Ukrajinci už tvoří přes tři procenta populace České republiky, z toho jsou desítky tisíc muži. Navzdory tomu mají stavební firmy potíže s nedostatkem lidí. Řada Ukrajinců na začátku válečného konfliktu s Ruskem odjela domů a už se nevrátila. A noví je na stavbách stále nenahradili.
Zlínskou stavební firmu Pozimos opustila na konci února fasádnická četa a další dělníci z Ukrajiny, kteří měli pracovat na výstavbě bytových domů v Sadové ulici ve Zlíně. Celkem šlo o zhruba 20 lidí.
„Na stavbě se to projevilo ve významném časovém skluzu, s nímž doteď bojujeme,“ nastínil ředitel Pozimosu Jiří Havlík.
Až polovina Ukrajinců odjela z firmy po začátku války domů. Pozimos by potřeboval až 20 Ukrajinců, kteří ale nejsou. „A není naprosto možné je někým nahradit,“ upozornil Havlík.
„Nedostatek pracovníků, které nelze nahradit, způsobuje stavebním firmám i jejich subdodavatelům značné problémy. Mohou ohrozit včasné dokončení zakázek a také ovlivnit rozhodování o převzetí zakázek nových,“ poznamenal ředitel Pozemního stavitelství Zlín Miroslav Lukšík.
Noví řemeslníci se sem dostávají těžce
„Nemůžu říct, že by sem z Ukrajiny proudily davy řemeslníků. Máme jednoho zaměstnaného a ubytováváme jeho rodinu,“ zmínil ředitel kroměřížské stavební společnosti VW Wachal Ondřej Wachal. „Mají problém se sem z Ukrajiny vůbec dostat, když jsou v produktivním věku. Občas se to někomu povede, ale nepociťujeme, že bychom měli více dělníků díky tomu, že je v republice více Ukrajinců,“ doplnil.
Wachal souhlasí s tím, že to firmám komplikuje situaci. „Všem chybí lidé, jde to napříč stavebními obory, ať už jde o montážníky, či elektrikáře,“ upozornil.
Ve stavebnictví je dlouhodobě nedostatek řemeslníků i techniků. „Současná situace na Ukrajině tento stav ještě umocňuje. Stejně jako nedávná omezení pohybu osob v rámci protipandemických opatření, ačkoliv některé stavební firmy výjimečně zaměstnávají na stavbách i ženy z Ukrajiny,“ zmínil Lukšík.
„V dlouhodobém horizontu bude nedostatek pracovníků pravděpodobně jeden ze zásadních problémů nejen ve stavebnictví, ale v rámci celého hospodářství. Situace na trhu práce je složitá a téměř ve všech oborech lidé prostě nejsou,“ poznamenal ředitel otrokovické stavební firmy PSG Construction Jaroslav Ševela.
Nastává ale také situace, že Ukrajinci, kteří v České republice navzdory válce zůstali, mají teď vyšší finanční nároky. „Ceny, za které pro nás pracují, rostou. Děláme všechno pro to, aby nám neodešli na jiné stavby,“ upozornil Havlík.
Přitom stavební firmy si myslí, že lidem platí za práci slušně. „Odmítám akceptovat argument, že kdyby byla práce dobře zaplacená, tak uchazečů bude dost. Jsem přesvědčený, že nabízíme zaměstnancům na dělnických i technických pozicích velmi slušné finanční ohodnocení,“ tvrdí Ševela.
Materiály chybí, dodací doba se prodlužuje
Firma PSG Constructions se snaží situaci změnit alespoň tak, že spolupracuje se studenty středních i vysokých škol.
„Od letošního roku u nás také nově funguje program Rozvoj PSG talentů, který je rozdělený na několik bloků a rozvíjí zaměstnance v různých oblastech,“ pověděl Ševela. Stavební firmy se potýkají i s vysokými cenami stavebních materiálů a jejich delšími dodacími lhůtami. Ceny už alespoň nejdou tolik nahoru jako na jaře. Některé se dokonce mírně snižují, byť dočasně.
„Občas klesla cena železa, ale pak začala znovu růst. Pravidelně dostáváme ze stavebnin seznam materiálů. Pořád je tam spousta položek, které jdou o desítky procent nahoru,“ řekl Wachal.
Zdražovala i tepelná izolace, dřevo, překližka, cement, sklo a zdící materiály.
Také dostupnost stavebních materiálů se v současné době trochu zlepšila, i když stále není ideální. „Dříve se okna a dveře běžně dodávaly do čtyř týdnů, dneska je to minimálně osm týdnů. Trvalý problém je se zdicími i izolačními materiály,“ upřesnil Havlík.
„Některé suroviny jsou časovanou bombou. V České republice se již několik let téměř neotevírá žádná nová těžba štěrkopísků. Některé frakce naše společnost dováží ze Slovenska, štěrkovny a cementárny tam praktikují přídělový systém,“ uvedl Lukšík.
Firmy se shodují v tom, že tak obtížnou situaci ještě nezažily. Navíc může být ještě hůř, protože se začíná projevovat to, že šetří lidé, firmy i stát. Staví se méně rodinných domů, výrobních hal i veřejných institucí. „Určitě je to zatím nejsložitější období, které za zhruba 30 let existence firmy zažíváme,“ nepochybuje Wachal.
„Zvládáme to, i když na nějaké vyskakování to není. Udělali jsme úsporné kroky, ale inflační vývoj nás tlačí zase k tomu, abychom zvyšovali platy dělníkům i technikům,“ sdělil Havlík. „Asi nejhorší na této situaci je, že nelze dlouhodobě předvídat, co přijde,“ dodal Ševela.