Dveře a přístrojová deska z bombajského konopí a PET lahví, kůže barvená olivovníkem, sedačky z ovčí vlny a lišty z eukalyptového dřeva. Automobil značky BMW i3 je vyrobený z materiálů, které se z 95 procent dají recyklovat, a zároveň je také nejprodávanějším modelem mezi elektromobily. Své majitele našel i ve Zlínském kraji.
I v tomto regionu totiž počet automobilů na alternativní elektrický nebo kombinovaný pohon rychle roste. Na konci loňského roku jich bylo podle ministerstva dopravy 244, před třemi lety zhruba stovka, tedy necelá polovina.
Například v sousedním Jihomoravském kraji jezdí 769 elektromobilů, v Libereckém ale jen 164.
„Denně s ním mezi Zlínem a Kroměříží najedu kolem sto padesáti kilometrů, doma si ho přes noc dobiju z běžné zásuvky, ze které si dobíjíte třeba mobil, a vzhledem k tomu, že máme na střeše solární panely, tak nás ta elektřina zase tolik nestojí. Za těchto podmínek by se mi počáteční náklady mohly vrátit za sedm osm let,“ popsal své zkušenosti jeden z majitelů, který si přál zůstat v anonymitě.
Odborníci poukazují i na to, že elektromobily snižují hluk z dopravy, nevypouštějí škodlivé emise a šetří životní prostředí a výrobci na ně používají recyklovatelné materiály, čímž spotřebují méně energie. Stát proto nákup těchto vozů podporuje a firmy nebo města mohou získat dotaci.
Zájem viditelně roste i podle prodejců. „Za uplynulý rok se prodej elektromobilů v České republice zvýšil o více než osmdesát procent,“ potvrdil Ivan Úlehla, výkonný ředitel společnosti Synot Auto, která prodává a servisuje auta značky BMW.
Pro své zaměstnance pořídilo například vedení Uherského Brodu dva elektrické skútry. Elektromobil mají také v Rožnově pod Radhoštěm, Uherském Hradišti, Bystřici pod Hostýnem, Valašském Meziříčí a několik vozů je k dispozici i pracovníkům magistrátu ve Zlíně.
V krajském městě používá Dopravní společnost Zlín–Otrokovice hybridní bateriové trolejbusy a uherskohradišťský dopravce ČSAD pořídil dva elektrobusy. Jsou zatím jediné v kraji a cestující se v nich vozí na nově vytvořené trase mezi sídlištěm Východ, centrem města a sídlištěm Štěpnice. Každý stál 11 milionů korun, ale část zaplatila evropská dotace. Denně najezdí kolem sto třiceti kilometrů.
Kraj byl vždy technologicky vyspělý, říká analytik
„Po zhruba roce používání můžeme říct, že jsme spokojení my i cestující. Samozřejmě tam byly výrazně vyšší pořizovací náklady a také neznáme životnost baterií, ale současná úspora na spotřebovaných pohonných hmotách je znát,“ prohlásil generální ředitel ČSAD Radislav Kusák.
Firma má k dispozici i vlastní dobíjecí stanici, kde přes noc autobusy na plný výkon zase dobije. Automobil na jedno dobití najede zhruba 250 kilometrů. Se stojany, u kterých řidiči mohou energii dočerpat, na tom ale tento region příliš dobře není.
„Zlínský kraj s tradicí inovátora Tomáše Bati i s napojením na automobilový průmysl výrobou pneumatik patřil vždy k technologicky vyspělým částem Česka. Pokud jde ale o rozvoj elektromobility, trochu zaostává. V kraji mají řidiči k dispozici pouhých dvanáct nabíjecích stanic, z toho v samotném Zlíně jen dvě,“ upozornil Jakub Dalecký, analytik ze společnosti Portiva.
Hůř je na tom už jen Karlovarský a Liberecký kraj, na druhém konci žebříčku je se 70 stanicemi Praha a 58 Jihomoravský kraj.
V krajském městě je jedna dobíjecí stanice k dispozici v části Louky u prodejce vozů BMW, druhá na parkovišti Zlatého jablka v centru města. Obě jsou určené pro veřejnost, ta první má nejvyšší výkon v kraji a je schopná automobil plně dobít do půl hodiny.
Další nabíjecí stanice je například v Holešově, Luhačovicích, Bystřici pod Hostýnem, Rožnově pod Radhoštěm nebo Valašském Meziříčí.