Na začátku roku ve Fordu nepochybovali, že F-150 Lightning má velký potenciál. Prognózy vypadaly nadějně. V srpnu na montážních linkách v michiganském Dearbornu spustili trojsměnný provoz, chtěli do konce roku překonat limit a vyrábět 150 000 kusů ročně.
Už v říjnu ovšem vedení vyhodnotilo, že poptávka po elektromobilech F-150 zdaleka není tak dostatečná, aby to stačilo k udržení plánovaného tempa výroby. Třetí směna byla zrušena, přibližně 700 dílenských pracovníků bylo propuštěno. Nadšení vystřídala skepse, omezení investic do vývoje, hledání prostoru pro úspory a žádosti o vládní podporu. A jak popisují ve své analýze komentátoři Reuters, podobný trend je charakteristický pro průběh vývoje prakticky ve všech velkých amerických automobilkách.
Nikdo sice nepochybuje, že čísla prodejů elektromobilů výhledově porostou – do roku 2030 se v USA očekává zšestinásobení produkce – tato budoucnost zkrátka ovšem ještě zatím nenastala.
„Elektromobily jsou budoucností obchodu s osobními automobily,“ říká sebejistě Jeff Parent, šéfmanažer společnosti AutoNation, největšího amerického řetězce prodejců automobilů. Ale připouští, že následující tři až čtyři léta to bude k cestě za budoucností „trochu drncat“. Kvůli obavám z ceny, i pro nedostatečné kapacity k nabíjení.
„Jinak ale poptávka po elektrických vozidlech na všech velkých trzích stále roste rychleji než poptávka po vozidlech celkově,“ vysvětluje Parent svůj důvod k optimismu.
Měl to být hit sezóny. Ford ale nakonec uznal přešlap, a s výrobou zpomalil. F-150 Lightning se prodává o dost méně, než čekali.
Svým způsobem to potvrzují analýzy společnosti JATO Dynamics. Ovšem s jedním kritickým dovětkem: „Z těch 33,4 milionů nových elektromobilů, očekávaných globálně v roce 2030, bude většina vyrobena v Číně. Díky vládním dotacím a cenové válce vedené čínským lídrem jsou tamní elektromobily cenově dostupnější, než běžná vozidla se spalovacím motorem.“
Zákazník stojí jinde, než americká automobilka
Severní Amerika prý má na to, aby se vlastní výroba bateriových elektromobilů do roku 2030 navýšila téměř na 7 milionů vozidel, a tím obsadila asi 40 procent předpokládaného amerického trhu. Nicméně ani tento optimistický odhad nedosahuje cílů vytyčených současnou administrativou prezidenta Bidena.
O tom, že poptávka spotřebitelů po elektromobilech celosvětově roste, ale zavádění elektromobilů neprobíhá tak rychle a hlavně s takovým ziskem, jak manažeři automobilek očekávali, hovoří i analytici AutoForecast Solutions. „Vysoké pořizovací náklady posunuly nové elektromobily mimo dosah kupců ze střední třídy. Zvláště patrné je to ve Spojených státech, kde automobilky vyrábějící elektromobily musely letos přehodnocovat své produktové strategie a hledat si klienty,“ tvrdí.
V odpovědi na otázku, zda stále usilují o plnou elektromobilitu do roku 2035, vyřkla větu: „Musíme se přizpůsobit tomu, kde je náš zákazník,“ jako první generální ředitelka General Motors, Mary Barraová. A v různém znění tato odpověď letos zazněla mnohokrát od představitelů ostatních amerických automobilek.
Ta věta je velmi nezabarveným prohlášením, konstatováním ne-prohry a ne-vítězství, protože dosavadní mnohamiliardové investice do inovací se zatím míjí svým účelem. A navenek také ospravedlňuje to, proč se letos výrobci automobilů obraceli na politiky s žádostí o další pomoc, která by kompenzovala vysoké náklady přechodu na elektrická vozidla.
Velké vítězství. Americké automobilky si bez Tesly, respektive bez sítě jejích dobíječek, ve USA neporadí.
Nevyhrávající. A jeden vítěz
Americké automobilky teď zoufale lobbují za to, aby vláda ustoupila od přednastavených emisních pravidel. Podle nich by v roce 2032 měly elektromobily tvořit dvě třetiny prodejů nových vozidel v USA. Nesplnění by pro ně znamenalo pokutu ve výši až 14 miliard dolarů. Což je za současné situace likvidační.
Páky, které výrobci automobilů na americké politiky mají, jsou možná omezené, nicméně táhnou pořád stejně. Cenová dostupnost a přístup k nabíjení. Pokud Bidenova administrativa neustoupí od emisních pravidel, bude za to muset zaplatit dotacemi na pořizování elektromobilů a významným rozšířením sítě nabíječek.
Anebo – to je třetí a nikým raději nezdůrazňovaná varianta – bude muset pohřbít americký automobilový průmysl. Ne tedy celý, protože rozpačitý rok 2023 má i svého vítěze. Teslu Elona Muska. I ona musela s cenami dolů a její Model Y se pořád prodává mnohem dráž, než třeba Toyota RAV4.
Úspěch nicméně zaznamenala, a ne zrovna malý. Uzavřením „smluv o přístupu“ s hlavními americkými výrobci elektromobilů, jimž umožní využívat vlastní síť Supercharger. „Pro americké automobilky je to předehra ke kapitulaci, doznání, že bez solidního přístupu k nabíjení nemají na trhu šanci,“ komentuje to Mark Wakefield, vedoucí poradenské společnosti AlixPartners.
Špinavá tajemství čisté Tesly. Superdobíječky plní baterky i z dieselagregátu |
Ve Státech tedy byl letošní rok poznamenán vyprchávajícím optimismem až vystřízlivěním amerických výrobců automobilů. Elektromobily jsou v USA pořád chtěné, ale ne za cenu, jakou nabízí americké automobilky. Globálnímu trhu dominovala Čína, zatímco domácí produkce se neobešla bez monopolu nabíječek Tesly. A zatím nic nenaznačuje, že do dalších sezón by se něco mělo změnit k lepšímu.