„Dýcháme tady karcinogenní látky. Nejhorší pach se objevuje večer, když usínáme, tehdy je tak strašný smrad, že nemůžeme mít otevřené okno. Není normální, když uprostřed noci přijde dítě, že ho škrábou oči. Není to problém zápachu, ale zdraví.“
Podobné nářky smíšené s kritikou zněly na pondělní debatě od více než stovky obyvatel brněnských Vinohrad, Líšně či Juliánova kvůli obtěžujícímu odéru, který se line ze slévárny Heunisch sídlící v Líšni. Nejraději by byli, kdyby se zavřela.
Na náladě jim rozhodně nepřidalo nedávné prohlášení slévárny vydané po dvouletém zkoumání, že není schopna plnit krajským úřadem nařízený limit těkavě organických látek (TOC). Ten musí oproti dřívějšku snížit na třetinu, čímž se má zamezit obtěžujícímu zápachu.
„Jsme jediná slévárna konfrontovaná s tak nízkým limitem na TOC. V současné době bohužel neexistuje dostupná technika, která by nám umožnila emise okamžitě takto snížit,“ brání se ředitel slévárny Jens Heunisch s tím, že běžně je limit 150 miligramů TOC na metr krychlový, zatímco jeho společnost se musí popasovat s hodnotou na úrovni jedné třetiny tohoto limitu. „Na splnění bude třeba čas. Je to u nás často dosažitelné už teď, ale ne vždy,“ vzkázal nespokojeným.
Upozorňuje nicméně, že i kdyby nižšímu limitu TOC firma vyhověla, odér se automaticky nesníží. „Stávající normy a limity nedokážou pachy reálně uchopit a řešit je, proto je třeba společně hledat nová řešení,“ podotkl.
Podle petičního výboru, který loni vytvořil petici proti pachu podepsanou asi patnácti sty lidmi a uspořádal pondělní debatu, není řešení problému jen o likvidaci samotného pachu, ale i o stavebních úpravách provozu. „Výrobní prostory lze utěsnit tak, aby pach neunikal mimo výpustky, dál zavírat dveře, přikrývat plachtou skládky jader nebo čistit vozy a cesty. Jsme přesvědčeni, že tohle slévárna nedělá,“ prohlásil člen výboru a starosta Židenic Petr Kunc (nez.).
Novinka úřad překvapila
Pro krajský úřad, který vydal přísnější podmínky pro provoz zařízení, je nynější vyjádření o neschopnosti dosáhnout limitu podle mluvčí Aleny Knotkové novinkou. „Dosud nás slévárna informovala, že provádí testování technologií na eliminaci zápachu, kdy letos vyzkoušela tři postupy s účinností od 52 do 98 procent. Stejně tak doložila protokolem o autorizovaném měření emisí, že je schopna plnit zpřísněný limit,“ poukázala Knotková.
Slévárna musí dostát závazkům od května, kdy nabylo právní moci zamítnutí její žaloby na ministerstvo životního prostředí. Proti rozhodnutí krajského soudu podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který dosud nerozhodl. Nepřiznal jí však odkladný účinek, nařízení je tak vymahatelné.
Zápach z brněnské slévárny se zmírnil, finální řešení se ale stále jen testuje |
V létě si na podnik „posvítila“ Česká inspekce životního prostředí a zaměřila se právě na plnění nových podmínek provozu. Proti zjištění podali slévači námitky, jež jsou zatím nevypořádané. „Podle informací inspekce bude nicméně na základě výsledku kontroly zahájeno přestupkové řízení,“ sdělila Knotková.
Podle Heunische budou potřeba roky výzkumu, než k dodržení limitu dospějí. Tak dlouho ale tisíce lidí zasažených pachem rozhodně čekat nechtějí. Naposledy si ho „užili“ v pondělí. „Opět pravidelný pondělní chemický zápach,“ hlásila obyvatelka Vinohrad Jela Feketíková.
Lidé už si nevědí rady
Slévárna se ve snaze odstranit zápach pouští dvěma směry. Při výrobě komplikovaných odlitků se snaží optimalizovat postup tak, aby využívala technologii vodního skla, jež není cítit. Další pozornost zaměřuje na výduchy, jimiž se emise dostávají ven. Zkoušeli pomoc gelových plátů, ionizační metody i filtraci skrz aktivní uhlí. Jde však teprve o testování, stejně jako u vodního skla.
Mezitím jsou a budou lidé kvůli nepříjemnému zápachu způsobujícímu bolesti hlavy či pálení očí zoufalí, protože rychlé řešení je v nedohlednu. I z pondělní debaty odcházeli bez nadějných zpráv. „Jsem hodně zmatená. Ze slévárny říkají, že potrvá dlouhé roky, než se vyvine něco, co bude fungovat a nebude nám smrdět. Inspekce životního prostředí nám nepomůže, protože sama nic nezměří. Tak kdo nám proboha pomůže?“ ptala se zasmušile jedna z přítomných.
Situaci rozhodně nepomáhá, že slévárna vyrábí odlitky komplikovaných tvarů nejen pro automobilový průmysl. Platí totiž, že čím složitější jsou vyráběné produkty, tím větší zápach při výrobě vzniká.
A zařízení se jich vzdát nehodlá. „Kdybychom měli dát složitou výrobu pryč, musíme podnik zavřít, protože výroba jednoduchých produktů už v Evropě není,“ podotkl Heunisch s tím, že v takovém případě by se řešil obdobný problém, jako je současný nedostatek penicilinu či dříve roušek, jež bylo nutné nejdřív dovážet.
Slévárna chce na odstranění obtěžujícího zápachu v Brně čas, podala žalobu |
Krajský úřad o zjemnění limitu neuvažuje. Vysvětluje to nutností chránit veřejný zájem, v tomto případě kvalitu ovzduší zahrnující neobtěžování odérem. Po slévárně žádá předložit nejpozději do konce listopadu návrh technického řešení na snížení emisí.
Podnik do průzkumu technologií vedoucích k eliminaci zápachu vložil asi šest a půl milionu korun, což je orientačně průměrná cena středně velkého bytu. Částka nutná k zastavení odéru by teoreticky mohla vyjít nejméně na desetinásobek.
14. července 2022 |