Až při slavnostním zahájení olympiády v červenci v Tokiu nastoupí čeští sportovci, budou mít na sobě i „jihomoravskou stopu“. Desítky metrů látky s tradičním modrotiskem na ušití kolekce, kterou navrhla Zuzana Osako, obarvil Jiří Danzinger ve své dílně v Olešnici na Blanensku.
„Spolupráce se Zuzanou Osako začala už dříve. Kontaktovala nás, že by ráda využila modrotisk pro své kolekce. Pak ze spolupráce vzešel tento nápad na oblečení na olympiádu,“ uvádí majitel rodinné dílny Jiří Danzinger, že šlo o téměř dvouletý proces. Protože vzor je vytvořen přímo pro olympiádu, museli nejdřív formíři Milan Bartoš a Jaroslav Plucha ze Dvora Králové nad Labem vyrobit formu.
Vzor modrotisku znázorňuje symbol rozpažené gymnastky a květinu, jež je typická nejen pro zdobení látek, ale i keramiky.
„Obarvili jsme desítky metrů látky, kterou si pak paní Osako včetně formy odvezla. Ani pruh látky nám nezůstal. Už se na mě obrátilo několik lidí s požadavkem na výrobu tohoto vzoru, ale to bohužel není možné. Vzor je unikátní a je určen pouze pro sportovce na olympiádě v Tokiu,“ vysvětluje barvíř, jehož rodinná dílna se tradičnímu modrotisku věnuje už pátou generaci. Tajemství barvířství rodiny však sahá až do 16. století.
Z modrotisku budou mít sportovci vestu a sportovkyně jupku. Zuzana Osako se při navrhování inspirovala nástupovou kolekcí z Tokia 1964, kterou rovněž tvořila kombinace modré a bílé.
„Kolekcí jsem chtěla reflektovat krásu siluety našich krojů, výrazný rozdíl mezi postavou ženy a muže,“ uvedla Osako.
Návrhářka, která se ve své tvorbě inspiruje a navazuje na prvky tradiční lidové kultury regionů Podluží a Hanáckého Slovácka a žila také v Japonsku, dodala, že modrotisk podle několika zdrojů přišel do České republiky právě z Japonska a je tam stále oblíbenou barvířskou technikou.
Každá část vzoru je otiskem ručně broušeného mosazného drátku určitého profilu zasazeného do formy z hruškového dřeva. Tisíce drátků tvoří raznici, kterou se ručně nanáší rezerva na bílé plátno. To se obarví a vznikne tak látka se vzorem, který je hlavním prvkem nástupové kolekce.
Střih, zpracování oděvu a zvolený materiál jsou navrženy pro pohodlí sportovců ve vlhkém horkém klimatu, které v Japonsku v době her pravděpodobně bude.
„Z tohoto důvodu jsme místo saka zvolili vestu přes bílou košili s dlouhým rukávem, která je ušitá z velmi jemné bavlny. Děvčata mají pod jupkou ramínkové šaty,“ popsala Osako. U žen jupky a u mužů vesty jsou nejběžnějším horním dílem u českých tradičních krojů.
„Celou nástupovou kolekci jsme připravili v úzké spolupráci se sportovci. A je to historicky poprvé, co nepůjdeme v saku, ale jsem přesvědčen, že se kolekce bude opět líbit,“ dodal předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Podoba oděvů byla do poslední chvíle překvapením i pro barvíře Danzingera. „Vše bylo přísně utajeno,“ říká a přiznává, že bylo těžké nic neprozradit. „Lidé vyzvídali, ale zkrátka jsem byl vázán mlčenlivostí a nesměl jsem nic říct. Ani známým a rodině,“ upozorňuje.
Podle Danzingera je účast na olympiádě pro modrotisk historickým milníkem, podobně jako jeho zapsání na seznam UNESCO v roce 2018.
A že zvýší zájem o tento tradiční způsob potiskování plátna, vidí jako jistotu. „Největší zájem o modrotisk a exkurze v naší dílně očekávám v době zahájení olympiády. Tak to funguje vždy, když se o modrotisku začne více mluvit,“ uzavírá.