Angyalossy ve vyjádření uvedl, že i přesto, že Československo podepsalo Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jehož součástí byla svoboda vycestovat z vlasti, soudci ho nemohli zohlednit.
„Podle Ústavy z roku 1960 a zmíněného zákona z roku 1964 byli soudci při výkonu funkce vázáni jedině právním řádem socialistického státu. To, co bylo obsahem mezinárodní smlouvy, se mohlo stát součástí právního řádu pouze za předpokladu, že by obsah mezinárodní smlouvy byl transformován do vnitřního zákonodárství,“ uvedl Angyalossy.
Dokument zachytil Fremra při rozsudku ve sporném případu Olšanské hřbitovy |
Dodal, že ačkoli trestný čin za emigraci odporoval mezinárodní úmluvě, soudce rozhodující před listopadem 1989 musel podle trestního řádu obviněného odsoudit, pokud byl čin prokázaný.
„Rozsudky, jimiž byli obvinění odsouzeni pro trestný čin opuštění republiky, nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců. O to jde typicky v případech, kdy obviněný je odsouzen pro skutek, který se nestal, respektive nebyl řádnými důkazy prokázán,“ sdělil předseda Nejvyššího soudu.
Angyalossy pobouřil právníky
Angyalossy se zastal soudců, kteří v podobných kauzách rozhodovali. „Samotná okolnost, že soudce vydal odsuzující rozsudek ve věci trestného činu opuštění republiky, proto nemůže být důvodem, který by soudce apriorně vylučoval z možnosti vykonávat soudcovskou funkci po listopadu 1989, tedy i v současné době,“ přiblížil.
„Vyjádření z Nejvyššího soudu z dneška je bohužel hluboce urážející. Urážející ztroskotance a samozvance, těch 1900 lidí, co to nevědělo v letech 1976 až 1989, že je nemožné chtít aby stát dodržoval vlastní závazky,“ reagoval na vyjádření na sociální síti X (Twitter) advokát Václav Vlk z Unie obhájců.
Vyjádření z @Nejvyssisoud z dneška je bohužel hluboce urážející. Urážející ztroskotance a samozvance, těch 1900 lidí co to nevědělo v letech 1976 až 1989 že je nemožné chtít aby stát dodržoval vlastní závazky. Zkuste si to přečíst a zamyslet se. https://t.co/yQ3kOkF7cK
S ním souhlasí i další právník Tomáš Nahodil, který uvedl, že obhajoba československé totalitní trestní justice je zvrácená.
„Pokud zní přímo od předsedy Nejvyššího soudu demokratického právního státu, navíc v souvislosti se zcela správně veřejně diskutovanou profesní předlistopadovou historií kandidáta do Ústavního soudu, je to pro mne šok a ke všemu dvojnásobný – pro mne jako občana i advokáta,“ uvedl na Twitteru.
Dodal, že nelze omlouvat či zmírňovat to, že tehdejší, z nichž někteří jsou i dnešní, soudci 110 tisícům československých občanů uložili tresty vězení, odebírali majetek či občanství.
7. srpna 2023 |
„Jen za to, že nechtěli žít v totalitě, ale ve svobodě v některém jiném západním státě za hraničními dráty. Totalitní právo nebylo právem už ze své povahy. Namísto omluvy ještě stále žijícím československým emigrantům za roli, jakou komunistická trestní justice sehrála v jejich životech, zazněl v tomto prohlášení z Nejvyššího soudu hlas minulosti,“ podotkl Nahodil.
Angyalossyho vyjádření je reakcí na kritiku Fremrovy kandidatury na ústavního soudce. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů ze seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4 vyplynulo, že Fremr mezi lety 1983 až 1985 odsoudil za emigraci ve 124 případech 172 lidí.
Fremr zvažuje, že se vzdá kandidatury na ústavního soudce. Brání se obviněním |
„Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný. O výsledky bádání požádala ÚSTR i Kancelář prezidenta republiky Petra Pavla,“ uvedl ÚSTR ve čtvrtek.
Sám Fremr ve středu v pořadu Interview ČT24 uvedl, že uvažuje, že se kandidatury vzdá. „Mám obavu, že kdybych rezignoval nyní, tak by to mohlo být doznání. Některá obvinění proti mě jsou totiž ošklivá a závažná. Z větší části jsou nepodložená,“ uvedl Fremr.