Žaloby navazují na předžalobní výzvy, které nadace podala začátkem prosince. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945.
„Žaloby se dotýkají pouze nemovitostí, u kterých je v katastru nemovitostí uveden coby vlastník stát,“ uvedli mediální zástupci nadace v tiskovém prohlášení. Nadace podle nich neusiluje o pozemky patřící krajům, obcím nebo soukromým osobám, ani o pozemky, které sice využívá český stát, ale nachází se na nich dálniční infrastruktura.
Po památkářích chtějí vrátit například Lednicko-valtický areál nebo zámky Velké Losiny, Bučovice a hrad Moravský Šternberk.
Lichtenštejnská knížecí rodina požaduje, aby soud nařídil České republice vyklizení nemovitostí, které jsou podle nadace nepřetržitě v jejím vlastnictví a které český stát podle ní užívá nelegálně. Zároveň upozorňují, že na záležitost nelze aplikovat dosavadní soudní judikaturu v restitučních záležitostech, protože případ majetku Lichtenštejnů je podle nich právně specifický.
Lichtenštejnský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů. „Lichtenštejnský rod toto nepravdivé obvinění, vymyšlené komunisty, vždycky odmítal; relevantní dokumenty uložené v Národním archivu mu dávají za pravdu,“ uvádí nadace.
František Josef II. byl podle ní občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální. Považovat takového cizince za Němce kvůli konfiskaci jeho majetku je podle ní hrubým překrucováním historických faktů i českého a mezinárodního práva.
Jsou tu i další důvody, proč se Lichtenštejnové domnívají, že konfiskace podle dekretů nebyla v pořádku. Aloisův syn a od roku 1938 vládnoucí kníže František Josef podporoval exilovou vládu Edvarda Beneše a celou válku strávil v za války neutrálním alpském knížectví nesoucím rodové jméno. Lichtenštejnům nepomohlo ani to, že se za ně postavili jejich bývalí čeští zaměstnanci, které za protektorátu podporovali.
Česku by se vyplatilo vrátit nám majetekRozhovor s lichtenštejnským knížetem z roku 2014 |
Byli označeni za Němce a zrádce a nepřátele národa a přišli o majetek po staletí spravovaný. Po 2. světové válce i po sametové revoluci se rodina snažila neúspěšně získat svůj majetek zpět.
Chceme se domluvit
Knížecí rod tvrdí, že se mu s českou stranou nepodařilo domluvit na mimosoudním řešení letitých majetkových sporů. „Vzhledem k tomuto faktu a rovněž k lhůtě dané občanským zákoníkem České republiky se obávám, že budeme k žalobě donuceni,“ řekl na začátku prosince dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu.
Nadace musela podat žalobu do konce roku, pokud se chtěla domáhat majetku. Občanský zákoník totiž nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku. Právní zástupci nadace uvedli, že žalobu vnímají jako poslední prostředek poté, co selhaly snahy o smírné řešení záležitosti a český stát nereagoval na předžalobní výzvy podané zhruba před dvěma týdny.
Hodnota majetku, o jehož vydání Lichtenštejnové žádají, není vyčíslena, podle Hospodářských novin jde o zhruba 60 000 hektarů převážně lesů. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vede s knížecím rodem nyní dva spory, a to o majetek u Říčan a u Plumlova na Prostějovsku.
Spor mezi českým státem a Nadací knížete z Lichtenštejna o vlastnictví 600 hektarů lesa v okolí středočeských Říčan od loňského roku leží u Ústavního soudu. Nadace podala ústavní stížnost poté, co neuspěla u Nejvyššího soudu (NS) s dovoláním proti rozhodnutí nižších instancí o nevydání pozemků (o jaké pozemky šlo, jsme psali zde).
Kdo jsou LichtenštejnovéLichtenštejnové jsou starý moravsko-rakouský šlechtický rod. Na Moravě se usazují v polovině 13. století a už před Bílou horou jim patří rozsáhlé statky v Čechách i na Moravě. Před 1. pozemkovou reformou v roce 1918 jim patří zhruba 160 tisíc hektarů polí a lesů a desítky hradů a zámků. V roce 1945 má ztenčený majetek zhruba 70 tisíc hektarů. Hlava rodu kníže Jan Adam II. vládne suverénnímu knížectví v Alpách. |
Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.
Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.