Vyplývá to z historické fotografie. Na ní je vidět, že vrtule je celá z kovu, zatímco její část, která měla být vystavena, je ze dřeva a kovem je pouze obalená.
„Letadlo vystavené v památníku ve třicátých letech mělo kovovou vrtuli, proto jsme chtěli ověřit, jak to vlastně bylo,“ nastínil Pavel Stojar, publicista a jeden z průvodců v Památníku Tomáše Bati. „Klíčový důkaz jsem našel v archivu na Klečůvce, kde byl mezi desítkami snímků dokumentujících havárii a její vyšetřování i jeden detailní záběr na rozbitou vrtuli. Byla jednoznačně kovová,“ ujistil.
Bylo to nemilé překvapení pro vedení města, památníku i pro Marka Šlapanského, který vrtuli k vystavení poskytl. Měl ji doma po dědečkovi, který ji údajně vzal z místa leteckého neštěstí v Otrokovicích, když mu bylo devět. Pak ji jako vzácnou věc doma ukládal.
„Pokud našli fotku z místa nehody, kde je prokazatelně kovová vrtule, tak to zřejmě není ona. Sice si to nedokážu vysvětlit, ale asi je to tak,“ podivil se Šlapanský.
Jeho dědeček Bronislav Hora měl i s kamarády utíkat ze sousedního Tlumačova k místu nehody, když se o ní dozvěděl. Vzhledem k tomu, že kluci věděli, kdo v letadle seděl, odnesli si na památku každý nějakou část letadla. Malý Bronislav kus vrtule, o jejímž původu pak jednou řekl vnukovi.
„Ale nemyslím si, že by děda lhal, nebo se nějak fatálně popletl,“ přemítá Šlapanský. „Říkal, že je to z letadla, ve kterém havaroval Baťa, neměl jsem nikdy důvod tomu nevěřit. Předpokládám, že když si to schovával celý život, tak to asi mělo nějaký význam. Kdyby to byl jenom nějaký krám, tak by ho vyhodil.“
Zlín zahalil velký smutek. Tomáše Baťu před 90 lety oplakávaly tisíce lidi |
Město se Šlapanským v květnu uzavřelo na kus vrtule smlouvu o výpůjčce, aby ji památník mohl vystavit. Ten si ji pak začal prověřovat, aby měl jistotu, že jde o originál. „Postupně, jak jsme měli možnost si ji detailně prohlédnout, jsme však pojali určité pochybnosti,“ předestřela vedoucí Památníku Tomáše Bati Dana Macourková. „Na jejich základě jsme provedli bádání v archivních materiálech, zejména srovnání množství historických fotografií Baťova letadla a také jiných letadel tohoto typu, včetně stroje vystaveného v Technickém muzeu Huga Junkerse v Dessau.“
Na základě toho dospěli k závěru, že Baťův Junkers byl postupně osazen různými druhy vrtulí, dřevěnými i kovovými. Podle záznamů firmy Junkers bylo letadlo s výrobním číslem 2037 zaregistrováno v květnu 1929 německou filiálkou Baťa, proto mělo označení D-1608.
Vrtuli vystavili při otevření památníku
„Tehdejší fotografie dokládají, že mělo vrtuli dřevěnou,“ upozornil Stojar. „V roce 1931 došlo k modernizaci stroje a zřejmě i k výměně dřevěné vrtule za kovovou, která se objevuje na pozdějších snímcích, včetně těch z místa neštěstí,“ dodal.
„Ve světle těchto skutečností je autentičnost fragmentu vrtule, který máme k dispozici, velmi zpochybněná a v Památníku Tomáše Bati vystavena nebude,“ konstatovala Macourková.
Vrtule byla v Památníku dočasně vystavena už jednou, při jeho znovuotevření v roce 2018. Tehdy ji ale nikdo neprověřoval.
Šlapanský už dříve říkal, že se bude jen těžko zjišťovat její autentičnost, což se teď sice podařilo, ale s opačným výsledkem, než si všichni přáli. Město i památník už totiž informovaly veřejnost, že bude zajímavý předmět vystavený. A když se zpráva ocitla na sociálních sítích, objevily se reakce, které původnost vrtule zpochybnily.
Fakt, že město informaci nejdříve oznámilo mimo jiné i ve svém magazínu, a pak ji musí vzít zpět, rozladil primátora Jiřího Korce. „Šlo to mimo mne. Vůbec ale netuším, proč si předem neprověřili autentičnost vrtule a zjistili to až poté, co jsme zprávu pustili ven,“ reagoval Korec. „To jsou podle mě pochybení. Chováme se jako amatéři,“ zlobí se.
V Památníku vystaví hodinky Tomáše Bati zachráněné z trosek letadla |
Nová expozice s hodinkami (ale bez vrtule) bude otevřena 12. července, na výročí 90. let od otevření památníku. Šlapanský by měl kus vrtule dostat zpět.
Tento příběh ale podle ředitele Státního okresního archivu ve Zlíně Klečůvce Davida Valůška nemusí vyznít jen negativně.
„Je vidět, že je potřeba vždycky pečlivě prověřit informace, které se říkají. Pak se může ukázat, že realita je trochu jiná,“ uvedl Valůšek. „Díky tomu stále zvyšujeme naše poznání. Jsou to sice detaily, ale teď se vyjasnilo, jak to bylo s originálem letadla, což je vlastně pozitivní.“