Zvýšení částky životního minima by pomohlo hlavně lidem, kteří si nemohou vydělávat, tedy dětem, seniorům či postiženým. Ulevilo by také dlužníkům v exekucích. Podle životního minima se stanovuje nezabavitelná částka, která jim při splácení musí zůstat. S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok.
Maláčová navrhla, aby životní minimum vzrostlo o 11 procent. Už v prosinci to sociální demokracie chtěla prosadit, ale hnutí ANO se postavilo proti. „Chceme revizi sociálních dávek,“ řekla po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO, která chce životní i existenční minimum měnit až od roku 2020.
Částka životního minima se zvyšovala naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého od té doby činí 3 410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1 740 do 3 140 korun. Rodiče se dvěma malými dětmi do šesti let mají teď životní minimum 9 450 korun. U samoživitelky s osmiletým a šestnáctiletým potomkem nyní částka činí 7 730 korun, pro seniorský pár minimum dosahuje 5 790 korun. Existenční minimum pro jednotlivce je pouhých 2 200 korun.
Už na konci listopadu se vládní koalice na zvýšení životního minima neshodla, hnutí ANO chce tuto záležitost řešit podle Schillerové za ANO až od roku 2020. Maláčová marně argumentovala, že peníze potřebné na růst životního minima najde v rozpočtové kapitole ministerstva práce a sociálních věcí.
Maláčová tvrdí, že téma životního minima se velmi úzce týká exekucí, ve kterých je 900 tisíc obyvatel České republiky. „Pokud se nám podaří prosadit životní a existenční minimum, můžeme motivovat až desítky tisíc lidí k tomu, aby šly do práce a nepracovaly na černo,“ uvedla již loni v listopadu.