Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV úvodu Rozstřelu mluvil Jindřich Forejt o svém působení na Pražském hradě v době, kdy úřad začal vykonávat Miloš Zeman. Na toto období má krásné, ale i trpké vzpomínky.
„Pracoval jsem na Hradě dlouhých 16 let,“ vzpomíná Forejt. „Teď to bude znít vznešeně, ale měli by tam pracovat úředníci, kteří jsou své službě oddáni. To místo je jedinečné, vzácné, absolutně unikátní, živé a také velice inspirativní.“
Mynářovy kauzy? Hradu chybí profesionalita
Když teď ale Forejt slyší o všech kauzách, které jsou spojeny s odcházejícím vedením prezidentské kanceláře, je mu to líto. „Je mi líto, že z Pražského hradu odešla profesionalita. Mrzí mě to i proto, že jsem tam mnoho lidí svůj obor, protokol, dlouho učil.“
Podle Jindřicha Forejta ztratil Pražský hrad pod kancléřem Vratislavem Mynářem důstojnost. „Bohužel ano. Když si představíte celou tu dlouhou řadu kancléřů, která počínala Přemyslem Šámalem, velkou figurou naší politické scény první republiky, je to, co se tam v poslední době odehrávalo, veliká ostuda.“
„A hlavně je to absolutní nepochopení toho, jaká má být kancléřova role. Co má dělat a co má vytvářet. A myslím si, že to poškodilo prezidentský úřad,“ míní Forejt. „Já a on nejsme prostě naladěni na stejnou notu.“
„Neustále jsme naráželi na problémy, máme odlišnou životní filozofii. I když jsme například mluvili o stejné věci, vůbec jsme se nechápali. On prostě projevuje absolutní imunitu vůči místu, kde působí,“ říká bývalý protokolář.
Zeman je dnes jiným člověkem než dřív
Jindřich Forejt už není dlouhou dobu v kontaktu s nikým z týmu odcházejícího prezidenta. „Mnoha lidem jsem tam předával své zkušenosti a věřil jsem, že tento tým bude držet pohromadě. Ale zcela se rozpadl. A to trochu zabolí.“
A je Jindřich Forejt alespoň v kontaktu s Milošem Zemanem, s nímž několik let úzce spolupracoval a byl s ním v denním kontaktu? „Miloš Zeman je člověk mnoha podob. Když dnes vidím prezidenta Zemana v televizi, říkám si, zda je to ten člověk, o kterém jsem si myslel, že ho znám. Jako v letech 2013 až 2016.“
„Ale připadá mi, že tomu tak není. Připadá mi, že Miloš Zeman má schopnost zastavit čas, spustit oponu, zavřít dveře, zapečetit obálku, prostě se vyrovnat se vším, co skončilo, velice rychle a důkladně. A pak začít znovu, což mě trochu znervózňuje. Ale na druhou stranu už teď nebude vykonávat svou funkci,“ podotýká Forejt.
„Ale toho všeho je mi líto. A to proto, že jsem ho měl možnost poznat z lidské stránky. A to jako člověka velice zajímavého, velice přemýšlivého a muže, který dokázal dávat věci velice inspirativně dohromady, do kontextu. Dnes je to však už něco docela jiného. To předchozí je už historie,“ míní bývalý protokolář.
Symbol předání? Malý klíček
V Rozstřelu pak Jindřich Forejt podrobně rozebral celý chystaný čtvrteční ceremoniál, včetně inaugurace, složení slibu i samotného předání úřadu z rukou Miloše Zemana do rukou Petra Pavla. Zmínil přitom zajímavou skutečnost. Kromě samotného složení slibu na parlamentní schůzi je vše ostatní pouze zvykovou záležitostí.
„Prezidentovi začíná mandát tím, že složí slib, a to na společné schůzi obou komor parlamentu. A tento slib bude deklamovat podáním ruky předsedovi Senátu. Potom jen podepíše protokol, a tím to vlastně končí. Stává se prezidentem.“
„Nic víc ústava neříká,“ dodává s tím, že všechno ostatní je pouze zvykovou záležitostí. „Neexistuje ustálená forma, která by předepisovala, že se v nějakou přesnou hodinu či přesný den dostaví na konkrétní místo.“
Existuje však podle něj jeden důležitý atribut, kdy se odcházející prezident s nově nastupujícím osobně setkávají. Jde podle něj o předání klíče od korunní komory v katedrále svatého Víta.
Jedná se podle něj vyloženě o symbolický, ale důležitý akt. „Je to jen malý klíček. Ale mohou u toho být opravdu pouze oni dva. Tento klíček je uložen v hnědém koženém pouzdru a je na něm vyraženo číslo jedna. Je zakázáno ho fotografovat, protože v dnešní době pokroku a technických vymožeností by ho mohl někdo okopírovat a vytvořit duplikát.“
Vojenská přehlídka a první dáma
Součástí inaugurace dosud byla také vojenská přehlídka, kterou prezident vykonával od roku 1934 na Pražském hradě. Petr Pavel ji však z programu vypustil. „Prezident vlastně tváří v tvář stanul proti svým vojákům jako nově zvolená hlava státu a nový vrchní velitel.“
„Vojáci se tak symbolicky mohli podívat na svého nejvyššího představitele. Petr Pavel zřejmě přehlídku vynechal právě proto, že jako bývalý náčelník generálního štábu je příliš často spojován s armádou,“ připouští bývalý šéf prezidentského protokolu.
Jindřich Forejt pak promluvil i o roli první dámy. „V roce 1997 získala Dagmar Havlová na Hradě svou kancelář a malý tým. Tehdy tajemnici a dvě asistentky. Kancelář měla i paní Klausová a ta jej po deseti letech předala Ivaně Zemanové. I já jsem se doslechl, že před několika lety byla tato pracovní místa zrušena, což je podle mě velmi špatné.“
A jakým bude z protokolární perspektivy Petr Pavel prezidentem? „Umí nosit uniformu, umí se pohybovat, je to člověk kázně a řádu, a to i v tom, jak se obléká a jak vystupuje. Jeho úkolem bude úřad ozdravit.“
„Má i sebekázeň vůči sobě samému. Myslím si, že to pro nás bude velká změna, nesmírně působivá. A jeho zkušenost z armádního působení úřadu jen prospěje,“ uzavírá bývalý protokolář.
Není paradoxní, že prezidenti – deklarovaní ateisté – se v katedrále svatého Víta účastní veřejného požehnání od církve při slavnostní bohoslužbě Te Deum (vedle Petra Pavla tak učinil Emil Hácha, Klement Gottwald a Václav Havel)? A liší se česká prezidentská inaugurace od ceremoniálů v zahraničí? I na to odpovídal Jindřich Forejt v Rozstřelu.