1. Administrativní odvody
Jde o seznam lidí, kteří by v případě napadení země mohli jít sloužit, včetně pozic, na které by mohli nastoupit. Odvody podle prezidenta, který byl náčelníkem armádního generálního štábu, nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova.
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý vysvětlil, že administrativní odvod není nic jiného, než že se daný muž či žena ztotožní na příslušném úřadě nebo krajské vojenské správě a prověří se jejich zdravotní stav a vzdělání. Prověření by podle Šedivého neobsahovalo žádné fyzické či psychické testy.
„Evidence se uskuteční během několika minut a potom už na daného člověka není žádný další požadavek. Jen v případě, že by byla nutná mobilizace,“ podotkl bývalý generál.
„Myslím, že do budoucna to bude nezbytné. České zákony se mobilizací totiž začínají zabývat až v době, kdy je stav ohrožení státu. A to je pozdě. Vidíme jak to nyní vypadá na Ukrajině a v jakém stavu tam ten mobilizační proces je,“ doplnil.
Povinná vojenská služba nebude, ujistili Černochová i premiér Fiala |
„V žádném případě se nechystá zavedení povinné vojny,“ ujistila také ministryně obrany Jana Černochová.
Resort obrany podle ní na administrativním úkonu pracuje a již minulý rok provedl změnu zákona, která umožňuje získávání informací o občanech z registrů státu. „Nyní již vzniká informační systém pro řízení obrany, který propojí různé registry a systémy, tak aby armáda měla i v době míru data o občanech a byla připravena na krize. Řídíme se tím, že po úřadech mají obíhat data a ne lidé,“ poznamenala Černochová.
Dodala, že odvody jako takové je možné provádět až po vyhlášení nejvyšších krizových stavů a neobejdou se bez lékařské prohlídky a následného výcviku. Proto byl zaveden i institut dobrovolného předurčení.
Západ má deficit ve své obraně, řekl Pavel a podpořil odvody do armády |
2. Dobrovolné předurčení
Dobrovolné předurčení v červnu podepsal preziden Pavel. Jde o způsob, jak se občan může zapojit do armády, když pro něj není možné odjet na šestitýdenní výcvik armádních aktivních záloh nebo se rovnou stát profesionálním vojákem. Na rozdíl od administrativních odvodů o předurčení žádá sám jedinec.
„Občan dá souhlas s tím, že může být odveden po rozhodnutí vlády již v době míru. Armádě zároveň předá data o sobě a svém zdravotním stavu,“ uvedla Černochová.
Přihlásit se může každý občan, kterému podle branného zákona zanikla branná povinnost (nebyl u odvodového řízení), nebo cizinec a to nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, nejpozději však do dne dosažení 60 let. Žádost se podává u rekrutačních pracovišť krajských vojenských velitelství, jejichž seznam najdete na stránkách armády, ale i portálu gov.cz.
Dobrovolník je pak zapsán na seznam ministerstva obrany, díky kterému stát dopředu zná jeho zdravotní stav a ví také o jeho schopnostech a dovednostech, které by armáda v případě krize mohla využít.
Žadatel musí absolvovat zdravotní prohlídku. Přednostní vojenské cvičení vojenské v celkové délce do 12 týdnů pak absolvuje pouze tehdy, pokud o tom rozhodne vláda mimořádným opatřením. Předurčení je maximálně na pět let s možností opakovaného prodloužení.
Chránit Česko může téměř každý. Otázky a odpovědi k dobrovolnému předurčení |
3. Aktivní zálohy
Příslušníci aktivních záloh jsou v podstatě vojáci, ale zároveň mají civilní zaměstnání. Několik týdnů v roce se věnují vojenskému výcviku a zbylý čas se věnují své práci.
Při ohrožení státu nebo za válečného stavu jsou vojáci v aktivní záloze využíváni k doplnění ozbrojených sil. Dále také pomáhají třeba při živelných katastrofách. Na vlastní žádost mohou být nasazeni i v zahraničí.
FSV láká studenty k zapojení do aktivních záloh. Dostanou školní kredity navíc |
Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem 30 000 vojáků z povolání a 10 000 příslušníky aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků, ale pouze zhruba 4300 vojáků aktivní zálohy. Podle prezidenta by aktivní zálohy měly převyšovat počty členů aktivní armády. „Tam se rozhodně ani neblížíme,“ řekl.
4. Branná povinnost
Brannou povinnost definuje zákon jako „povinnost státního občana České republiky plnit úkoly ozbrojených sil České republiky“. Zahrnuje povinnost podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.
Zjednodušeně řečeno, v případě ohrožení jsou všichni občané Česka povinni zemi bránit, pokud dostanou povolávací rozkaz. Ten se doručuje nejméně 30 dnů před nástupem.
Armádní virtuální nábor se prodražuje. Loni ale přilákal jen 600 nových vojáků |
Odvody se týkají i žen. „Dnes jsou si podle zákona totiž rovni. Odvod by se týkal všech. S tím, že u nástupu k výkonu přípravy, když by bylo ohrožení státu, by se samozřejmě upřednostňovali muži,“ přiblížil Šedivý.
Další podmínkou je věk. Branná povinnost se týká všech občanů ve věku od 18 do 60 let. „Ale vzhledem k tomu, že se posunuje věk odchodu do důchodu, tak se debatuje i o tom, že by se posunul i tento věk,“ podotkl Šedivý.
Pokud člověk dostane příkaz, musí projít výcvikem podle svého budoucího zařazení. Po jeho absolvování se stane vojákem v záloze.
Pokud je ale občas zdravotně nezpůsobilý, odvodní komise vydá rozhodnutí o jeho neschopnosti brannou povinnost vykonat. Odmítnout mimořádnou službu lze také z důvodu svědomí či náboženského vyznání. Má to ale háček.
„Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti podle zákona o zajišťování obrany České republiky,“ píše se v branném zákoně.
Existují další výjimky. Ke službě se nepovolávají například poslanci, senátoři, členové vlády, ústavní soudci, prezident či hejtmani. Dále se branná povinnost nevztahuje na příslušníky bezpečnostních sborů. Výjimku mají i těhotné ženy.
5. Mobilizace
Mobilizace lidí, kteří mají brannou povinnost, může být zahájena při ohrožení státu či válečném stavu. Ty může vyhlásit pouze Parlament. Souhlasit musí ale nadpoloviční většina všech poslanců, tedy alespoň 101, a také senátorů, tedy 41.
Následně je nařízení mobilizace svěřeno na návrh vlády do působnosti prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil. Mobilizace může být částečná, tedy platit jen pro část vojáků v záloze či jen pro určitá území Česka. Při válečném stavu platí povolání pro všechny vojáky v záloze.
V případech konfliktu jde nejprve o vojáky z povolání, následně aktivní zálohy, tedy ty, kteří dobrovolně prochází vojenským cvičením. Teprve pak by došla řada na vojáky v záloze.
Kdo přesně by byl mobilizovaný, záleží především na potřebách armády. Mohlo by se tak jednat o určitou věkovou skupinu či zaměstnání, třeba řidiče z povolání. Česká republika má konkrétní mobilizační plán, kde je aktivace vojáků přesně popsána. Tyto informace ale nejsou veřejné.
Propuštění z výkonu mimořádné služby se nazývá demobilizace. Ta je vyhlášena prezidentem na návrh vlády po ukončení válečného stavu.
27. září 2023 |