Právě tranzitní migrace nabývá na stále větším významu v souvislosti s rozšiřováním schengenského prostoru. Česká republika, která do Evropské unie vstoupila v květnu před 20 lety, se členem Schengenu stala v roce 2007.
O alternativních postupech, jak čelit tranzitní migraci, aniž se musí obnovit dočasné kontroly na hranicích jednotlivých států, se podle mluvčího ministerstva vnitra Ondřeje Krátošky v Evropské unii diskutuje. Dočasné kontroly kvůli většímu počtu migrantů zavedlo Česko i okolní státy loni i předloni na podzim. V roce 2022 totiž policisté zaznamenali významný nárůst tranzitní migrace.
Migrační pakt je tisíckrát horší než povinné uprchlické kvóty, řekl Babiš |
Zajistili při ní zhruba 22.000 běženců, o rok dříve to přitom bylo zhruba 1330 migrantů. Loni čísla poklesla, policie podle svých statistik zadržela při tranzitní migraci téměř 5000 lidí.
Česká republika musela podle Krátošky splnit pro vstup do Schengenu značné množství podmínek. „Příprava trvala řadu let a týkala se úpravy mnoha zákonů a implementace náročných technických opatření jako například vývoje národní části schengenského informačního systému nebo stavebně-technického oddělení proudů cestujících na mezinárodních letištích,“ uvedl mluvčí.
Právě mezinárodní letiště zůstala jedinými místy v Česku s takzvanými vnějšími hranicemi, tedy s hranicemi s třetími státy. „Tomu byla i uzpůsobena činnost cizinecké policie, která se musí řídit nejen zákonem o pobytu cizinců, ale i schengenským hraničním kodexem, kdy na 27 bývalých hraničních přechodech nelze bezdůvodně provádět stálé hraniční kontroly, a tím narušovat volný pohyb osob a zboží,“ vysvětlil Krátoška.
V roce 2015 byly některé evropské země zasaženy přílivem obrovského počtu migrantů, celkem jich byl podle Mezinárodní organizace pro migraci více než milion. Většina z nich zamířila do Německa. I tehdy některé země dočasně obnovily kontroly na vnitřních hranicích EU. Unie tehdy v reakci na migrační vlnu podle Krátošky přistoupila k reformě svých migračních a azylových pravidel, posílila programy zaměřené na prevenci nekontrolované migrace nebo na posílení ochrany vnějších hranic.
Předpověď vývoje migrace
Česká cizinecká policie v té době začala podle Krátošky shromažďovat veškerá dostupná data a informace, které nyní využívá k předpovídání možných scénářů a budoucího vývoje tranzitní migrace přes území ČR.
„Postupně byly navyšovány počty příslušníků u cizinecké policie, aby mohla včas a efektivně reagovat na aktuální migrační trendy. Vstupem České republiky do schengenského prostoru se samozřejmě musela zintenzivnit spolupráce zejména s našimi sousedy, která je nyní na velmi vysoké úrovni,“ dodal Krátoška.
Omezit migraci? Naopak. Eurokomisařka chce ročně dostat do EU o milion lidí víc |
Po letech vyjednávání se státy Evropské unie loni v prosinci shodly na sérii nových migračních a azylových pravidel, která mají mimo jiné zavést povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně, nebo materiálně.
Česká vláda shodu nejprve uvítala, počátkem února ale rozhodla, že se při hlasování zdrží. Současná podoba paktu je totiž podle Krátošky méně ambiciózní než původní, zvyšuje administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit migraci už na vnější hranici Evropské unie.