Policie letos zadržela přes 21 tisíc běženců. Většina pocházela ze Sýrie

Letošek by se dal označit za rok uprchlíků. Miliony lidí z domova vyhnala válka na Ukrajině. Do toho Evropu zasáhla vlna běženců ze Sýrie. Kvůli nelegální migraci se česká vláda na konci září rozhodla zavést konstroly na hranicích se Slovenskem. Kontroly pokračují nadále, vláda je schválila minimálně do 25. ledna, nicméně nově už budou jenom namátkové a bude se jich účastnit méně policistů, vojáků a celníků.

Ministr vnitra Vít Rakušan chtěl žádat o prodloužení kontrol o třicet dnů, to ale kabinet neschválil. Podle Rakušana to ale problém není, situace se bude vyhodnocovat po čtrnácti dnech. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do EU takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září.

130 převaděčů a 23 lidí v celostátním pátrání

V prvních týdnech kontrol policisté na hranicích denně zajišťovali tři až čtyři stovky běženců. Počty nyní výrazně klesají. „Vzhledem k postupnému snižování počtu zjištěných nelegálních migrantů jak na hranicích se Slovenskou republikou, tak i v našem vnitrozemí, lze považovat znovuzavedení kontrol na hranicích za úspěšné,“ komentoval situaci pro iDNES.cz mluvčí cizinecké policie Josef Urban.

V rámci kontrol na hranicích policie také zajistila 130 převaděčů a vypátrala 23 lidí v celostátním pátrání.

Ne vždy však zadržení probíhá bez komplikací. Například na konci září policisté ve Zlínském kraji zastavili převaděče, který v dodávce převážel skoro dvě desítky lidí. Převaděč se však policistům snažil uprchnou, zastavily ho až varovné výstřely.

Na hranicích se střílelo, převáděč s migranty agresivně projel kontrolou

„Až varovné výstřely policistů z pražské SPJ zastavily dnes (29. září) nad ránem převaděče, který převážel 15 migrantů. Ještě před tím projel vysokou rychlostí kontrolním stanovištěm na hranicích. Po krátkém pronásledování ho policisté zadrželi v lese, kam se snažil z auta utéci,“ uvedla tehdy k incidentu policie.

Podle informací iDNES.cz a MF DNES šlo o řidiče z Iráku, který chtěl provézt 19 lidí, včetně žen a dětí. Vůbec netušil, že jsou na hranicích kontroly.

Podle Urbana z cizinecké policie současný klesající počet migrantů na hranicích může mít spojitost i s klimatickými podmínkami a nástupem zimy. „Poslední dny evidujeme postupné snižování počtu zjištěných nelegálních migrantů, nicméně nelze predikovat, zda je to trvalý či přechodný stav,“ doplnil Urban.

Drtivá část nelegálních migrantů míří dále podle něj na západ Evropy. „Migranti se snaží Českou republiku opustit v co nejkratší době a nemají zájem zde setrvat nad rámec nezbytně nutné doby. I nadále nejsme cílovou zemí,“ dodal policejní mluvčí.

„Jak policisté poznali, jestli to jsou Syřani?“

Snižování počtu běženců s nástupem zimy nedávno předpovídal i specialista na migraci Robert Stojanov z brněnské Mendelovy univerzity. „A to ze tří důvodů. První je počasí, někteří ještě cestují přes moře. Počasí bude horší a horší. Druhý důvod je ten, že migrace se nějak vyčerpá. Před časem jsem četl nějaké výpovědi, že cesta stojí okolo 10 tisíc euro. V roce 2015 jsem potkal Afgánce, který říkal, že zaplatil 10 tisíc dolarů za cestu. V té době byl dolar významně nižší než nyní euro,“ komentoval Stojanov s tím, že teď se jedná pouze o cestu z Turecka, tedy poloviční.

„Třetí důvod jsou hraniční kontroly. Ty nevadí ani snad těm imigrantům, ale pašerákům, kteří přijdou o auta, nebo jim hrozí zatčení. Takže bude ubývat možností a bude to odrazovat lidi, aby riziko podstupovali. Ale neskončí to úplně,“ poznamenal.

