není pravda,“ argumentuje Vystrčil.