Nedivme se, že jsme Rusku trnem v oku. Sami jsme se o to přičinili.
Pokud jde o názory, zda Krym je ukrajinský, nebo ruský, řekl bych asi toto. Každé území by mělo být těch, co na něm žijí. Je-li administrativně začleněno do nějakého většího státního celku, měla by se vláda tohoto většího celku starat o to, aby se lidé, žijící v územích obývaných nějakým etnikem, necítili diskriminováni. Nedokáže-li to, musí strpět i důsledek své neschopnosti, totiž snahu diskriminované etnicky odlišné části země o osamostatnění (v případě ČSFR Slovensko), nebo připojení k etnicky příbuznému silnějšímu státu (případ UA - Krym, Doněcko a Luhansko k RF) ve kterém obyvatelé očekávají ochranu a rovnoprávné zacházení. Ta diskriminace nemusí být ani faktická. Stačí převládající pocit většiny obyvatel určitého území, že musí uplatnit své právo na sebeurčení. Příkladem dobrého zvládnutí problému soužití mnohonárodnostního státního celku je Švýcarsko. Jeho systém uplatňování přímé demokracie a vysoký podíl samostatnosti v rozhodování jednotlivých kantonů je možná cesta, jak se s problémem soužití etnik vypořádat bez války.