Zahraniční zákazníci označují stroje značky Bristell za ferrari mezi ultralehkými letadly. Po celém světě jich létají stovky. Nejvíce v Americe, Francii, Německu a Austrálii.
Příběh rokuMilan Bříštěla se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro něj můžete v anketě ZDE. |
Milan Bříštěla přitom firmu BRM Aero zakládal teprve před deseti lety, navíc bez vlastního kapitálu a takzvaně od nuly. Ke všemu měl za sebou ne úplně pozitivní zkušenosti.
„Byl jsem znechucený z toho, co se v některých leteckých firmách dělo. Syn měl půl roku otevřený autoservis, tak jsem mu pomáhal a u toho jsem si čistil hlavu,“ vypráví Bříštěla.
Letecký inženýr se v oboru, který má v okolí Uherského Hradiště více než osmdesátiletou historii, pohyboval od začátku 80. let. V tehdejším Letu Kunovice, který byl v té době výhradním dodavatelem letounů pro ruský trh, pracoval už jeho otec.
„Od dětství jsme s klukama jezdívali na kolech na letiště, občas nás někdo svezl v letadle, doma jsem vyráběl modely, pomáhal jsem v zámečnické dílně. A nepřešlo mne to,“ zavzpomínal.
Na vojenskou akademii šel s cílem pracovat v Kunovicích. Po revoluci se ale firma dostala do problémů, tak s kolegy založil první soukromou leteckou konstrukční kancelář Evektor, ve které prvních šest let vedl vývojovou konstrukci, později byl obchodním ředitelem.
Po roce 2002 prošel dvěma regionálními firmami, mimo jiné dnes už zaniklou Czech Aircraft Works, kde vyvinuli například dodnes vyráběný SportCruiser, oblíbený hlavně v Americe.
Vývoj a výrobu prvního vlastního letadla mu zaplatil zákazník
Bříštěla byl během své kariéry několikrát svědkem toho, jak může i úspěšná firma skončit finančním krachem.
„Problém v této branži je, že přijdou lidé takzvaně zvenku, kteří o letecké výrobě nic neví a považují to za zlaté prasátko. Myslí si, že je to velký byznys s velkým profitem. Ale nemají tušení, že aby to tak mohlo být, tak je to práce na sedm dní v týdnu, čtrnáct hodin denně,“ vysvětlil.
Po poslední špatné zkušenosti se na konci roku 2009 rozhodl postavit na vlastní nohy a vsadit na rodinu. V šuplíku a v hlavě už měl projekt na dvoumístné ultralehké letadlo a v zahraničí řadu zákazníků z předchozího podnikání, kteří mu věřili.
Jeden z nich natolik, že si dopředu zaplatil vývoj a výrobu letadla se zatahovacím podvozkem a poslal 120 tisíc eur. Hotové bylo za dva roky. Během té doby firma současně dokončovala letadla pro jiné zákazníky a vyráběla vlastní celokovový prototyp s pevným podvozkem.
Na svou první výstavu v německém Friedrichshafenu s ním Bříštělovi přiletěli na jaře 2011, tedy patnáct měsíců po založení firmy. Tehdy v ní pracovalo dohromady deset lidí. O rok později na stejném místě představili nové letadlo se zatahovacím podvozkem.
Na podzim téhož roku koupili pozemek nedaleko letiště v Kunovicích a na podzim 2013 měli hotovou první vlastní halu.
Připravují čtyřmístné rodinné letadlo
Dnes mají k dispozici prostory o rozloze šest tisíc metrů čtverečních, kde měsíčně vyrobí osm letadel. Nejčastěji v nich sedí nadšenci, kteří mají letadlo pro radost, pro cesty k moři a cestování po světě. Milan Bříštěla nemá rád průměr a nenabízí ho ani zákazníkům.
„Je to drahá hračka. Vemte si, že chlap se zblázní a chce koupit letadlo, za které má dát až dva až tři miliony korun. A když už rodinu přesvědčí, tak si toho považujeme a chceme mu snést modré z nebe,“ zdůrazňuje Bříštěla.
V praxi to znamená, že kromě kvality a bezpečí dává zákazníkům volnost, jakou jinde nedostanou. Mohou si vymyslet vlastní barvu a barevnou kombinaci letadla, interiér sedaček i vzhled přístrojové desky.
Pro Milana Bříštělu hlasujte ZDE |
Stroje značky Bristell má kromě stovek lidí k dispozici 80 škol po celém světě včetně Ruska a slouží k prvotnímu výcviku budoucích pilotů. Další zákazníci nakupují letadla k pronájmu, aby se mohli proletět i jiní.
Zájem stále stoupá. A protože Bříštělovi mají od zákazníků zpětnou vazbu, ptají se a zjišťují, začínají vyvíjet čtyřmístné rodinné letadlo, stroj na elektropohon nebo letadlo s vyšší vzletovou hmotností.
Loňský obrat firmy se pohyboval kolem 170 milionů korun a zisk byl zhruba 20 milionů. Zaměstnávají 76 pracovníků a v příštím roce by chtěli mít hotovou další výrobní halu.