Česko nestíhá zavedení evropských směrnic. Přitom hrozí i miliardové pokuty

Není to tak dávno, co se v médiích objevila zpráva o tom, že Česká republika nestihla včas zavést část směrnice Evropského parlamentu o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem.

Posledním chybějícím bodem, který mělo Česko stihnout do letošního srpna, je ustanovení o nepřenositelné části rodičovské dovolené spojené s nepřenositelnou dávkou. To chce nyní ministerstvo práce a sociálních věcí stihnout alespoň do konce měsíce.

To, že Česko nestihlo včas implementovat směrnici, není přitom nic neobvyklého. Obě komory parlamentu aktuálně projednávají 11 návrhů zákonů, které zapracovávají směrnice EU, ale již s „prošlou lhůtou“.

6 fotografií

„Když k tomu přidáme směrnice, jejichž provedení je ve fázi před legislativním procesem v parlamentu, jsme na čísle 26,“ popsal pro iDNES.cz ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun. Mezi neprojednanými směrnicemi je například i ta upravující ochranu oznamovatelů korupce. Její lhůta pro implementaci vypršela v poslední den vlády Andreje Babiše.

Miliardové pokuty pro Česko?

Za pozdní přenos směrnic EU do naší legislativy přitom hrozí soudní spory a pokuty od Evropské komise. Ta vede s Českem kvůli opožděné transpozici (formálním promítnutí obsahu směrnice do vnitrostátního práva, pozn. red.) směrnic nyní 56 řízení v takzvané předsoudní fázi, z toho 21 od ledna letošního roku.

„V mnoha případech jsme ale již transpozici dokončili, Evropské komisi předpisy oznámili a nyní čekáme, až Evropská komise řízení zastaví,“ uvedl Šalomoun.

„Při nejčernějším scénáři, pokud by neudělala ČR nic a nezapracovala do českého právního systému žádnou z evropských směrnic s uplynulou lhůtou pro přijetí, tak by České republice teoreticky mohly v celkovém součtu hrozit pokuty v řádu stovek milionů korun, až dvou miliard korun,“ poznamenal ministr s tím, že takový scénář však nedopustí.

V jenom případě však již komise rozhodla o podání žaloby, a to kvůli směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Česku v tomto případě hrozí pokuta až 80 milionů korun. Podle ministra však žaloba doposud nebyla podána a návrh zákona již schválil Senát.

Málo filmů z EU. Brusel hrozí Česku pokutou kvůli nenaplněné směrnici

„Pokud se členskému státu podaří dokončit transpozici směrnice a oznámit ji Evropské komisi, ta již žalobu Soudnímu dvoru nepodává. V dotčeném případě se nicméně České republice podařilo předmětnou směrnici transponovat právě v tomto období po rozhodnutí o podání žaloby a oznámit ji Evropské komisi, takže v tomto případě by již nemělo uložení finanční sankce hrozit,“ popsal blíže vládní zmocněnec Martin Smolek, který Českou republiku zastupuje před Soudní dvorem EU.

Pomalí zákonodárci

I pokud se Česko pokutě nakonec vyhne, podle odborníků jde o problém, který dopadá zejména na občany jednotlivých států.

„Právní řád totiž neobsahuje pravidla, která by obsahovat měl. Navíc vzniká stav nejistoty, neboť se snižuje předvídatelnost soudního rozhodování. Pravidla pro přímou či nepřímou aplikaci směrnic sice existují a jsou v učebnicích jasná, v praxi je ale jejich uplatňování často komplikované a nejasné,“ uvedl David Sehnálek z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Nešťastní ze současného stavu věcí jsou i samotní europoslanci. Například podle Markéty Gregorové jde až o ostudu „Rozhodně to dopad na náš obraz v Evropské unii má – Evropská komise zahajuje řízení až jako poslední krok, před komunikací s příslušnou zemí a snahou o řešení situace,“ poznamenala.

Na vině je za pomalým přijímáním evropské legislativy mnohdy skutečnost, že jde o komplexní téma či politická citlivost, což byl v minulosti případ zbraňové směrnice, jejíž platnost Česko napadalo u Soudního dvora. Roli však hrají i samotní politici a třeba i volby, kdy řada návrhů padá s nimi pod stůl. Gregorová vidí problém i v tom, že čeští politici nemají dostatečný zájem o evropskou legislativu.

„Měla by probíhat mnohem intenzivnější komunikace o chystaných plánech komise i o dojednaném výsledku mezi komisí, radou a parlamentem směrem do České republiky. Pokud něco sledujete měsíce předtím, než o tom sami musíte jednat, výrazně to urychlí jak tvorbu vlastní pozice a argumentace, tak samozřejmě pozice stranické,“ doporučila.

Obdobně situaci vnímá i europoslankyně Dita Charanzová. „Osobně bych si přála, aby se evropská legislativa dostala například více do jednacího řádu našeho parlamentu, tak aby se z těchto textů stala priorita,“ popsala.

Co se může změnit

Podle Sehnálka je problém v samotném legislativním procesu, který může fungovat efektivněji. „Z tohoto pohledu by ČR měla provést pečlivou analýzu jednotlivých kroků a mechanismů spolupráce a rozhodování na úrovni: vláda, Poslanecká sněmovna a Senát,“ poznamenal expert s tím, že by navíc nebyla prvním členským státem, který by něco takového udělat. Obdobný problém řešila opakovaně Itálie.

I bez analýzy má Česko různé možnosti. Podle Michala Říhy z Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy by se mohly zjednodušit i některé procesy ve Sněmovně. Například by se mohlo vypustit první čtení, jež má sloužit jako síto potřebnosti přijetí daného návrhu.

„V případě implementačních návrhů taková potřebnost automaticky plyne z členství v Evropské unii a přikázání návrhu rovnou výborům by ušetřilo velké množství času. Podobné zrychlené modely existují na příklad v Polsku. Slovensko nebo dříve Velká Británie pak má možnost implementovat evropské právo zvláštními akty vlády se zapojením parlamentu, což by opět velmi celou věc zrychlilo,“ popsal české možnosti.

Mnohem podstatnější však podle něj je, aby sami politici dodržovali své povinnosti. „Můžeme si to ukázat na příkladu zákona o zpracování osobních údajů, který adaptuje všeobecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR, pozn. red.) do českého právního řádu. Samotný zákon byl přijat až rok po účinnosti nařízení, což vyvolávalo řadu problémů, mimo jiné i z toho důvodu, že ministr vnitra, který jej předkládal, opakovaně nedorazil na jeho projednávání do Parlamentu a zákon byl odkládán. Bohužel pro řadu politiků je až zahájení řízení s Českou republikou signálem, že je třeba se dané věci věnovat,“ dodal.