Čínu rozhodnutí silně znepokojuje, proto přijme rozhodná opatření na ochranu svých práv a zájmů, reagovalo čínské ministerstvo obchodu. Vyšší cla na elektromobily a některé další zboží začnou platit už letos, u jiného zboží až postupně v příštích dvou letech.
Biden uvedl, že Čína zaplavuje globální trh levným zbožím, jehož ceny drží uměle nízko. Svým oznámením riskuje spor s Pekingem ve volebním roce, kdy se snaží přesvědčit Američany o správnosti své hospodářské politiky. Právě v ekonomice má totiž Biden velmi nízké preference, uvedla agentura Reuters.
„Rozhodnutí Spojených států zvýšit cla je porušením Bidenova závazku nesnažit se potlačovat rozvoj Číny,“ uvedlo ministerstvo obchodu v Pekingu. Zvýšení cel je podle něj také v rozporu se sliby, že Spojené státy nebudou usilovat o přerušení vazeb s Čínou. Ministerstvo dává Bidenův krok částečně také do souvislosti s americkou domácí politikou - Spojené státy letos čekají prezidentské volby. Obchodní zmocněnkyně americké vlády Katherine Taiová předtím v rozhovoru v televizi CNBC řekla, že Spojené státy z Číny očekávají ráznou odezvu.
Biden zachová cla, která zavedl už jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Zároveň zvýší cla ostatní, uvedl Bílý dům. Odkazuje přitom na podle něj nepřijatelná rizika pro ekonomickou bezpečnost Spojených států. Podle Bidena ji ohrožují právě obchodní praktiky Číny, které jsou podle amerického prezidenta nekalou konkurencí.
Nová opatření ovlivní dovoz čínského zboží v objemu zhruba 18 miliard dolarů (zhruba 413 miliard Kč) ročně. Spojené státy loni dovezly z Číny zboží celkem za 427 miliard dolarů, jejich vývoz do Číny pak dosáhl 148 miliard dolarů. S Čínou mají obchodní deficit už desítky let, ve Washingtonu je to ale čím dál citlivější téma. Čína je za Spojenými státy druhou největší ekonomikou světa.
Čína si stěžuje na Spojené státy, vadí jí dotace na elektromobily |
„Čína používá stejnou příručku, jakou měla už dříve, aby podpořila svůj vlastní růst na úkor ostatních. A to tím, že pokračuje v investicích, navzdory přebytečným kapacitám v Číně a zaplavení globálních trhů vývozem, který je kvůli nekalým praktikám podhodnocený,“ řekla šéfka Národní ekonomické rady Bílého domu Lael Brainardová. Čínské ministerstvo obchodu později uvedlo, že Spojené státy by měly okamžitě napravit své prohřešky a dodatečná celní opatření zrušit.
Přestože kroky demokrata Bidena jsou v této otázce zhruba v souladu s Trumpovým názorem, že přísnější obchodní opatření jsou oprávněná, Biden si v listopadových volbách vzal svého republikánského soupeře i tak na mušku. Bílý dům uvádí, že Trumpova obchodní dohoda s Čínou z roku 2020 nezvýšila americký export ani neposílila pracovní místa v americkém zpracovatelském sektoru. Biden také tvrdí, že desetiprocentní cla zavedená plošně na zboží ze všech míst původu, která Trump navrhl, by naštvala americké spojence a vedla ke zvýšení cen. Trump navrhl cla 60 procent nebo vyšší na veškeré čínské zboží.
Představitelé Bidenovy administrativy uvedli, že jejich opatření jsou „pečlivě zacílená“, spojená s domácími investicemi, projednaná s blízkými spojenci a že není pravděpodobné, že by vedla ke zhoršení inflace. Právě vysoká inflace v posledních dvou letech rozzlobila americké voliče a ohrožuje Bidenovu snahu o znovuzvolení na druhé funkční období. Prezidentské volby se v USA konají letos v listopadu. Bidenovi lidé se také snaží bagatelizovat riziko odvety ze strany Pekingu, píše Reuters.
Biden těžko přesvědčuje voliče o účinnosti své hospodářské politiky, a to navzdory nízké nezaměstnanosti a ekonomickému růstu, který je nad dlouhodobým trendem. Průzkum agentur Reuters/Ipsos z minulého měsíce ukázal, že Trump má v ekonomice náskok sedm procentních bodů před Bidenem.
Obchodní válka
Spojené státy a Čína spolu od roku 2018 vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalovaly cla. Obchodní spor mezi dvěma největšími ekonomikami světa rozbouřil finanční trhy a zpomalil růst světové ekonomiky. Situace se částečně uklidnila koncem roku 2019, kdy Peking a Washington oznámily, že dosáhly první fáze obchodní dohody. Spojené státy také Číně vyčítají nespravedlivé obchodní praktiky, nepřiměřené státní subvence, tržní bariéry, krádeže duševního vlastnictví a nucený transfer technologií.
