Syrový se narodil před 126 lety, 24. ledna 1888 v Třebíči, v rodině řemeslníka. Vystudoval stavební školu a po vojně v roce 1911 odjel za prací do Varšavy, která tehdy byla součástí Ruska. Po vypuknutí války vstoupil jako dobrovolník do České družiny, předchůdkyně čs. legií.
Z obyčejného vojáka se brzy stal důstojník. Zúčastnil se legendární bitvy u Zborova, ve které 2. července 1917 přišel o pravé oko. Později se stal velitelem legií v Rusku. Domů se vrátil jako generál a hrdina. Jeho vojenská legitimace měla číslo 00001.
Generál Syrový podle soudu nemá nárok na soudní rehabilitaci pro zbavení majetku |
Chybějící vzdělání si doplnil na vojenské škole ve Francii, z postu zemského velitele v Čechách postoupil do funkce nejvyšší, po odchodu francouzských generálů se stal prvním náčelníkem Hlavního štábu armády domácího původu.
Nový Žižka proti Němcům
Jeho kariéra „vyvrcholila“ v pozici ministerského předsedy a ministra obrany, který měl v čele úřednické vlády v době Mnichova zachránit republiku. Jednooký generál byl považován za novodobého Žižku, sám ale nevěřil, že by to bylo bez pomoci zvenčí možné. „Prožívám nejtěžší chvíli svého života, neboť plním svůj nejbolestnější úkol, nad který lehčí by bylo zemřít,“ řekl v projevu k národu 30. září 1938.
„Musím vám říci otevřeně, s vědomím odpovědnosti armádního velitele, že moc, která se postavila v těchto chvílích proti nám, nás nutí uvědomit si její přesilu a jednat podle toho. Nejvyšším cílem mým, jako každého z vás, je zachovat život národa,“ pokračoval.
„Zrádce“, který nezradil. Propaganda udělala z generála Syrového kolaboranta |
V březnu 1939 vydal rozkaz, aby německým jednotkám nebyl kladen odpor. Své setkání s Hitlerem na Hradě popsal v novinovém rozhovoru z roku 1968 tak, že byl na setkání s Adolfem Hitlerem na Pražském hradě přivezen Němci. Hitler mu na závěr setkání podal ruku, Syrový ji stiskl a cvakly spouště fotoaparátů. Fotografie s popiskem Setkání dvou starých frontových bojovníků vyšla ve všech novinách. I za tohle podání rukou skončil před soudem.
Protektorát strávil v ústraní mimo Prahu, přesto byl po osvobození zatčen, označen za kolaboranta a odsouzen Národním soudem. Ten ho v dubnu 1947 uznal vinným, odsoudil na 20 let vězení a zbavil vojenské hodnosti, vyznamenání i penze.
Po propuštění na amnestii v roce 1960 se živil jako noční hlídač v pivovaru. Byl mu vyměřen důchod ve výši 190 korun. Zemřel 17. října 1970 v Praze.
Osudy přibližuje kniha
Životní osudy generála teď zpracovává nová historická monografie z nakladatelství Tváře. „Záměrem knihy je podstatně přispět k rehabilitaci Jana Syrového, na němž byla po 2. světové válce spáchána mimořádně těžká křivda. Stal se obětí jednoho z prvních zpolitizovaných soudních procesů v tehdejším Československu,“ prohlásila ministryně obrany Jana Černochová, autorka předmluvy.
Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek až v dubnu 2022. „Jméno a památka armádního generála Jana Syrového byly konečně očištěny,“ řekla tehdy Černochová. Kniha Armádní generál Jan Syrový – jeden velký český osud je společnou prací historiků Vojenského historického ústavu, Ústavu pro studium totalitních režimů a Československé obce legionářské.
Sporný hrdina, generál Syrový, měl ulici v rodné Třebíči jen pár let |
„Zpracovat monografii této osobnosti byla velká výzva a často jsme si kladli otázku, proč se do toho dosud nikdo nepustil,“ říká spoluautor knihy historik Karel Straka. Jedním z vysvětlení podle něj může být, že psát o Syrovém znamená ponořit se do nejdramatičtějších dějin 20. století.
Nejen do historie legií, ale i do počátku 30. let 20. století, kdy armáda prožívala období škrtů a kdy Syrový vykonával exponovanou funkci jejího náčelníka. „Vedle toho pak figurují události března 1939 a poté hlavně jejich reflexe v poválečném období. Psát o tzv. třetí republice je skutečně složitým hledáním vztahu k období, které není možné pokládat za plnohodnotnou demokracii,“ dodává Straka.