Radikálové přitvrzují, není jich mnoho. Eskalace vede k násilí, míní sociolog

Iniciativa Chcípl PES se těší poměrně velké podpoře a mnoho lidí dává hlasitě najevo nesouhlas s pandemickými opatřeními. Dokážete pomocí sociologických kategorií popsat, o jakou skupinu lidí se může jednat, mají nějaké společné rysy, například třídní příslušnost, sdílenou zkušenost s pandemií nebo něco podobného?
Předně bych byl opatrný s tvrzením, že tato iniciativa zastupuje velkou část populace. Demonstrace s několika tisíci účastníky je určitě vizuálně zajímavá i věcně důležitá, jelikož je zde skupina, která je schopná se poměrně efektivně organizovat. Demonstrace o tomto počtu účastníků patří v českém kontextu k těm středně velkým či větším. Na druhou stranu není možné hovořit o tom, že by demonstranti měli podporu velké části populace, ať už názorově, nebo tak, že by hodně lidí schvalovalo tuto formu protestu.

Co se týče společných rysů, velká část z demonstrujících nebude očkovaná. Častěji zde budou lidé, které pandemie zasáhla ekonomicky, a také ti, kteří systému v České republice nedůvěřovali již před pandemií. Důvody nicméně mohou být různorodější.

Myslíte si, že podobné společenské proudy mají politický potenciál?
Uskupení a hnutí, která stavěla svou kampaň na této rétorice, ve sněmovních volbách příliš neuspěla. Z toho usuzuji, že za podobnými iniciativami nestojí velká část veřejnosti, ani nemají velký politický potenciál. Problém vidím ve větší radikalizaci užší skupiny lidí. Podobný jev můžeme pozorovat téměř ve všech zemích světa.

Ve studii Jedna společnost - různé světy, jejímž jste spoluautorem, dokazujete, že společnost je fragmentovaná do více menších celků, nikoli do dvou skupin, jak se o tom často hovoří. Promítá se podle Vás nějakým způsobem toto štěpení do názorů na covidová opatření?
Představa, že je společnost rozdělená na dva tábory, je mýtus, pro který neexistují žádná empirická data. Tento pohled vypadá funkčně zejména v momentech, když probíranou situaci zúžíme na jeden problém, který má dvě jasná řešení, nebo dva možné extrémy.

Antropoložka: Algoritmy sociálních sítí posilují radikální obsah, je více vidět

Typickými příklady jsou očkování nebo prezidentská volba. Avšak když se podíváte detailněji, tyto skupiny jsou mnohem různorodější a ke svým binárním rozhodnutím mají širší důvody. Rozhodně například skupinu očkovaných nelze pojímat jednotně, stejně tak neočkované.

Událost dne Každý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně.

Na jednu stranu jsou mezi protestujícími lidé, kteří již dříve nedůvěřovali státním institucím, fungování demokracie a nebyli spokojeni s tím, kam se společnost vyvíjí. Na druhou stranu jsou mezi nimi i mladí. Ti sebe vnímají jako zdravé jedince, které covid téměř neohrožuje. Jejich důvody k nepokojům jsou pak spojeny individualismem a určitou koncepcí osobní svobody.

Minulý rok v lednu jsme viděli protesty před domy politiků. Účastnili se jich naštvaní zaměstnanci restaurací, dále například taxikáři, kteří neměli nárok na kompenzace a podobně. Jsou akce posledních týdnů s předchozími srovnatelné a mají nějaké společné systematické příčiny?Šibenice na demonstracích nejsou nové. Objevovaly se na akcích v souvislosti s migrační krizí před pěti lety. Důležitý rozdíl oproti minulosti je, že nyní se odehrává pronásledování kromě politiků i odborníků, což je nový jev. 

Organizátoři těchto akcí se, pokud vím, snažili alespoň verbálně poslední demonstrace držet v normě. To, co se děje v davu, pravděpodobně nemohou ovlivnit. V minulosti ale násilností na podobných událostech bylo více. Pamatujeme například, jak se skupina rowdies přijela na demonstraci odpůrců roušek na Staroměstském náměstí přímo poprat.