Číňanům jsme předali automobilový byznys na zlatém podnosu, říká šéf Brano |
Bývalý prezident Donald Trump v letech 2018 a 2019 v rámci obchodní války s Čínou uvalil cla na čínský dovoz v hodnotě stovek miliard dolarů. Existují ale výjimky, které zahrnují průmyslové komponenty, jako jsou čerpadla a elektromotory, některé automobilové díly, chemikálie, jízdní kola či vysavače. Administrativa současného prezidenta Joea Bidena opakovaně prodloužila osvobození od cel u stovek kategorií čínských výrobků.
Spojené státy například v roce 2018 uvalily 25procentní clo na dovoz oceli a desetiprocentní clo na dovoz hliníku. Trumpova administrativa opatření zdůvodnila tím, že dovoz těchto produktů ohrožuje americkou ekonomiku a tím i národní bezpečnost. Čína, která je největším světovým producentem oceli, jako odvetu za americká cla zavedla dodatečná cla 15 až 25 procent na různé produkty z USA.
Autosalon v Pekingu ukazuje, jak moc Čína ujela zbytku světa |
Světová obchodní organizace (WTO) loni v srpnu dospěla k závěru, že cla, která Čína uvalila na dovoz ze Spojených států v odvetě za americká cla na dovoz oceli a hliníku, jsou v rozporu s mezinárodními obchodními pravidly. Americký prezident Biden před nedávnem oznámil, že chce ztrojnásobit cla uvalená na čínskou ocel a hliník dovážené do Spojených států.
Mezi hlavní produkty, které Spojené státy do Číny vyvážejí, patří sójové boby, integrované obvody a surová ropa. Opačným směrem nejčastěji putují vysílací zařízení, výpočetní technika a součásti kancelářských strojů.
Podle loňského výpočtu banky HSBC Holdings se ale největším vývozním trhem pro Čínu stal region jihovýchodní Asie. Export z Číny do Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) stoupl podle dvanáctiměsíčního klouzavého průměru téměř na 600 miliard dolarů měsíčně. Tím tento desetičlenný blok výrazně předstihl USA a Evropskou unii.
Analýza: EU by k zastavení ataku elektromobilů z Číny potřebovala 50% cla |
Napjaté obchodní vztahy mezi oběma největšími ekonomikami světa přijela letos v dubnu do Číny zmírnit americká ministryně financí Janet Yellenová, která se snažila prosadit, aby Peking omezil nadbytečné průmyslové kapacity. Ministryně oznámila, že Spojené státy nebudou akceptovat záplavu čínských výrobků, které se na světovém trhu prodávají se ztrátou, jak se to stalo v minulosti, a že nepřipustí, aby nová průmyslová odvětví decimoval čínský dovoz. Obavy Yellenová vyjádřila hlavně z rychle rostoucího čínského vývozu elektromobilů, baterií, solárních panelů a dalších produktů pro výrobu čisté energie.
Čína je dominantním hráčem v sektoru výroby baterií pro elektrická vozidla a její automobilový průmysl v posledních letech zažívá rychlý růst. Čínští výrobci elektromobilů globálně expandují, což Američany znepokojuje. Několik amerických senátorů již požadovalo embargo na dovoz levných elektromobilů z Číny. Například předseda bankovního výboru Senátu Sherrod Brown vyzval Bidena, aby ve Spojených státech zakázal prodej čínských elektromobilů. „Žádám, abyste podnikl odvážný a rázný krok a trvale zakázal elektromobily vyrobené čínskými podniky nebo jakýmikoliv jejích dceřinými společnostmi, které zřizují, aby zakryly jejich původ,“ napsal Brown prezidentovi. „Čínské elektromobily jsou existenční hrozbou pro americký automobilový průmysl,“ dodal.
Bojí se i Evropa
Expanze čínských výrobců elektromobilů znepokojuje také Evropskou unii. Loni proto zahájila vlastní vyšetřování čínských dotací pro elektromobily. Pokud by Brusel dospěl k závěru, že Čína udržuje ceny elektromobilů na uměle nízké úrovni, mohl by zavést cla. V postupu vůči Číně v této oblasti však nejsou unijní státy jednotné, například Francie prosazuje tvrdší přístup, Německo chce postupovat opatrněji.
Automobilová Evropa v čínské pasti. Levná auta tu prodávají dvakrát dráž |
Čínské elektromobily jsou na evropském trhu asi dvakrát dražší než na trhu domácím, tedy čínském. Svojí cenou se téměř vyrovnají evropské konkurenci, proti ní ale zpravidla nabízejí vyšší výbavu. Čínští výrobci elektromobilů tak využívají vyšší zisky z prodeje na evropském trhu k dorovnání ztrát z levného prodeje na domácím trhu, kde také panuje v oblasti elektromobility tvrdší konkurence.