Tím, že si přidělovala případy mimo "pořadník", podle kterého se jednotlivé případy přidělují jednotlivým soudcům.
K případu se nikdo z pětice nechce vyjádřit. Všichni se odvolávají na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci. "Ve věci byl podán kárný návrh. Požádala jsem vrchní soud o lhůtu na vyjádření, a ta vyprší 20. července. Do té doby se o tom bavit nechci," řekla MF DNES Komárková a tím, že její stanovisko by měl jako první znát vrchní soud.
Podnět ke kárnému řízení podal před dvěma týdny předseda krajského soudu Jaromír Pořízek. "Podal ho proto, že paní Komárková nepřidělovala spisy v souladu s platnými rozvrhy práce," uvedla mluvčí krajského soudu Miroslava Sedláčková.
V Listině stojí, že každý má právo na zákonného soudce, tedy soudce v souladu se zákonem. A zákon říká, že soud musí mít určený způsob přidělování případů - tedy jakýsi pořadník. Občanský zákoník zase zaručuje, že soudci mají povinnost se tímto určeným způsobem řídit.
"Postavte se k tomu čelem"
Čtyři místopředsedové městského soudu mezitím napsali Komárkové dopis. V něm jí vytýkají, že dlouhodobě porušuje zákon. "Postavte se k tomu čelem," vyzývají ji na závěr Olga Mafková, Zdeněk Sýs, Roman Kiš a Aleš Dufek. Specifikovat to nechtěli. A ani potvrdit, zda je to zaobalená výzva k odchodu.
"Přiznala nám, že takto pracuje, a také že to nepovažuje za problém. Uvidíme, jak to vyhodnotí vrchní soud. Rozhodnutí, jak se k tomu postaví, je ale na paní Komárkové," uvedl místopředseda Dufek.
Komárková se už jednou před vrchním soudem obhajovala. Kvůli tomu, že přidělila případ Barbory Škrlové v kauze Kuřim soudkyni Jarmile Rezové, i když měl spis osvojovacího řízení smyšlené třináctileté Anny skončit na stole soudkyně specializované na problematiku nalezenců Lidmily Malé.
Kárný senát vrchního soudu se problémem vůbec nezabýval, případ Komárkové odložil, protože podle zákona nemůže být soudní funkcionář potrestán za ojedinělé pochybení. Kárnou žalobu tehdy podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Jenže teď viní krajský soud i místopředsedové městského Komárkovou z toho, že případy takto přidělovala dlouhodobě, a tedy opakovaně. Konkrétní sankci Pořízek nenavrhl.
Odvolat Komárkovou nemohou
Vrchní soud může Komárkové uložit peněžitý trest, ale odvolat ji nemůže. Kvůli precedentu z loňského roku. V červenci totiž Ústavní soud zrušil část zákona o soudech a soudcích kvůli ústavní stížnosti předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, kterou odvolal prezident Václav Klaus. Podle Ústavního soudu na to neměl právo. Vedení soudů je totiž neodvolatelné.