Najednou se domluvili na podmínkách vlády a její tolerance, i na tom, jak zkusí překopat volební systém a vyautovat konkurenci.
Zatímco první část dohody zafungovala a jednobarevná menšinová vláda sociální demokracie v čele se Zemanem vydržela celé čtyři roky a ODS v čele s Václavem Klausem, jenž získal křeslo šéfa Sněmovny, to umožnila, pokus změnit pravidla hry, tak aby se do budoucna střídaly vlády jen těchto dvou stran, i zásluhou Ústavního soudu selhal. Neumožnil totiž fundamentální změnu volebních pravidel.
Klaus: Věční „majitelé klíčů“ s tím nepočítali
Oba hlavní aktéři i po 25 letech opoziční smlouvu hájí. „Takzvaná opoziční smlouva nebylo nic jiného, než písemné formulování podmínek podpory menšinové vlády v okamžiku politického patu a nemožnosti sestavit standardní většinovou vládu. V tomto smyslu to nebylo žádné revoluční řešení. Bylo to však pro věčné „majitele klíčů“ totálně překvapivé řešení, se kterým vůbec nepočítali a které si ve své krátkozrakosti ani nedovedli představit. Jejich namyšlená pýcha způsobila jejich prohru a jejich zcela neadekvátní vztek,“ uvedl pro iDNES.cz bývalý prezident Václav Klaus.
Přesahuje veškeré chápání. Klaus se v Rozstřelu tvrdě pustil do deficitu |
„Opoziční smlouva přinesla fungující vládu a na jistou dobu znamenala udržení polistopadového demokratického politického systému. Pak to začalo nebezpečně směřovat k postdemokracii,“ tvrdí bývalý šéf ODS.
I když občanští demokraté nedokázali prosadit spolu se sociálními demokraty změnu volebních pravidel, on sám pět let po podpisu opoziční smlouvy vydělal na vnitřních půtkách v sociální demokracii a po tajné volbě v parlamentu se stal prezidentem.
Téměř politický zázrak, říká o smlouvě Zeman
Smlouvy o vytvoření stabilního politického prostředí se i po 25 letech zastává také druhý hlavní aktér Miloš Zeman.
„Sliboval jsem si od této smlouvy stabilitu, a tato naděje byla naplněna. Je téměř politický zázrak, že se i v neklidné době dokázaly dohodnout dvě nejsilnější politické strany, a to vzhledem k osobnostem jejich předsedů,“ uvedl pro iDNES.cz Miloš Zeman.
Zeman spustil nové webové stránky. Chce být blíž lidem, říká Ovčáček |
Jemu samotnému přinesla opoziční smlouva čtyři roky pohodlného vládnutí, bez rizika, že by jeho vládu mohl někdo sesadit, což byl luxus, na který mohou jiní premiéři klasických menšinových vlád zapomenout.
Překvapení. Opoziční smlouvy se zastal Špidla
Co už je o něco překvapivější, že se opoziční smlouvy nyní zastal i Zemanův nástupce v čele vlády i sociální demokracie Vladimír Špidla.
„Opoziční smlouva vyřešila patovou situaci, která vzešla z tehdejších voleb a sociální demokracii umožnila alespoň částečně realizovat její program. Mimochodem v tomto období jsme pokročili v přípravných pracích ke vstupu do Evropské unie, vstoupili jsme do NATO, a podařilo se překonat bankovní krizi. Z hlediska sociální demokracie i s odstupem času lze opoziční smlouvu vidět jako úspěch. Z mého hlediska to byl ovšem nástroj na jedno použití k řešení mimořádné situace,“ uvedl pro iDNES.cz Špidla.
Volby v roce 2002 vyhrál, když se od opoziční smlouvy, kterou v roce 1998 také podepsal, distancoval a veřejně před volbami vyhlásil, že s jejím pokračováním nepočítá. Podle politologů bylo právě odmítnutí opoziční smlouvy jedním z hlavních důvodů, proč v roce 2002 vyhrála volby opět sociální demokracie.
Zdaňme velké firmy a peněz pro seniory bude dost, vyzývá expremiér Špidla |
Špidla vsadil na spolupráci s lidovci a Unií svobody i minimální většinou jednoho hlasu ve Sněmovně. Nabídku těmto stranám dal čtyři roky před tím i Zeman, ale jen proto, jak později přiznal, že předem počítal s odmítnutím ze strany Unie svobody a mezitím vyjednával s Klausem.
Špidla a jeho spojenci v sociální demokracii, spolu s těmi, kteří postupovali ve shodě se Stanislavem Grossem, udělali při volbě prezidenta ze Zemana na deset let důchodce na Vysočině.
Funkce prezidenta se nakonec po Klausovi dočkal na deset let i Zeman. Oba si museli ale kousnout do kyselého jablíčka. V éře prezidenta Klause Česko vstoupilo do Evropské unie a podpořilo její změnu v podobě Lisabonské smlouvy a z něj se stal jeden z nejostřejších kritiků podoby EU. Zeman se zase na Hradě verbálně hlásil k zahraniční politice všech azimutů a přitom kategoricky odmítal sankce proti Rusku po jeho anexi ukrajinského Krymu. Teprve po devíti letech na Hradě, když Putinův režim napadl vojensky celou Ukrajinu, musel přiznat, že se mýlil.
Není vyloučeno, že se něčeho podobného jako opoziční smlouvy dočkáme znovu, věští Langer
Bývalý ministr vnitra a tehdy i místopředseda ODS Ivan Langer, který také podepisoval opoziční smlouvu, říká že na opoziční smlouvě jednoznačně vydělala sociální demokracie, zatímco občanští demokraté na ní prodělali. Co je ale zajímavé, Langer předpověděl, že v dohledné době se něčeho podobného jako opoziční smlouva dočkáme znovu.
Jsou blbí, líní a neschopní. Exministr Langer zaútočil na resort vnitra |
„Já myslím, že to byla realistická reakce na výsledek voleb a povolebního vyjednávání. Výsledkem bylo to, co do politiky patří, tedy že vítěz má možnost sestavit vládu a druhá nejsilnější politická strana mu v případě, když není jiná možná varianta, sestavení této vlády umožní. Mimo ji cílem toho bylo i upravit volební systém tak, aby vedle proporcionality také přinášel efekt větší míry pravděpodobnosti sestavení vládní koalice, respektive vlády. To se nicméně nepovedlo, neboť výsledek v podobě volebního zákona nakonec zrušil Ústavní soud, což považuji za chybu a nenaplnění jednoho ze dvou bodů, proč ta smlouva vznikla,“ připomíná Langer.
„Protože v politice není nic, tak jako v životě, zadarmo, za každý účet musí někdo zaplatit, paradoxně ten, kdo z opoziční smlouvy nejvíc profitoval, což byla sociální demokracie, to v následujících volbách zúročila ve volební úspěch, zatímco ODS neuspěla, zaplatila za to politické rozhodnutí tvrdou daň a musela do opozice. Není vyloučeno, že se v dohledné době něčeho podobného dočkáme znovu,“ předpovídá Langer.