Sérii opatření obsahuje takzvaný Dílčí plán povodí, jejž vytvořilo Povodí Moravy a který již prošel schválením kraje. Kdyby se však všechny návrhy měly uskutečnit, bude to stát miliardy korun.
Obsáhlý dokument se zabývá nejen povodím Dyje, ale i Moravy a dalších jihomoravských toků.
„Popisuje současný stav, možný vývoj do budoucna a navrhuje opatření, díky kterým by se dalo předejít jakýmkoliv negativním dopadům,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti).
Opatření se týkají například sinic, jimž vyhovuje vysoký obsah fosforu v tocích. Do nich se dostává přes čistírny odpadních vod, jež jej odstraňují nedostatečně.
Ostatně byl to právě i vysoký obsah fosforu, který vytvořil ideální podmínky pro rozvoj sinic při letní ekologické katastrofě na Dyji. Sinice pak spotřebovaly veškerý kyslík a rybáři následně museli vylovit více než čtyři desítky tun mrtvých ryb.
Z monitoringu, jejž Povodí Moravy provedlo v letech 2018 až 2020, vyplývá, že pouze 3 ze 106 přirozených vodních útvarů v dílčím povodí Dyje vyhovují co do obsahu fosforu stanoveným parametrům. Jsou to tedy necelá tři procenta. V návrhu tak je vybavení čistíren dokonalejším systémem.
„Povodí Moravy volá po výrazném zpřísnění limitů pro fosfor do vodních toků už více než dvacet let. Dokud budou obsahovat vysoké množství těchto živin, bude zejména v teplých a suchých obdobích s nízkým průtokem docházet k přemnožení sinic i k výše popsaným jevům,“ naznačuje mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař, že při nečinnosti se úhyny mohou opakovat.
„Předcházet se v současnosti těmto situacím nedá. Spíše musíme počítat s tím, že jich přibude. Může za to klimatická změna, benevolentní limity na čištění odpadních vod, především pro fosfor, a další faktory. Pokud dojde k rozvoji vysoké biomasy sinic, už s tím nic moc nejde dělat,“ sdělil ve svém vyjádření Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity v Brně.
K úhynům pak podle něj dochází většinou při kombinaci více faktorů, jako je vysoká teplota vody, vysoká biomasa sinic, delší období vysokých teplot vzduchu a slunečného počasí, což byl ostatně případ právě na Dyji. Nicméně spouštěčem může být i jiná změna počasí.
Pomůžou peníze od státu?
Jihomoravský kraj se přesto ve spolupráci s vodohospodáři, rybáři a univerzitami chce pokusit dalším úhynům zabránit. Jisté už je, že stav kyslíku v úseku Dyje od novomlýnských nádrží po Břeclav pohlídají měřicí přístroje.
„Povodí Moravy a Moravský rybářský svaz společně osadí jeden měřicí přístroj a do budoucna bychom chtěli přidat minimálně jeden až dva další,“ potvrzuje náměstek hejtmana Dubec.
27. července 2022 |
Vysoké školy by pak měly dostat na starost výzkum vodních poměrů a navrhovat řešení, jak toky udržet čistější. „Kraj ani Povodí Moravy na všechny tyto projekty samozřejmě nemají peníze. Jsme odkázáni na státní a evropské zdroje,“ podotýká Dubec.
Jednat o tom chce s ministerstvem životního prostředí, kde se ovšem v tuto chvíli řeší výměna šéfa resortu. Dosavadní ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL) končí a má ji nahradit spolustraník a dosavadní náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.
Dubec věří, že ministerstvo by mohlo právě oblast výzkumu vod prosadit jako téma pro Technologickou agenturu ČR. A ta pak vypíše dotační program, kam se vysoké školy přihlásí.
„S ministerstvem budeme řešit také rozšíření měřicích stanic na co největší množství řek v povodí Moravy. Bude to stát nemalé peníze, navíc se o tato zařízení musí někdo starat,“ naznačil náměstek hejtmana, jaká témata chce s novým ministrem probírat.
Povodí dál zajímá policii
Dění okolo Dyje momentálně sledují také policisté. Místní rybář totiž v létě podal na Povodí Moravy trestní oznámení.
„Na případu intenzivně pracujeme, v této fázi prověřování však nemůžeme sdělovat žádné další informace,“ uvedl mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb. Masivním úhynem se již zabývala i Česká inspekce životního prostředí, která však na straně vodohospodářů neshledala žádné pochybení.
Rybáři z Břeclavska za příčinu úhynu označili provoz malé vodní elektrárny na Nových Mlýnech. Tvrdí, že kdyby se zastavila a část průtoku se pustila do koryta střikem, voda by se díky vysokému proudu zchladila, napěnila a okysličila.
To Povodí Moravy i s odstupem času odmítá a potvrdily to také expertizy, jež si vyžádalo.
„Okysličování vody či provoz malé vodní elektrárny podle vyjádření odborných autorit představuje pouze vedlejší vlivy. Okysličování vodního sloupce prostřednictvím výrazného vypouštění vody z vodní nádrže Nové Mlýny je navíc v suchých obdobích dlouhodobě neudržitelné, protože tím výrazně klesá hladina vody v nádrži a zhoršují se podmínky pro vodní živočichy a na vodu vázaná společenstva ve vodní nádrži,“ podotýká Chmelař.
Ke druhému úhynu ryb navíc došlo v době, kdy již byl průtok v Dyji z Nových Mlýnů nadlepšován i řešením mimo elektrárnu.
„Případnému dočasnému omezení provozu malé vodní elektrárny jakožto kroku, který může dílčím způsobem přispět ke zlepšení situace, se nicméně nebráníme, pokud analýza úhynů prokáže, že tento způsob bude efektivní a bude mít opravdu smysl,“ poznamenává Chmelař.
Jak již dříve uvedl Jiří Ryšánek z Moravského rybářského svazu, obnova početnosti ryb na Dyji je na několik let.
„A ještě delší dobu potrvá, než dorostou do takzvaných trofejních velikostí, kterými byl tento úsek proslulý,“ uvedl s tím, že významnou roli pro skladbu a četnost rybího společenstva mají v tomto místě na Dyji novomlýnské nádrže, odkud při vyšších průtocích migrují ryby všech velikostí.