Jak bude vypadat následující rok, podle Stojanova nyní nikdo neví. Podle jeho slov totiž záleží i na vývoji v Turecku, kde se budou v roce 2023 konat prezidentské volby.

Stojanov současně přiznal, že jej letošní migrační vlna překvapila. „Když se ale podíváte na čísla, tak migrační krizí se nazývalo období 2015 a 2016. Kdy v roce 2015 přišlo přes jeden milion lidí. Dnes jsme na zhruba 150 tisících. Pořád jsme někde jinde. Je pravda, že 150 tisíc lidí je největší počet od roku 2017,“ doplnil Stojanov.

Otázkou podle něj však také je, zda skutečně většina běženců, kteří dorazili do Česka, pochází ze Sýrie. „Jak policisté poznali, jestli to jsou Syřani? Ukázali jim pasy, byly pravé? Nebo protože věděli, že jim dají razítko a budou mít třicet dní na to, aby opustili Česko a odvezou je na vlakové nádraží, protože vědí, že Česko opustí?“ nadhodil několik otázek Stojanov, který však současně zdůraznil, že to není kritika policie.

„Spousta z nich nemá žádné doklady. Jsou policisté schopni rozpoznat syrskou nebo egyptskou arabštinu? Běženci ví, že nejlepší je říct, že jsou ze Sýrie. Žijeme live, pořád to má lepší zvuk než když řeknou, že jsou z Egypta. Všichni totiž ví, že v Sýrii je to špatné,“ vysvětlil dále specialista na migraci.

Migrantům o dávky nejde, v Německu si vydělají více. Pracovat v Česku? Sci-fi

Stojanov také upozornil, že v Sýrii je stále konflikt, který probíhá lokálně. V zemi totiž stále podle jeho slov není bezpečno. „Dochází tam ke spoustě únosů pro peníze,“ podotkl Stojanov s tím, že v místě není stabilní ani ekonomická situace.

„K tomu nyní přibylo bombardování syrských území ze strany Turků. Prezident Recep Tayyip Erdogan teď vyhrožuje, že tam vpadne s armádou. To není příliš pozitivní pro lidi,“ doplnil.

V Česku je komunita Syřanů velmi malá

Odborník rovněž nedávno pro iDNES.cz poukázal na několik důvodů, proč běženci míří hlavně do Německa. Jedním z důvodů bylo, že v Německu za stejnou práci dostanou více peněz. Dalším důvodem, proč v Česku nezůstávají, je podle jeho slov již vybudovaná komunita Syřanů u našich západních sousedů. Ta se podle Stojanova výrazně zvětšila v letech 2015 a 2016. Právě v době uprchlické krize.

„Ubytují je, pomohou jím najít práci, případně jim na začátku mohou pomoci i finančně, než se osamostatní. Komunita jim právě pomůže se i dorozumívat, většina totiž neumí německy,“ přiblížil další důvody.

Podle Stojanova je totiž v Česku komunita Syřanů velmi malá. Většina příchozích podle jeho slov umí pouze základy angličtiny, ale v každém případě neumí česky. „Takže to je jeden důvod, že jim tady nikdo nepomůže s bydlením, zázemím či prací. Druhý důvod je, že německá ekonomika je lepší a tím pádem si za stejnou práci vydělají mnohem více,“ dodal odborník na migraci.

Počet migrantů, kteří od ledna do září vstoupili nelegálním způsobem do zemí Evropské unie po takzvané balkánské trase, se podle pohraniční agentury Frontex meziročně zvýšil o 170 procent. V prvních devíti měsících letošního roku bylo na vnější hranici EU zadrženo 228 tisíc běženců bez povolení, což bylo nejvíce za toto období od roku 2016.

Počet běženců, kteří vstoupili do EU nelegálně, se od ledna do konce září zvýšil meziročně o sedmdesát procent. Nejvyšší nárůst vykazuje právě balkánská trasa a pak státy východního Středomoří, kde se počty zvýšily o 118 procent.