Černochová jela na Ukrajinu, uctila památku československých vojáků

Ministryně Černochová s delegací absolvovala celou bojovou cestu Čechoslováků od Ljutěžského předmostí, přes „závod Bolševik“ až k hlavnímu vlakovému nádraží a řece Dněpru.

Osvobození Kyjeva v listopadu 1943 je považováno za nejúspěšnější operaci československých pozemních vojsk za 2. světové války. První československá samostatná brigáda, která měla na osvobození zásadní podíl, se zde nesmazatelně zapsala do bojů na východní frontě ve druhé světové válce.

Na 3 500 českých vojáků zde během dvou dnů dokázalo při útočné operaci osvobodit jednu z významných evropských metropolí, která je považována i za kolébku československých legií.

Vyjádřit vděčnost veteránům nestačí, řekla Černochová. Vyznamenala tři vojáky

Černochová na začátku mandátu ve svém Desateru pro obranu uvedla, že jako jeden z prioritních bodů vnímá udržování a budování vojenských tradic a připomínání významných výročí a hrdinů.

Historie Československá brigáda byla začleněna do prvního sledu a směru hlavního úderu ve dnech 3. až 6. listopadu 1943. Českoslovenští vojáci byli první, kteří se dostali do středu města, do hořícího Kreščatiku k vlakovému nádraží a v 7 hodin ráno dosáhli břehu řeky Dněpr. Za úspěch v tomto boji byla 1. československá brigáda vyznamenána Suvorovovým řádem II. stupně. Stovky příslušníků brigády obdržely československé i sovětské řády a medaile. Tři příslušníci brigády, Josef Buršík, Antonín Sochor a Richard Tesařík, obdrželi výnosem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR z 21. prosince 1943 řády Lenina, medaile Zlaté hvězdy a tituly Hrdiny Sovětského svazu. Prezident republiky Edvard Beneš vyznamenal prapor brigády československé Medailí za chrabrost.

„Tak jako jsem považovala za správné, i přes těžkou bezpečnostní situaci, navštívit a poklonit se našim padlým začátkem letošního března v Sokolovu, považovala jsem teď za správné uctít památku našich vojáků přímo v Kyjevě,“ vysvětlila Černochová, která do Kyjeva dorazila s delegací mimo jiné u příležitosti Dne válečných veteránů.

“Osobně jsem absolvovala celou bojovou cestu naší jednotky od Ljutěžského předmostí přes „závod Bolševik“ (původní továrna českého podnikatele Josefa Křivánka) až k hlavnímu vlakovému nádraží a řece Dněpru. Měla jsem tu čest položit květiny na válečných hrobech našich vojáků na Lukjanivském a Svjatošinském hřbitově, a dokonce i na znovuobjeveném hřbitově v Děgťarjách,“ řekla.

Dodala, že to, co dokázali čeští vojáci v Kyjevě v listopadu 1943, si zasluhuje nesmírný obdiv a nesmazatelně se zapsalo do tradic naší armády.

„Při jednom z pietních aktů jsme byli svědky hluboké a dojemné vděčnosti staršího člověka, který spatřil na uniformě plukovníka Roberta Speychala českou vlaječku, chytil jej za ruku a děkoval se slzami v očích za naši pomoc,“ uzavřela ministryně obrany tím, že považuje za symbolické, že navštívila Kyjev v době, kdy Ukrajina čelí ruskému útoku.

Součástí delegace byl mimo jiné velvyslanec ČR na Ukrajině Radek Pech, přidělenec obrany ČR na Ukrajině brigádní generál František Ridzák, ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek, ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby plukovník Robert Speychal nebo iniciátor akce „Dárek pro Putina“.