„Česká republika již nemůže přijímat uprchlíky z Ukrajiny. Podle českého premiéra Petra Fialy do země od 24. února dorazilo přes 270 tisíc Ukrajinců. Více než polovina uprchlíků jsou děti a 80 procent dospělých jsou ženy,“ stojí v tweetu webu.
Podle Fialy však Česko, přestože se dostalo na hranici limitu, musí pokračovat v krocích, které pomohou počty příchozích zvládnout. Tři zákony, které mají usnadnit přístup Ukrajinců k práci a ke zdravotnímu pojištění a jejich dětí do škol, ve čtvrtek schválil Senát a vzápětí podepsal prezident Miloš Zeman. Senátoři souhlasili také s vysláním až 650 vojáků do mnohonárodní jednotky NATO na Slovensku.
⚡️ Czech Republic is no longer able to accept refugees from Ukraine.
According to Czech Prime Minister Petr Fiala, over 270,000 Ukrainians arrived in the country since Feb. 24. More than half of the refugees are children, and 80% of adults are women.
Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel, tedy něco přes 200 tisíc lidí. „Uprchlická vlna je svou rychlostí a velikostí nesrovnatelná. ČR to zvládne. A zvládneme i větší počty, musíme k tomu provést některé úpravy systému a musíme mít také finanční prostředky,“ řekl premiér. ČR podle něj chce, aby v EU existovala finanční solidarita k zemím, které jsou uprchlickou vlnou zasažené nejvíce. Některé dotační programy už fungují, některé bude potřeba upravit a jiné zřídit, dodal Fiala.
Uprchlíci jako výzva pro zdravotnictví. Problém budou očkování a infekce |
ČR podle premiéra patří k zemím, které zvládají příliv příchozích nejlépe. Česko má přitom největší počet registrovaných na počet obyvatel, poukázal. Ministerstvo vnitra vydalo dosud kolem 180 tisíc víz ke strpění. Cizinecké policii se nahlásilo téměř 100 tisíc uprchlíků, nejvíce v Praze, Středočeském kraji a Brně, nejméně naopak ve Zlínském kraji. Třeba v hlavním městě je 650 lidí v nouzovém ubytování v tělocvičnách.
Ze zákonů schválených Senátem a podepsaných prezidentem první zjednodušuje postupy udělování oprávnění k pobytu pro ukrajinské uprchlíky. Oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání. Zákon také upravuje vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Podle další schválené předlohy budou moci příchozí z Ukrajiny pracovat bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Uprchlíci získají příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5 tisíc korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat finanční příspěvek. Zatím se počítá s 3 tisíce korunami na osobu a měsíc, nejvýše však 9 tisíc korun za měsíc.
Třetí zákon umožní školám zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Opatření má platit do konce srpna. Třeba v Praze už některé základní školy po přijetí ukrajinských žáků svou kapacitu naplnily a v dalších se volná místa rychle zaplňují, vyplývá z vyjádření ředitelů škol.
Se zdravotní péčí o ukrajinské běžence pomohou ambulance, které podle pokynu ministerstva zdravotnictví zřizují fakultní nemocnice. Plzeňská ji otevřela dnes ráno a bude fungovat nonstop, Fakultní nemocnice Olomouc takovou ambulanci zprovozní příští týden v pondělí.
Počet udělených speciálních víz a registrací na cizinecké policii za včerejší den https://t.co/umZISuIbQ0
Práci je připraveno dát uprchlíkům 72 procent firem, většinou dlouhodobě, vyplývá z aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podniky poptávají především kvalifikované pracovníky, počítají se zajištěním kurzů češtiny či překladatelů. Podle personálních agentur se příchozí z Ukrajiny do českého pracovního trhu zapojují postupně a zatím dávají přednost manuálním pracím a brigádám. Agentury očekávají, že ženy, které mezi dospělými uprchlíky převažují, využijí nejčastěji nabídek práce ve výrobě, obchodu nebo zdravotnictví.
S ohledem na agresi Ruska, které je významným dodavatelem zemního plynu pro ČR, připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlášku měnící bezpečnostní standard dodávek. Minimální zásoby plynu v zásobnících se mají zvýšit ze současných 30 procent na 45 procent, jde o povinný podíl dodávek pro domácnosti, zdravotní a sociální zařízení nebo potravinářské provozy. Bezpečnost energetických dodávek v ČR má zvýšit i nový jaderný blok v Dukovanech, na jehož stavbu dnes společnost ČEZ se souhlasem MPO zahájila tendr. Blok by měl stát do roku 2036.