Češi podporují trest smrti i dvacet let od poslední popravy

Když lidé z vězeňské služby nasazovali 2. února 1989 Vladimíru Lulkovi oprátku, nevěděli, že popravují posledního českého trestance. Popravčí místnost, kde mimo zločinců zemřela i řada politických vězňů, se po krátké době proměnila v pietní místo připomínající popravy z konce 50. let.

Právě Lulkovo řádění v Předměřicích nad Labem v roce 1986 může sloužit jako modelový příklad zastánců trestu smrti. Dva dny před Vánocemi přišel opilý domů. Pohádal se a vzal do ruky nůž.

Když zasadil manželce 36 bodných ran, vrhl se na čtyři děti ve věku deset, osm, sedm let a 18 měsíců. Také je ubodal k smrti. A zranil i sousedku, která snažila jeho běsnění zabránit.

U soudu předstíral duševní chorobu a nemluvil, nebylo mu to ale nic platné. Psychiatři jeho duševní onemocnění vyloučili a pětatřicetiletý muž tak o dva roky a několik týdnů později dostal oprátku.

Mezi popravenými je i na 230 politických vězňů

V letech 1945 až 1989 bylo v Československu popraveno na 1 200 odsouzenců, z toho ovšem více než 230 z politických důvodů - včetně například generála Heliodora Píky nebo političky Milady Horákové, ale také generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského.

DOŽIVOTÍ Soud může odsoudit k doživotí toho, kdo připraví o život dva či více lidí či zabíjí zvlášť surovým a trýznivým způsobem. Musí jít o nenapravitelného pachatele, nebo trest musí vyžadovat účinná ochrana společnosti.

Komunističtí prokurátoři posílali na věčnost potenciální odpůrce stejně jako lidi z vlastních řad.

S argumenty nehumánnosti a nenapravitelnosti v případě justičního omylu se 2. května 1990 podařilo především poslancům Občanského fóra trest smrti zrušit. O rok později jeho zákaz potvrdila i Listina základních práv a svobod, která se stala součástí české ústavy.

Nahradilo ho doživotní vězení, dostal ho například orlický vrah Ludvík Černý nebo bývalý zdravotník Petr Zelenka za vraždy heparinem. - vše o Petrovi Zelenkovi čtěte zde

Češi by trest smrti obnovili

Většina obyvatel Česka přitom dlouhodobě soudí, že by se trest smrti do právního řádu měl vrátit, i když jeho podpora zvolna klesá. Pro jeho obnovení je nicméně podle CVVM stále asi 60 procent lidí. Nepřípustnost trestu smrti však vyplývá nejen z Listiny základních práv a svobod, ale i z mezinárodních právních závazků republiky. České úřady jeho návrat nechystají.

Popravy ve světě Trest smrti uděluje nyní na 60 zemí světa - například Čína, Írán, Saúdská Arábie či 36 států USA. V roce 2007 bylo popraveno nejméně 1 252 lidí ve 24 zemích. Nejméně 3 347 lidí ve více než 50 zemích bylo k trestu smrti odsouzeno.

Stoupenci trestu smrti tvrdí, že je adekvátní a spravedlivý za těžké zločiny nebo že by měla platit zásada "oko za oko". Jeho odpůrci poukazují na to, že preventivní a výstražnou roli podle statistik trest smrti neplní.

Například podle politologa a analytika Centra pro výzkum veřejného mínění Daniela Kunštáta "řada studií potvrzuje, že zločince odrazuje od páchání trestné činnosti spíše jistota dopadení než přísnost možného trestu".

Světové tabulky v počtu poprav vede dlouhodobě nejlidnatější země světa Čína. V roce 2007 tu popravili nejméně 470 lidí, skutečná čísla ale podle odborníků jsou ještě mnohem vyšší. Trest smrti se tu totiž ukládá i za nenásilné zločiny, například podvody či úplatky.