Ústav nová slova zaznamenává v databázi Neomat nových výrazů, která je přístupná online. Často vznikají ve snaze pobavit ostatní lidi. Většina z nich ale zřejmě po odeznění nákazy zase časem zapadne.
Koronavirus v Česku |
V databázi Neomat je podle ní nyní zaneseno 80 slov začínajících „korona“ a 11 slov s počátkem „corona“. „Takových výrazů však je a bude mnohem více, do databáze se budou průběžně dopisovat,“ uvedla Lišková v rozhovoru pro agenturu ČTK.
Podle Liškové už dnes asi nikoho nepřekvapí výrazy jako koronákaza, koronaepidemie, koronakrize, koronadeprese, koronapanika, koronténa (karanténa kvůli koronaviru) či koronáč (koronavirus).
Na aktuální dění ale reagují i slovní spojení, která neobsahují první část „korona“, řekla. Jako příklad uvedla sousloví „škola v pyžamu“, které označuje způsob výuky na dálku v době, kdy jsou školy kvůli šíření koronaviru zavřené.
Koronaidioti a covidioti
Na bohatost češtiny ukazuje existence novotvarů se stejným významem. Ústav podle Liškové zaznamenal například synonyma pro člověka, který se v pandemické situaci chová nezodpovědně. Používají se pro něj výrazy koronaidiot nebo covidiot, uvedla. Mezi novotvary jsou ale i některé výrazy, které se špatně vyslovují, jako třeba koronapokalypsa nebo koronagrilsezona.
Držet zarouškovaný národ do podzimu? To si neumím představit, říká Hamáček |
Vyskytují se i jazyková spojení, která jsou podle Liškové problematická z hlediska politické korektnosti. Týká se to třeba označení nemoci COVID-19 jako „čínské chřipky“, což odkazuje na skutečnost, že se onemocnění způsobené novým koronavirem objevilo poprvé na konci loňského roku v Číně.
Takzvané neologismy, tedy nová slova v jazyce, vznikají podle Liškové často vlivem společenských událostí. Důležitým důvodem je snaha ulevit si v psychicky náročné situaci a pobavit ostatní, uvedla. I proto se například v neformální komunikaci na sociálních sítích v současnosti vyskytují převážně hravá, nespisovná až vulgární slova, podotkla.
Životnost novotvarů v souvislosti s koronavirem není podle Liškové možné předvídat. S větší pravděpodobností se podle ní uchytí slova, která se budou užívat napříč společností a snadno se vysloví a napíšou. Většina příležitostných slov nicméně podle jazykovědkyně po odeznění pandemie zase zapadne. „Nebude třeba vařit rouškovku (vyvářet roušky), hrát rouškovanou (nosit roušky) či roušičky (šičky roušek) nebudou již ověšovat rouškovník (sloup pro zavěšení roušek zdarma),“ uzavřela.